Afghánský budíček

09. července 2014, 12:00 - Pavel Páral
09. července 2014, 12:00

Smrt čtyř českých vojáků v Afghánistánu je pro jedny důvodem k nové diskusi o smyslu naší mise. U jiných je ten smysl zcela jasný a stejně jako autor těchto řádků jsou přesvědčeni, že padlým náleží úcta jako lidem, kteří daleko od vlasti hájí hodnoty civilizace, v níž žijeme přes všechny možné strasti opravdu ne úplně špatně, a jsou ochotni pro ni riskovat život. Někdy to dopadne dobře a někdy špatně.

Ve válce se prostě umírá na obou stranách. A všichni, kdo do Afghánistánu se zbraní v ruce odjíždějí, to velmi dobře vědí.

Doba bezpečného světa, na nějž jsme byli zvyklí po desítky let, je prostě pryč. A není to objev, který jsme učinili právě včera. Zabíjení na Ukrajině ukazuje, jak snadno a nečekaně mohou vzniknout konflikty, které i nám jsou velmi blízko, třeba jen proto, že v Česku našlo nový domov a práci opravdu velké množství Ukrajinců, kteří samozřejmě občanskou válku ve své vlasti prožívají. O masivním nástupu extrémistického islámu po velkém a slavném arabském jaru nemluvě.

Je zcela evidentní, že konfliktů bude přibývat a skoro sedmdesátileté spoléhání se na Spojené státy, jako na garanta bezpečnosti ve světě se s aktuální americkou administrativou proměnilo ve zcela falešnou iluzi. Musíme daleko více než dříve spoléhat na vlastní síly.

V Česku je z tohoto pohledu dlouhá a dost nebezpečná tradice přehlížení významu vlastní obranyschopnosti a podceňování vlastní armády. Je přitom skutečností, že profesionálů schopných a ochotných k bojovému nasazení je i v poměru k velikosti české armády neúnosně málo v neposlední řadě i kvůli zcela nedostatečné společenské prestiži vojáků. Možná by se právě smrt v Bagrámu mohla stát začátkem, kdy začne opět růst respekt k vojákům, jako k nepostradatelným ochráncům našeho normálního a svobodného života.

A přestanou se stávat takové excesy, jako s generály Kovandou a Páleníkem, kteří v tomtéž Afghánistánu a v ještě riskantnější misi strávili za tuhle zemi měsíce pod každodenní palbou. A v Česku s nimi jisté trestněprávní orgány zcela bez podložených důkazů zacházejí jak s recidivistou kapsářem z Čečeličky.


Čtěte také:

Cílem útoku v Afghánistánu měli být místo českých vojáků Američané

Afghánistán volil prezidenta. Průběh byl překvapivě hladký

Zahraniční vojáci opouštějí Afghánistán. Místo nich přijde Pepsi

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče