Absolventi na trhu práce klopýtají

10. června 2011, 05:06 - Renata Lichtenegerová
10. června 2011, 05:06

Dvě pětiny studentů a čerstvých absolventů v Česku nejsou spokojeny s tím, jak je vysoké školy připravují do praxe. Univerzity mimo jiné zaostávají ve výuce takzvaných měkkých dovedností.

Foto: Profimedia.cz

Absolventi tuzemských vysokých škol patří mezi demografické skupiny, které těžko hledají uplatnění na trhu práce. Zaměstnavatelé často nabírají především lidi s několikaletou praxí. Samotní studenti také upozorňují na fakt, že je školy na budoucí zaměstnání dostatečně nepřipravují. Vyplývá to z průzkumu s názvem „První kroky na trhu práce“, který uskutečnila poradenská společnost Deloitte. Respondenty byli studenti a čerství absolventi univerzit s různým zaměřením. „S ohledem na stále se měnící trh práce by univerzity měly urychleně upravit své osnovy a soustředit se více na rozvoj měkkých dovedností svých studentů tak, aby absolventi uspěli v rostoucí konkurenci a omezených pracovních příležitostech,“ konstatuje Václava Jersáková, která ve společnosti Deloitte působí jako ředitelka lidských zdrojů.

Mezi zmíněné měkké dovednosti patří například schopnost komunikace, empatie, asertivity, týmové spolupráce či kreativity. To vše dnes firmy u svých potenciálních zaměstnanců hledají. Dávno už je tedy nezajímají jen odborné znalosti.

Neučí nás hledat práci

Zmíněný průzkum se kromě situace v Česku věnoval ještě dalším zemím střední Evropy, konkrétně Polsku, Slovensku, Litvě a Lotyšsku. V tomto výběru dopadly tuzemské vysoké školy spolu s lotyšskými nejlépe. S tím, jak je vysoké školy připravují do praxe, bylo spokojeno 56 procent Čechů. Dvě pětiny studentů mají ale opačný názor. Podle nich je současný systém vyššího vzdělání nepřipravuje do praxe dostatečně. Neslavně dopadla česká vzdělávací zařízení v otázkách přípravy na samotný proces hledání zaměstnání. S kvalitou této přípravy není spokojeno 70 procent studentů.

Češi jezdí na výměnné pobyty

Studenti všech pěti zkoumaných zemí jsou pracovně aktivní již během studia. Každý druhý student se však domnívá, že zajímavá praxe je dostupná pouze pro ty nejlepší. Nejvíce zkušeností získávají mladí lidé ve své rodné zemi během studentské praxe, která může být v oboru, ale i mimo něj, a při dočasném či sezonním zaměstnání. Češi oproti ostatním zemím využívají nejvíce různých brigád v rodné zemi, zatímco Slováci dávají přednost sezonnímu přivýdělku v cizině. Mezi českými studenty jsou velmi populární zahraniční výměnné studentské programy typu „Erasmus“, účastní se jich více než čtvrtina dotázaných.

Největší motivací při hledání studentské praxe mezi respondenty je příležitost získat odborné zkušenosti, mezinárodní kontakty a spolupracovat s experty z daného odvětví.

Výlety a přátelské prostředí

Při výběru zaměstnání je pak pro respondenty nejdůležitějším kritériem možnost podílet se na zajímavých projektech a školeních. Důležitou roli hraje pro mladé lidi také přátelské pracovní prostředí. Studenti v Česku oproti ostatním kladou daleko větší důraz na nabídku školení, mezinárodní pracovní prostředí, pocit bezpečí a jistotu udržení práce. Méně významná je pro ně výše platu spolu se zaměstnaneckými výhodami, jako jsou příspěvky na stravování, služební telefon, notebook či používání firemního vozu k soukromým účelům.

Co se týče nástupního platu, čeští a slovenští studenti očekávají v průměru 850 eur měsíčně, tedy okolo 22 tisíc korun. Liší se tak od svých kolegů v Polsku, kteří uvedli v průměru 754 eur a v Lotyšsku (590 eur). Nejnižší očekávaný nástupní plat uvedli respondenti v Litvě. V průměru si představují 522 eur.

Už jednou mi neodpověděli

Průzkum se zabýval také tím, proč se absolventi brání obrátit se na některé společnosti se žádostí o zaměstnání. Téměř polovina studentů ze všech zkoumaných regionů neosloví firmu, do které už v minulosti posílali své životopisy, protože nikdo nereagoval. Pro pětinu respondentů jsou demotivující nepříznivé názory přátel na zaměstnavatele. Mezi zbývajícími důvody, které nejčastěji vedou studenty k nepodání žádosti o zaměstnání, patří zdlouhavý náborový proces, technické problémy či dlouhé a komplikované formuláře.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče