Adéla Čabanová: Jak nedělat byznys ve zdravotnictví

24. listopadu 2014, 07:32 - Adéla Čabanová
24. listopadu 2014, 07:32

Takto to dopadá, když se jedná o stamiliony z veřejných peněz a chybí přitom pevná pravidla i dobrá vůle. Protonové centrum, posíleno hlubokým lidským příběhem nemocného britského chlapce Ashyi Kinga, zdražilo ozařování většiny českých pacientů. Od října účtuje Všeobecné zdravotní pojišťovně zhruba dvojnásobek dřívější ceny. A ještě řediteli VZP Zdeňku Kabátkovi přes média vzkazuje, že si za to může sám. Tím, že s nimi dosud neuzavřel smlouvu.

Majitelé soukromé ozařovací kliniky předvádějí od samého počátku inovativní způsob jednání s klíčovým obchodním partnerem. Příslib miliardy korun ročně z veřejných prostředků získali před osmi lety pochybnou smlouvou s tehdejším nuceným správcem VZP. Smlouvu vytáhli, když měli kliniku za 3,5 miliardy postavenou, a lidé z VZP se dušují, že o ní do té doby neměli tušení. Smlouva je podle proběhlé arbitráže neplatná.

Nyní si Protonové centrum diktuje vyšší ceny než jeho konkurent z Mnichova. VZP se v této chvíli chová nad poměry rozumně, když místo do pražského Protonového centra posílá svoje pacienty do mnichovského. Při stejných nákladech by preferovala českou kliniku, ne ale za každou cenu. Když se ani s náklady na dopravu a tlumočníky neblíží cena v Mnichově té pražské, málokomu by se chtělo mermomocí jít za dražším poskytovatelem.

Nové technologie instalované v Protonovém centru i jeho další vybavení jsou působivé. Možná mohly sloužit potřebným pacientům od VZP, kdyby vše začalo jinak. Kdyby investoři, kteří chtěli vydělávat na léčbě protonovým ozařováním, oslovili nejen nuceného správce VZP.

Kdyby rovnou přinesli výzkumy a studie prokazující přínos protonového záření a nechali nezávislé odborníky ekonomy spočítat skutečné přínosy a náklady protonové léčby. Kdyby pak ještě před stavbou zjistili, jestli ministerstvo zdravotnictví uzná úhradu za moderní ozařování a v jakém rozsahu.

Pochybnosti narůstají

Jenže za spoustou „kdyby“ se vynořuje stejné množství „ale“. Pořízení nového přístroje ale podle tehdejších pravidel nikdo předem schvalovat nemusel. V Česku ale nebyl a dosud není uzákoněný standardní postup odborného počítání přínosů a nákladů nových technologií ve zdravotnictví. Majitelé soukromé kliniky ale zřejmě neměli ani snahu jednat na začátku otevřeně a férově.

Chtě nechtě napřahuje se nyní k rozetnutí celé kauzy ministerstvo zdravotnictví. Jednoduché to nebude. Dnes už i pacienti mají zájem, aby se tu Protonové centrum nějak zařadilo mezi standardní pracoviště. Ještě významnější je ale veřejný zájem neplatit za to zbytečně moc. Pro ministra Svatopluka Němečka by to měl být příklad špatné praxe, ze kterého může čerpat inspiraci pro řešení pravidel regulace nových technologií. Hlubší řešení, než jaké dosud nabízí jeho zbrusu nová, leč bezzubá a nepříliš transparentní přístrojová komise.


Čtěte také:

Protonové centrum skokově zdražilo, VZP ukončila spolupráci

Protonová léčba by mohla být hrazena pojišťovnami

Babiš: Platy ve zdravotnictví vzrostou, až zmizí neprůhledné zakázky

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče