Adieu, investice!

06. listopadu 2006, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
06. listopadu 2006, 00:00

Minulý týden ohlásila finská rodinná firma Myllykoski, že definitivně opouští svůj záměr postavit v Opatovicích na Pardubicku papírnu. Z České republiky tak odešel investor, který zde plánoval investici ve výši téměř 13 miliard korun.Papírna měla vyrábět nenatíraný novinový papír pro české i zahraniční tiskárny a vydavatelství.

Minulý týden ohlásila finská rodinná firma Myllykoski, že definitivně opouští svůj záměr postavit v Opatovicích na Pardubicku papírnu. Z České republiky tak odešel investor, který zde plánoval investici ve výši téměř 13 miliard korun.

Papírna měla vyrábět nenatíraný novinový papír pro české i zahraniční tiskárny a vydavatelství.

Papírna Labe, jak se měla továrna jmenovat, měla být největším zpracovatelem dřeva v České republice, a zaměstnávat dvě stě padesát zaměstnanců. Kvůli investici bylo dále plánováno uspíšení výstavby dvou rychlostních silnic. Nic z toho však nebude. Důvody jsou přitom nasnadě. Ne nadarmo se říká, že čas jsou peníze. A Česká republika v souboji s časem investici prohrála. Více než rok se táhlo posuzování vlivů na životní prostředí, dodnes nebylo zcela uzavřeno stavební řízení. Není tedy divu, že ekonomové ve firmě si spočítali, že náklady by nakonec překročily očekávané zisky, a raději zvedli kotvy. Je přitom příznačné, že místo toho, aby se kompetentní orgány chytily za nos, ozývají se dokonce hlasy v tom smyslu, že je to nakonec dobře, že si alespoň nenecháme plundrovat republiku.

Hlasy se ozývají především ze „zelených luhů a hájů“. Přitom právě skutečnost, že nejrůznější iniciativy či jednotlivci mohou dnes zasahovat do jakéhokoli investičního záměru, aniž by se jich jakýmkoli způsobem přímo dotýkal, je jednou z největších zhoub našeho právního systému. Kdejaký jurodivec, buď veden svou psychózou, či snahou vydělat na administrativním vydírání, je schopen zlikvidovat jakéhokoli investora, jakýkoli záměr. Bez ohledu na důsledky, natož nějakou osobní zodpovědnost. Stejně tak zhoubná je ovšem ona přebyrokratizovanost, kdy pro jedno razítko nedostanete jiné, až nakonec posbírají vaše bílé kosti kdesi v hlubinách Minotaurova bludiště českých úřadů. Námitky o plundrování jsou úsměvné už z pohledu toho, kam firma odchází. Ne do nějakého banánistánu na Divokém východě, ale k bavorským sousedům, kteří jsou na ekologii sakra pintlich. Je tedy absurdní poslouchat argumenty o tom, že si české Polabí zaslouží větší ochranu než šumavské či alpské podhůří.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče