A je buran v rukávě

17. prosince 2007, 16:08 - Denisa Kollmanová
17. prosince 2007, 16:08

Pozor na saka i kalhoty, pánové

Stačil jediný pohled, abych zjistila, že vážený pan ředitel je nenapravitelný buran. Při podání ruky jsem palcem zachytila hrubou látku jeho saka. Poté sjel můj pohled níž a kulturní barbarství se potvrdilo. Kolem jeho kotníků jsem spatřila neforemné kaskády, které vytvářela přebytečně dlouhá látka nohavic. Bohužel v tom není sám. Nešvar příliš dlouhých rukávů a nohavic je v Česku poměrně rozšířený a oblíbený. Rukávy saka se nechávají klesnout až k prstním kloubům a kalhoty se courají po zemi, nebo jsou-li příliš úzké, hromadí se kolem kotníků. Pánové, tak takhle tedy ne. Klasické krejčovské pravidlo zní, že rukávy saka musejí při mírném pokrčení paže (úhel v lokti zhruba 30 stupňů) dosahovat k první kůstce zápěstní – nahmatáte ji tam, kde se obvykle nosí hodinky. Proto se také délce rukávu někdy říká hodinková. Zpod saka rukávu mají přečnívat asi jeden až dva centimetry rukávu košile. Toto pravidlo pramení z praktického důvodu, že při zápěstí se oděv špiní a je jednodušší vyprat košili, která tak většinu nečistot zachytí, než vyčistit sako. Je jasné, že vzít si do saka košili s krátkým rukávem může prostě pouze ten, komu praktická hygiena nic neříká. Stejně tak délka kalhot nesmí z hygienických důvodů sahat až na zem. Kalhoty si vždy zkoušejte v botách, které k nim budete nosit. Délka se měří na zadním okraji kalhot tak, aby sahala zhruba půl až jeden centimetr nad zem, vpředu se někdy může ještě o centimetr zkrátit, aby nevytvářela záhyby na obuvi. Je přirozené - a není na tom nic špatného -, že při posazení se kalhoty vyhrnou a budou vám vidět ponožky. Ty by měly být vždy v barvě obuvi, tedy nejčastěji jednobarevné, černé či hnědé. Stačilo jedinkrát, aby Václav Havel špatně zvolil délku nohavic, a o jeho krátkých kalhotách si posměšně šeptal celý národ. Bohužel, Paroubek s Grossem nosili neúměrně dlouhé rukávy tak dlouho, až jsme přestali vnímat, že ve zbytku civilizovaného světa je tato praktika vnímána jako jev pozoruhodný, někdy zábavný, rozhodně to však ukazuje na nedostatek dobrého vychování a vzdělání. A nic tomu nepomohou výmluvy nepoučených, že „nechtějí mít krátké kalhoty“ nebo „že jim pak táhne na ruce“. Prostě ignorantsky následují špatný příklad kulturního buranství.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče