Abychom na stará kolena neživořili

03. listopadu 2003, 00:00 - MIROSLAV MELICHAR
03. listopadu 2003, 00:00

PRO ŽIVITELE RODIN JE ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ UŽ TAKŘKA NEZBYTNOSTÍ. PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ LZE DOPORUČIT VŠEM OSTATNÍM. KDO ALE MŮŽE, MĚL BY UZAVŘÍT OBOJÍ.

Z úst politiků je stále častěji slyšet, že penzijní systém je neufinancovatelný a že se musí změnit. Ať už se změní jakkoliv, jedno je jisté - stát nehodlá příštím důchodcům poskytnout ani tolik, kolik dává těm současným. Kdo nebude chtít na stará kolena živořit, bude si tedy muset značnou část prostředků zajistit sám. V souvislosti se spořením na stáří se nejčastěji skloňují výrazy penzijní připojištění a životní pojištění. Je mezi nimi menší rozdíl, než by se podle jejich názvů zdálo (proto také mohly vzniknout debaty o tom, který produkt je lepší). Penzijní připojištění v českém podání je totiž podle některých odborníků jen jednou formou životního pojištění (viz například rozhovor s profesorem Vostatkem v této příloze) a životní pojištění zase už má i takové formy, které jsou sice spořením, zato s pojištěním nemají kromě názvu produktu a finanční instituce společného téměř nic. Který způsob zhodnocení peněz si vybrat? Zjednodušeně řečeno, každý, na jehož příjmu jsou závislé i další osoby (například děti), by určitě měl zvolit životní pojištění. Svobodný bezdětný mládenec (nepodporuje-li finančně své staré rodiče) naopak asi pojištění pro případ smrti nepotřebuje. Jak již ale bylo řečeno, existují i taková pojištění, která mají nulové krytí rizika. Pak ovšem penzijní připojištění kryje riziko smrti více než takové „pojištění“ (pozůstalí totiž dostanou od penzijního fondu aspoň něco). Vůbec nejlepší je ale přestat spoléhat na stát úplně a uzavřít jak penzijní připojištění, tak kapitálové životní pojištění. Stát totiž dobře ví, kolik lidí má co sjednáno. A jakmile budou mít odpovědní činitelé pocit, že už se občané dostatečně připojistili, urychlí reformní kroky (tzn. sníží státní důchody). A ti, kdo se zajistili, budou rázem (v lepším případě) tam, kde jsou dnešní důchodci teď. Je tedy třeba být zajištěn nadprůměrně. A čím je člověk mladší, tím více vlastních peněz si na stáří musí opatřit.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče