12 odvážných

17. ledna 2005, 00:00 - admin
17. ledna 2005, 00:00

SPECIÁLNÍ PROJEKTPříběhy malých českých podnikatelů s originálními nápady sledujte každé pondělí a čtvrtek před desátou večerní v televizi Prima. Dokumentární cyklus produkoval mobilní operátor Oskar. www.dvanactodvaznych.

SPECIÁLNÍ PROJEKT

Příběhy malých českých podnikatelů s originálními nápady sledujte každé pondělí a čtvrtek před desátou večerní v televizi Prima. Dokumentární cyklus produkoval mobilní operátor Oskar. www.dvanactodvaznych.cz

Vladimíra Frimla auta vždy zajímala. Vystudovaný motorář nejprve začal vyrábět sanitky. Ale odjakživa chtěl stavět vlastní sportovní auta. Do roku 2003 jich postavil šestnáct.

Sporťáky, můj splněný sen

VLADIMÍR FRIML

Karoserie vozu Gordon vychází z českého auta Aero, na nějž s láskou vzpomínají pamětníci první republiky. Jenže aerovka by vás na dálnici nepředjela. Gordon to zvládne snadno. I když vypadá jako veterán, ve skutečnosti je to úplně normální sporťák. Leda snad trochu dražší. Už několik let ho vyrábí v Plzni Vladimír Friml ve firmě Auto Gordon s ročním obratem kolem 10 milionů korun. „Vystudoval jsem na ČVUT dopravní techniku se specializací na motory. Logicky jsem chtěl vyrábět auta. Začal jsem dělat sanitky, ale když jsem našel společníka, se kterým jsme zaregistrovali značku Gordon, šel jsem vyrábět sporťáky. To byl můj sen,“ vypráví Friml.

Nezačal ale vyrábět „supersporty“. Jeho auto má retro design. „Vycházel jsem z toho, že se náš produkt musí odlišovat. Navíc, když se podíváte do zahraničí, taková auta se tam úspěšně vyrábějí. To jsou ale většinou repliky. Náš Gordon je originál,“ vysvětluje. Jeho rozhodnutí má však i jiné pozadí: „V malých seriích bychom nebyli s to vyrábět vysoce kvalitní plasty, jaké se používají v moderních vozech, za rozumnou cenu. U retro auta tenhle problém odpadá - všechno je ze dřeva, chromu a kůže.“

Auto Gordon do roku 2003 vyrobilo 16 vozů, jejichž cena se blíží dvěma milionům korun. Pak ale začaly platit jiné emisní limity (kvůli vstupu Česka do Evropské unie), a tak se výroba vozů na čas zastavila. Firma se musela živit zakázkami pro další společnosti. Pomáhala vyvíjet jiné automobily a sama přišla s nápadem na městské vozítko pro invalidy. „Mezitím jsme se věnovali jiným projektům pro další firmy. Ale nyní pracujeme na novém modelu auta s motorem Ford. To bude silný sportovní šestiválec, a to bude ještě lepší svezení,“ uzavírá Friml. 

Nejprve si vyráběl mapy pro zábavu. Dnes má fungující nakladatelství s ročním obratem 50 milionů korun. Bohumil Háj, spolumajitel a zakladatel firmy SHOCart, ale stále není spokojen.

Ze zábavy velký byznys

BOHUMIL HÁJ Tam, kde se začátkem devadesátých let začíná psát historie společnosti SHOCart, byli tři kamarádi. Bavil je orientační běh a cykloturistika, uměli kreslit mapy. A tak je kreslili víceméně pro zábavu, další přátele a jako vhodný přivýdělek. „Ale začali jsme dostávat zakázky například z Francie, protože jsme byli kvalitní a levnější. Pak nás napadlo, že by se tím dalo živit,“ vzpomíná Bohumil Háj, zakladatel jihomoravské firmy. Tu dnes spoluvlastní s Karlem Kršákem a pracuje v ní 26 zaměstnanců. „Samozřejmě, že se vaše myšlení změní. Když jsme dělali cyklomapy a mapy na orienťáky, byla to legrace. Dnes je to velký byznys a velká zodpovědnost,“ vysvětluje Háj, proč nechce obětovat vysoké zápisné, aby se holografická mapa SHOCartu - údajně v daném měřítku nejmenší na světě - dostala do Guinessovy knihy rekordů. „Takové peníze my platit nebudeme.“ Mimo jiné tím Bohumil Háj naznačuje, že na zdejším trhu je opatrnost na místě. „Stále nám konkurují velké firmy ze zahraničí, které mají například velmi dobře zajištěnou distribuci. I když by se mohlo zdát, naše pozice není až tak dominantní, konkurence nás pořád tlačí. Na druhou stranu, je to asi dobře. Musíme se zlepšovat,“ říká a žehrá na velké obchodní řetězce. „Obchodovat s řetězci je velmi obtížné. K firmám jako jsme my se chovají tvrdě, tlačí ceny dolů. Jsem zvědav, čí mapy budou za chvíli prodávat.“ Nebylo by jednodušší tedy firmu prodat nějakému velkému zahraničnímu nakladateli? „To není v tuto chvíli reálné. A já se stejně považuji za lokálního patriota, takže můj cíl je nyní firmu stabilizovat na domácím trhu,“ tvrdí Háj. Zatím ani neuvažuje o tom, že by do firmy najal manažera, který by se jí věnoval místo něj. „Nemyslím, že by to teď šlo. Pracovní nasazení se dá zvládnout. Rodina už je zvyklá. Děti odrůstají a odcházejí studovat. A manželka, která se o ně starala, už pracuje v jiné menší soukromé firmě,“ dodává podnikatel.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče