2010? Nakonec dobrý rok

14. ledna 2011, 12:04 - Tomáš Stingl
14. ledna 2011, 12:04

Letošní rok přinesl exportérům konečně oživení vývozu. Při bilancování sezony ale podnikatelé zmiňují také méně úvěrů od bank či strnulost politiky poznamenané dvojími volbami. Co by mohlo exportéry potěšit v roce příštím? Třeba zlevňování europlateb či nová podpora pro inovativní firmy.

Foto: ŽDAS

Opatrný optimismus. Tak se dá popsat atmosféra, která při bilancování uplynulého roku panuje na diskuzích podnikatelů a exportních firem. Po tvrdém roce 2009 se letos český export pozvolna zvedl.

Potvrdila to i pozitivní exportní bilance, kterou počátkem prosince zveřejnil Český statistický úřad. Podle té vývoz České republiky přesáhl už za prvních 10 měsíců letošního roku hranici dvou bilionů korun. Jen za říjen dosáhl přebytek obchodní bilance více než 15 miliard korun a export vzrostl v tomto měsíci meziročně zhruba o 17 procent.

Ekonomický růst v roce 2010 zaznamenal oživení, na kterém se též významně podílel export, což považujeme za úspěch. Současně se ale ukázalo, že český vývoz je velice zranitelný kvůli své přílišné orientaci na Evropskou unii. Zejména na Německo, kam směřuje 35 procent veškerého našeho exportu,“ podotýká analytik Hospodářské komory Jiří Vondrák.

Právě volba cílových zemí pro export se ukázala klíčovou. „Mnohé české podniky čelí takzvanému paradoxu volby mezi pomalým, ale zato trvalým růstem v podobě obchodování s jinými evropskými trhy, nebo rychlým růstem s většími možnostmi, ale zároveň i riziky na rozvíjejících se trzích. Mezi tyto vycházející hvězdy patří Afrika, zvláště pak Jihoafrická republika, dále Vietnam, Kazachstán anebo východní Evropa,“ říká Tomáš Nymburský, ředitel exportních finančních služeb pražské pobočky HSBC Bank.

Banky zůstaly opatrné

Exportéři ale poukazují na to, že i když chtěli letos zkusit exportní štěstí, banky jim ne vždy vyšly vstříc. Objem poskytnutých úvěrů od bank na podnikatelské účely letos v Česku meziročně poklesl o 16 procent.

Opatrný přístup někteří podnikatelé vidí také u státních podpůrných institucí. „Myslím, že pro nás bude úkol do budoucna také přeorientovat naše exportní instituce, jako je Česká exportní banka nebo Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP, a trošku jim naznačit, že ta pohodlná situace na těch stabilních trzích je už minulostí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

Právě Česká exportní banka ovšem byla letos jednou z adres, na kterých čekala exportéry příjemná změna. „Za 15 let své existence banky její spojení s malými a středními firmami moc nefungovalo. Tyto firmy tvořily jen střípek mezi klienty, jen jedno či dvě procenta. Nyní se snažíme podstatně spolupráci zvýšit,“ uvedl na prosincovém Dni podnikatelů České republiky Michal Bakajsa, který je vedením České exportní banky pověřen.

Novým a účinným způsobem oslovení drobnějších podniků jsou podle něj mimo jiné takzvané webináře, které banka vyzkoušela poprvé letos v létě. „V běžném internetovém prohlížeči se může podnikatel připojit k našemu webináři, kde přímo online dostane odpovědi na své dotazy, co mu může banka za produkty nabídnout. Průměrná návštěvnost prvních webinářů byla kolem 40 podnikatelů,“ vysvětluje Michal Bakajsa. Banka také poskytla oproti loňsku výrazně – o desítky procent – vyšší objem úvěrů.

Revoluce v europlatbách?

Jedna pozitivní zpráva z bankovního sektoru přišla na samém konci roku. GE Money Bank jako první v tuzemsku vyslyšela dlouhodobou kritiku exportérů, kteří poukazovali na nemístně vysoké poplatky za europlatby, jež se pohybují u většiny bank v řádech stokorun za jedinou platbu. „GE Money od 1. prosince radikálně poplatky snížila na úroveň vnitrostátních plateb,“ sdělil za banku David Řehoř z oddělení podpory zahraničního obchodu. V rámci balíčkového konta Genius Business Export / Import 100 tak podnikatelé za příchozí platbu zaplatí jen pět korun a za odchozí 45 korun. U konta Genius Business Export / Import 30 je cena za příchozí platbu 15 a za odhrozí 75 korun. Otázkou je, zda budou i ostatní banky následovat toto zlevnění.

Jenom škrty

Letošní politický vývoj, který poznamenaly dvoje volby, ovlivnil i hospodářství. Podnikatelé poukazují na jistou stagnaci. „Fischerova vláda byla úřednická, čekalo se na parlamentní volby. Pak přišla Nečasova vláda, čekalo se zase na komunální volby. Zatím jsme nezaznamenali žádná opravdová prorůstová opatření, jen škrty,“ říká Břetislav Ošťádal z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Jsme samozřejmě pro snižování schodku státního rozpočtu, ale mrzí mě, že pokaždé, když není kam pro peníze sáhnout, sáhne se na živnostníky,“ pokračuje Ošťádal v obavě, aby úsporná opatření nepoškodila podnikatelské prostředí.

Jako příklad exportní nevýhody proti zahraniční konkurenci uvádí cenu práce. „Jestli z každé mzdové koruny odvádíme 45 procent státu, tak to je trošku silná káva. Znám například docela dobře poměry v Německu. Tamější firmy – i přesto, že platy jsou tam daleko vyšší – mají mnohdy stejné, někdy dokonce nižší mzdové náklady než podniky české,“ upozorňuje Ošťádal.

Co se týče podpory exportu v zahraničí, podle Jiřího Vondráka z Hospodářské komory je potřeba ji sjednotit. „Slabinu vidíme také v činnosti zastupitelských úřadů, kde je řada podnikatelů nespokojená především s pomalostí, nízkou kvalitou výstupů, nekompetentností pracovníků či nedostatečnou časovou kapacitou. Východiskem z této situace je obsazení zastupitelských úřadů kvalitním personálem s orientací na byznys,“ uvádí Vondrák.

Vylepšit svou exportní pozici ale mohou i samy firmy. Podle Pavly Břečkové z brněnské strojírenské společnosti Audacio je v současné době dvojnásob potřeba, aby české firmy spolupracovaly například formou klastrů. Jako příklad uvádí poptávku, se kterou Audacio oslovili zástupci francouzské atomové energetiky. „Dodávka měla obsahovat velmi různorodé zboží – od obráběcích strojů přes frézy, laser až po přístroj na řezání vodním paprskem. Takovou kombinaci výrobků může sama nabídnout asi jen málokterá firma. My jsme byli schopni pokrýt asi 20 až 25 procent té zakázky, ale neváhali jsme oslovit další tuzemské firmy,“ říká Břečková. „Je škoda, že si v Česku zatím nedůvěřujeme, neotvíráme se,“ dodává s tím, že právě v „síťování“ firem může být budoucnost exportu.

Na sever nebo na jih

Česká republika každopádně nyní stojí tak trošku na rozcestí s otázkou, jak dál s podporou exportu, respektive konkurenceschopnosti České republiky. V roce 2011 chce vyprofilovat novou exportní strategii. Inspirací jsou skandinávské země, které patří mezi technologickou světovou špičku. „Musíme se rozhodnout, jestli půjdeme na té křižovatce na sever nebo na jih. Jestli se poučíme z chyb jižních evropských zemí a inspirujeme z úspěchů severských států,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.

V únoru příštího roku chceme předložit na vládu novou koncepci podpory inovací. Vycházíme z toho, že na jejich podpoře se v severských zemích daleko víc než v Česku podílí soukromý kapitál, a to až z 80 procent,“ podotýká Tlapa.

Novinkou má být příští rok i pilotní projekt takzvaného seed fundu, ze kterého by byly inovativní firmy podporovány (více o fondu v rozhovoru ZDE).

Také v oblasti daní se chystá pro podnikatele téměř revoluční novinka. Jde o projekt takzvaného Jednotného inkasního místa. Jak daně, tak sociální a zdravotní pojištění by se platilo dohromady a jednomu úřadu. To má znamenat hlavně administrativní úlevu podnikatelům. Ti si ale musí na toto ulehčení bohužel ještě počkat. Podle ministerstva financí by mohla být tato novinka realizována od roku 2013.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče