2008: Osudová osmička

23. dubna 2008, 15:35 - Jitka Steinmetzová
23. dubna 2008, 15:35

UNESCO vyhlásilo Mezinárodní rok jazyků kvůli jejich kulturnímu dopadu

Silvestrovské řádění ukončila letos kromě novoročního projevu prezidenta republiky i jedna novinka. UNESCO, které je součástí Organizace spojených národů (OSN), vyhlásilo rok 2008 Mezinárodním rokem jazyků. Jeho mottem je „Jazyky jsou důležité!“ („Languages matter!“). UNESCO se bude po celý letošní rok zasazovat o zachování jazykové rozmanitosti. A zároveň vyzývá další organizace, aby se svými aktivitami k akci připojily. Formálně byl Mezinárodní rok jazyků zahájen 21. února 2008.

Urychlení přirozeného procesu

S jazyky se to má jako s ohroženými druhy. Dle vědeckých odhadů se ve světě hovoří asi 6,5 tisíce jazyků, přičemž 90 procent z nich používá sto tisíc mluvčích a méně. Četnost jejich výskytu podmiňují podobné faktory, které se sledují při zjišťování pestrosti živočichů nebo rostlin, mezi něž patří zejména klima a uzavřenost před okolním světem. V hornatých nepropustných krajinách Jižní Ameriky mívaly běžně osady ze sousedních údolí rozdílné jazyky. Rozmanitý býval i jazykový atlas Tichomoří. Moderní doba a „zmenšování“ světa - a jde nejen o globalizaci, ale i o jevy mnohem starší, například o kolonizaci - urychlují zanikání jazyků, které je jinak zcela přirozeným procesem. Není výjimkou, že na některém z tichomořských ostrovů žijí poslední tři lidé mluvící specifických jazykem, přičemž každý z nich navíc používá jiný dialekt. Někteří jazykovědci odhadují, že do roku 2100 zmizí ze světa další tři tisíce jazyků.

Růst poptávky

Vznešené cíle OSN a zdůraznění, že jazyky jsou velmi důležité v mnoha rozhodujících otázkách, se tak potkávají i s obchodními zájmy společností zabývajících se překlady, tlumočením a výukou cizích jazyků. Jazyková pestrost jim přináší práci - pomáhají totiž zákazníkům ke vzájemnému dorozumění. V praxi vidíme, že postupující globalizace způsobuje rychlý růst trhů s překlady, a nikoli, jak by se dalo předpokládat, jeho smršťování kvůli rozmáhající se univerzálně používané angličtině. Národy si jsou vědomy své jedinečnosti, kterou spoluvytváří jejich mateřština, a toto uvědomění se projevuje i v komerční sféře a ve státní správě. Nadnárodní společnosti udržují své webové stránky a marketingové materiály v desítkách jazyků - například v maltézštině s pouhými 500 tisíci mluvčími. V Evropské unii se již od okamžiku rozšíření o první státy někdejšího východního bloku v roce 2004 diskutuje o snížení rozpočtu na překlady, ale realita je jiná. Prosazují se také jazykové menšiny v ostatních členských státech a roste poptávka po jazycích, jako jsou baskičtina nebo skotská či irská gaelština.

Výzva pro překladatele a tlumočníky

Jazyk není jen prostředkem komunikace, ale umožňuje nám také vyjádřit vlastní osobitost, odlišnost, nebo je naopak znakem příslušnosti k určité etnické skupině. Právě tento hluboký kulturní dopad rozmanitosti jazyků na společnost vedl UNESCO k vyhlášení roku 2008 rokem jazyků. Nezbývá než doufat, že se i nadále budeme v praxi setkávat s exotickými jazyky, například s konžským jazykem lingala, které nám pomáhají poznávat odlišné kultury a jež mohou být výzvou pro překladatele i tlumočníky.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče