Aféra s předraženým pozemkem

03. prosince 2007, 00:00 - Dušan Šrámek
03. prosince 2007, 00:00

Chcete zbohatnout na obchodu s pozemky? Zkuste štěstí na ministerstvu školství. Kupuje půdu, kterou nepotřebuje, a přitom platí více než královsky.

Dětský domov Miskovice Chcete zbohatnout na obchodu s pozemky? Zkuste štěstí na ministerstvu školství. Kupuje půdu, kterou nepotřebuje, a přitom platí více než královsky.

Před třemi lety koupil Výchovný ústav v Kutné Hoře od manželů Dobiášových z Miskovic pozemek. Za celkem 1,2 hektaru půdy stát zaplatil 3 660 000 korun. Ve skutečnosti ale takovéto ceny nedosahují v lokalitě obce Miskovice ani stavební parcely. Pole, a o nic jiného se v případě Dobiášovic pozemku nejednalo, protože se na něm nemohly stavět žádné stabilní stavby, dosahují v místě hodnoty přibližně sto tisíc korun za hektar.

Prapodivná náhoda

Vedle ceny je na celé kauze přinejmenším podivné i personální propojení osob, které se na prodeji podílely. V ústavu například působí jako vychovatel Pavel Platonov. Jeho bratr Petr Platonov je podle výpisu z obchodního rejstříku jedním z jednatelů a zároveň společníků Kutnohorské realitní kanceláře, která prodej zprostředkovala. Dalším jednatelem a rovněž společníkem je ve zmíněné realitce Luboš Bočák, který na pochybné smlouvě figuruje coby soudní znalec. Společníkem byl v době podpisu smlouvy rovněž advokát Stanislav Žídek, který stvrdil její platnost.

Bratrskou spoluprací ale ingerence rodiny Platonových na celém případu nekončí. Smlouvu za Katastrální úřad v Kutné Hoře totiž ověřila Kateřina Platonová – manželka Petra Platonova. Ten za celou transakci vyinkasoval z celkové částky 3 660 000 korun téměř třetinu – 1 150 000 korun. Přitom podle oslovených realitních makléřů se odměna při transakcích v takové výši pohybuje okolo osmdesáti tisíc korun. Ostatně je divné, že by prodávající, pokud by cena nebyla spekulativní, vůbec souhlasil s tím, aby celou třetinu obdržel zprostředkovatel.

Když byl místními občany ředitel ústavu Jiří Albrecht kritizován za přemrštěnou cenu, v místním tisku se nechal slyšet, že „je to problém realitní kanceláře a odhadce“. Že by si při podpisu smlouvy nevšiml podivného personálního propojení, které mohl zjistit jednoduchým výpisem z obchodního rejstříku? Podivné je i to, že si neověřil obvyklé ceny za pozemky v lokalitě obce srovnáním v nabídce realitních kanceláří. Jak se ale ukázalo, tuto práci si nedali ani Albrechtovi nadřízení.

Podezřelá je totiž i rychlost, s níž byla smlouva ratifikována ministerstvem školství. Přestože obsahuje ustanovení, podle něhož na její schválení má ministerstvo školství padesát dní, ve skutečnosti byla schválena tři dny po jejím uzavření.

Pod taktovkou bývalého starosty

Kdo vlastně jako první přišel s tímto kšeftem do mlýna, netuší ani současné vedení obce. Jisté pouze je, že záměr vybudovat v obci Miskovice Dětský domov podporoval bývalý starosta Josef Dytrych. V materiálu nazvaném Pasťák nebo Dětský domov líčí občanům růžovou budoucnost, která Miskovice čeká díky tomu, že na jejím území bude umístěn dětský domov. „Obec bude mít příležitost využívat jak sportoviště školy, tak i kulturně společenskou místnost. Nabízí se možnost využít vybavení školy pro zájmové kroužky dětí z obce,“ tvrdil Dytrych.

V materiálu si bývalý starosta rovněž pochvaluje, že „v územním plánu obce Miskovice existuje vhodný, dostatečně rozměrný pozemek vedle fotbalového hřiště“. Záměr prosadit výstavbu Dětského domova se školou stůj co stůj obhajoval mimo jiné i poukazem na to, že ve Středočeském kraji je málo podobných zařízení ve srovnání s jinými regiony. Ve skutečnosti je jich zde šest, zatímco v ostatních krajích jsou dva.

Bývalý starosta Dytrych se ale zapletl i do toho, co vlastně Dětský domov se školou je – zda je to spíše klasický dětský domov, anebo spíše polepšovna. Dokonce natolik, že strašil ty z občanů, kteří užívali slovo „pasťák“ možným postihem za šíření poplašné zprávy. Ovšem i ředitel Výchovného ústavu v Kutné Hoře Albrecht, který podepsal smlouvu o koupi pozemku, prohlašoval v místním tisku, že jde o místo „pro dívky s poruchami chování“.

Právě z toho důvodu, že se jedná spíše o druhou z těchto variant, vzbudil dlouho tajený záměr v obci značnou nevoli. Celý spor nakonec rozsekli občané v místním referendu vloni na podzim, kdy záměru řekli rezolutní ne. Tím vlastně celou akci definitivně pohřbili. Je ovšem nepochopitelné, že zmíněné referendum, které jediné mohlo změnit schválený územní plán, následovalo až dva roky po podpisu smlouvy.

O tom, že záměr bývalého starosty a ministerstva školství nebude s největší pravděpodobností možno realizovat, svědčí i zápis z jednání miskovického zastupitelstva: „Starosta konzultoval možnost výstavby domova z hlediska naplňování územního plánu obce s pracovníkem územního plánování v Kutné Hoře. Z konzultace vyplynul závěr – z hlediska platného územního plánu nelze ve vybrané lokalitě dětský domov se školou stavět. Výstavba by byla možná pouze v případě změny územního plánu, což není možné, protože změnu může odsouhlasit a učinit pouze zastupitelstvo obce, které je ovšem vázáno výsledkem referenda občanů, a ti se vyslovili ke stavbě záporně.“

Ministerstvo mlčí jako hrob

Ministerstvo školství v celé kauze mlčí jako hrob. Již 4. června poslal současný starosta Antonín Štefl žádost o poskytnutí informace o záměru výstavby dětského domova. „Vybraná lokalita je podle územního plánu předurčena pro drobnou výrobu a služby a v závazných regulativech využití území je v části ,Nepřípustné využití území‘ přímo jmenována školská a předškolní zařízení,“ píše se v dopise. Jak tedy mohl bývalý starosta Dytrych zmíněný pozemek nabízet jako vhodný, když je sám pod uvedenou změnou územního plánu podepsán? Také není jasné, proč úředníci nezjistili, že na místě nemůže být žádné školské či předškolní zařízení vybudováno.

Starosta se chtěl rovněž dozvědět, s kým bylo ze strany ministerstva školství jednáno. Přestože od zaslání dotazu uběhlo více než pět měsíců, odpovědi se zatím nedočkal. „Bohužel do dnešního dne jsem žádnou odpověď nedostal,“ říká.

Situace je tedy dnes taková, že ministerstvo vlastní v Miskovicích hektarový pozemek, který mu není prakticky k ničemu, a za nějž zaplatilo z peněz daňových poplatníků více než tři a půl milionu korun. „S případným zrušením smlouvy by musel souhlasit i soukromý vlastník pozemku, od něhož jej ministerstvo koupilo. Já ale o žádných takových jednáních nevím,“ uzavírá starosta.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče