Absolventské sítě a globální konkurence

10. dubna 2006, 00:00 - RADIM VALENČÍK
10. dubna 2006, 00:00

Produktem nejlepších univerzit již není jen dobrý absolvent, ale absolventská síť. Podle nejnovějšího hodnocení univerzit provedeného v roce 2005 je mezi nejlepšími osm škol ze Spojených států a dvě z Velké Británie. Na prvním místě je Harvardská univerzita, Cambridgská z Velká Británie na druhém.

Produktem nejlepších univerzit již není jen dobrý absolvent, ale absolventská síť. Podle nejnovějšího hodnocení univerzit provedeného v roce 2005 je mezi nejlepšími osm škol ze Spojených států a dvě z Velké Británie. Na prvním místě je Harvardská univerzita, Cambridgská z Velká Británie na druhém. Zajímavé jsou i další údaje - na prvních čtyřech místech mezi evropskými jsou čtyři britské univerzity, pátá je švýcarská. Tuzemská nejlepší a jediná, která se mezi 500 hodnocených dostala, je Univerzita Karlova. Je vedena až ve třetí stovce ve světě a ve druhé v Evropě. Daleko před ní je například Moskevská univerzita či několik čínských univerzit. Máme co dohánět. U zemí, jejichž vývoj již není a nemůže být závislý na tom, jak levně budou lidé prodávat svoji práci, rozhoduje úroveň vzdělanostní infrastruktury a zejména pak vysokého školství. Co ukazuje případ firmy LG. Philips Displays v Hranicích na Moravě? Ta byla vydávána za vlajkovou loď firem vzešlých z přímých zahraničních investic, nyní je v potížích a je jen otázkou krátkého času, kdy zcela zastaví výrobu. Nestačí se jen podbízet pobídkami. Pokud chceme být zemí přitažlivou pro investory, musíme firmám, které zde působí, vytvořit podmínky - kvalitní vysoké školy. Nejde přitom jen o přípravu lidských zdrojů, o výzkumné zázemí pro inovační aktivity či aby jim umožnily sledovat nejnovější trendy v příslušných oborech. Ve světě se odehrává ještě něco mnohem významnějšího. Produktem nejlepších univerzit již není jen dobře připravený absolvent, ale stává se jím absolventská síť, která je univerzitou trvale vybavována nejnovějšími poznatky z oborů, kde nachází uplatnění. Jedná se o produkt vyšší generace. Prostřednictvím absolventské sítě je přenos výsledků původního výzkumu do praxe mnohem rychlejší. Lépe se uplatňují i čerství absolventi. Univerzity tak získávají i zpětnou vazbu, která jim umožňuje zvýšit účinnost výuky. Absolventské sítě špičkových univerzit působí globálně, po celém světě a podstatně rozšiřují firmám odbytové a investiční možnosti. Nechceme-li se v globální konkurenci stát outsidery, musí dojít k zásadní změně v oblasti vysokého školství. Náš stát svou politikou vysoké školy před globální konkurencí ze strany špičkových univerzit chrání a udržuje v podmínkách velmi podobných cechovní výrobě s jejími privilegii a omezeními. Financuje je nikoli podle toho, jak se uplatňují jejich absolventi, ale podle toho, kolik naberou studentů a obdobných pseudokritérií, která s kvalitou vzdělávacích služeb mají málo společného. Výsledek je takový, jaký je. Ten, kdo je před globální konkurencí chráněn, stěží může druhému napomoci v globální konkurenci obstát. A tak k nám zahraniční investoři přicházejí jen za okamžitými výhodami. Dnes je snad již každému zřejmé, s jakými riziky je to spojeno a jakou to asi má perspektivu. RADIM VALENČÍK, vedoucí katedry ekonomie, Vysoká škola finanční a správní **

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče