A Chilan stvořil bazén

30. června 2010, 18:28 - Eva Jarešová
30. června 2010, 18:28

Jihoamerický podnikatel přišel s výstavbou revolučních umělých lagun

Nachází se v chilském letovisku San Alfonso del Mar poblíž města Algarrobo. Od hladiny Pacifiku jej odděluje jen uzoučký kus pobřeží. Na délku měří přes kilometr, jeho celková plocha je osm hektarů. Ten, kdo si na přeplavání aktuálně největšího bazénu na světě troufne, musí mít tím pádem vcelku slušnou kondici. A najdou se i tací, kteří už v bazénu urazili sto délek najednou, jako italský vytrvalostní plavec Mauro Giaconia na konci roku 2008. Po doplavání se šťastný rekordman svěřil, že díky čtyřiadvacetihodinovému máchání ve slané vodě až dva měsíce neucítí nic, co si dá k jídlu. Což za záznam v Guinessově knize rekordů nejspíše stojí. Tím, kdo Italovi rekord umožnil, je chilský byznysmen Fernando Fischmann, který svou zemi nedávno reprezentoval v Monte Carlu na letošním finále podnikatelské soutěže pořádané společností Ernst & Young. Kolik je mu let sice považuje za údaj, který vnější svět nemusí znát, o svém byznyse ale mluví s entuziasmem.

Vtip je v časování Jihoamerického podnikatele prý od dětství zajímalo vše, co se týkalo přírody a hlavně moře. Na chilské univerzitě proto vystudoval chemii a fyziku. Do vědecké sféry ale zamířit nechtěl, více ho zajímal byznys. Po škole se začal věnovat podnikání v nemovitostech a během několika let se z něj stal jeden z největších chilských developerů. Plány na výstavbu velkých turistických resortů ale v Chile kazily zeměpisné podmínky. Oceán je tu studený, rozbouřený a na řadě míst jej lemují skály. „Takže mě napadlo vybudovat lagunu s křišťálově čistou vodou, v níž by lidé mohli plavat, sportovat a vedle se opalovat,“ řekl týdeníku EURO. To bylo zhruba před třinácti lety. Kvůli svým plánům založil výmluvně pojmenovanou společnost Crystal Lagoons Corporation. Největším problémem bylo, jak udržet tak obrovskou masu vody čistou, bez řas a bakterií. Tradiční chlór se k čištění použít nemohl vzhledem k tomu, jak obrovské množství by jej bylo na kilometrový bazén potřeba. Recept Fischmann hledal v jednom z chilských výzkumných ústavů a následně i v Austrálii a Kalifornii. Poté, co neuspěl, si vzpomněl na svou univerzitní průpravu a na výzkumu, který byl nakonec úspěšný, se sám podílel. Řešení, o němž nechce do detailů hovořit, si nechal patentovat. Zjednodušeně řečeno, stovky senzorů propouštějí do bazénu využívajícího upravenou mořskou vodu malé množství čisticí chemikálie v přesně stanovených okamžicích. Ty jsou založeny na vývojovém cyklu řas. Celý systém je podle Fischmanna mnohem levnější a energeticky méně náročný než u konvenčních bazénů. A to se teplota vyhřívané chilské laguny pohybuje kolem 26 stupňů. Vlastní výstavba těchto obrovských bazénů vyjde dle chilského podnikatele na milion dolarů na každé tři hektary. Celý chilský projekt od A do Z ale podle médií vyšel na téměř miliardu dolarů. Právě relativně nízkými náklady zdůvodňuje Fernando Fischmann, proč jeho podnikání nabralo během posledních pár let celosvětové obrátky. Chilan nechce příliš mluvit o tom, jak vysoký obrat či zisk jeho společnost loni měla. Říká ale, že konzultantská firma Boston Consulting Group stanovila hodnotu jeho firmy na 1,8 miliardy dolarů.

Příroda versus člověk Dnes se Fischmannova společnost podílí po celém světě na 150 projektech, které se nacházejí v různých fázích realizace. Obří umělá laguna, ještě větší než ta chilská, bude otevřena třeba v egyptském Šarm aš-Šajchu. Následovat má výstavba v Saúdské Arábii či v Malajsii. Fischmann ovšem odmítá, že by se jeho společnost zaměřovala pouze na turistické resorty. V chudinských čtvrtích Chile staví rekreační vodní plochy pro lidi, kteří by se na dovolenou k moři nemohli dostat. A brzy po červnové návštěvě Monte Carla odjížděl Fischmann do Singapuru, kde měl s místními úřady jednat o budoucí urbanistické koncepci městského státu. Důležitou oblastí je pro něj Blízký východ. V Dubaji má jeho společnost stálou kancelář. Fischmann ale přiznává, že mu stavební plány ve Spojených arabských emirátech značně narušila finanční krize. „Před krizí jsem měl naplánované projekty s vládou, ale ty se zastavily. Spolupráce se soukromým sektorem pokračuje,“ říká. S dubajským developerem Nakheelem se Fischmannova firma podílela na výstavbě proslulého umělého souostroví známého jako Palmové ostrovy. Před časem se ale objevily zprávy, že příroda nad lidskou rukou stejně vítězí a umělé ostrovy se pomalu sesouvají do moře. Nemyslí si Fernando Fischmann, že jsou podobné výtvory pro člověka příliš velkým soustem? „Názor, že ostrovy se časem mohou zdeformovat, mám také. Nevím ale, jestli se to nakonec stane skutečností. Debatoval jsem o tom dlouho se šéfem Nakheelu,“ popisuje Fischmann, kterého prý při návštěvě Palmových ostrovů nejvíce překvapilo povinné omezení provozu motorových člunů a jachet, které je tam zavedeno. Motory lodí totiž vyvolávají vlny, které stavbě škodí. Jak ale chilský podnikatel tvrdí, jeho laguny negativní dopad na přírodu nemají. Využívají recyklovanou vodu, která nemůže porušit okolní prostředí. A dají se prý stavět nejen v těsné blízkosti moří, ale i ve vnitrozemí. Je podle něj dost pravděpodobné, že se podobného bazénu za nějakou dobu dočkáme i v Česku. A velký potenciál vidí například v rozlehlém Rusku.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče