Prokletí konzervatismu

 Weikert 13. září, 11:14  -  Petr Weikert
13. září, 11:14

Je to řehole být v Česku politikem s konzervativními názory. Když se vám oponenti posmívají, nemůžete sáhnout ani k oblíbenému úhybnému manévru – totiž, že se zařadíte do „stejně smýšlejícího světového proudu“, tedy ukážete na světové celebrity zastávající váš názor, a tím oponenty zesměšníte. Naposledy to pocítil prezident Miloš Zeman, ale zdaleka není sám.

Jak známo, v Rakousku se budou opakovat prezidentské volby. Naposledy to bylo o chlup a málem vyhrál Norbert Hofer, kandidát populistické FPÖ. Hofer má svými názory blízko k prezidentu Miloši Zemanovi. Oba nemají rádi ty, kdo do Evropy prchají z válkou zmítaných zemí, oba mají rádi zbraně (vzpomeňte na fotku prezidenta se samopalem, který si odvezl před časem z Liberecka) a vůbec jsou to tak nějak podobní lidé. Mimochodem v tento čas i prezident Zeman začal předvolební kampaň a tak je návštěva možného budoucího rakouského prezidenta oboustranně výhodným mediálním tahem.

Vzájemné plácání po ramenou a navozená atmosféra kamarádských vztahů ovšem dostaly velkou trhlinu ještě před tím, než Hofer do země přijel. V rozhovoru pro rakouský deník Kleine Zeitung otevřeně označil Benešovy dekrety za bezpráví. Prezidentský kandidát patrně netušil, že přesně na tomhle postavil Miloš Zeman svoji prezidentskou kampaň, když strašil vracením majetku sudetským Němcům a jeho volební tým útočil na protikandidáta tím, že má jeho manželka ve svém sídle nacistické vlajky. No a teď se chlubte přízní případného rakouského prezidenta, když popírá vaše elementární názory, které vás dostaly na Hrad. Prostě vám vychází, že jste v tom zase sami, že přízní zahraničního lídra se chlubit nemůžete.


Přečtěte si další komentáře autora:

Děkujeme, že kouříte

Železný a věčný Michal Hašek

Zeman bez kampaně? Ani náhodou


Bylo by ale nefér tohle připisovat jen prezidentu Zemanovi. Jde o širší problém konzervatismu řízlého nacionalismem. Obdobnou potíž mají euroskeptici nebo, jak se sami nazývají, eurorealisté. Před pár týdny jásali po referendu o brexitu a gratulovali Británii k rozhodnutí, které usvědčí Evropu z mizérie jejího konceptu jednotnosti. Schválně, víte, kdo prohlásil, že Británie, která zachránila Evropu od Napoleona a Hitlera, nyní zachraňuje Evropu od „bruselského monstra“?

Jásot tábora lidí kolem autora téhle věty, prezidenta Václava Klause, ovšem začal záhy působit schizofrenně. Vezměte si, že se zařadíte po bok tohoto konzervativního proudu v Británii, hřejete se v odlesku vítězného plebiscitu a ti, které tak chválíte, začnou říkat, jakou mají radost, když z Británie odejdou východoevropané. Myslejí tím i Čechy, kteří prý místním berou práci. Musíte potom přiznat, že vlastně nechcete, aby lidé z vaší země odcházeli pracovat za lepším. Pak to sice všelijak vysvětlujete, ale už vám nikdo neuvěří, že jste součástí té síly, která vyhrála brexit. Konzervativci prostě nejsou proletáři, ti se ze všech zemí nespojí.


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče