Komentář: Přijatelně drahý brexit

03. září, 08:00 - Daniel Gros
03. září, 08:00

Bude se mít britský dělník po opuštění Evropské unie lépe?

Hlasování Velké Británie o brexitu z Evropské unie má nakročeno k tomu, aby se stalo největší ne událostí roku. Kromě slabší libry a nižších britských úrokových sazeb nemělo referendum dlouhodobější dopad. S finančními trhy to na pár týdnů zatřáslo, ale už se zotavily. Spotřebitelské výdaje zůstaly na svém. Překvapivější ale je, že stabilní zůstaly i investice, i přes nejistotu ohledně budoucích obchodních vztahů s Evropskou unií. Byly obavy z nákladů brexitu přehnané?

Ne tak docela. Velká Británie skutečně může kvůli brexitu podle odhadů přijít o dvě až tři procenta HDP. Ale ztratila by je kvůli odchodu země z jednotného evropského trhu, nikoli kvůli původnímu hlasování o opuštění EU. A to může zabrat delší dobu. Protáhne-li se odchod na deset let, budou se dopady načítat postupně. Ročně by průměrná ztráta ekonomiky Velké Británie mohla činit zhruba 0,2 až 0,3 procenta HDP. Pro zemi by to byla dobrá zpráva.

Slabší měna může přispět k tomu, že Velká Británie bude profitovat z vyšší exportní konkurenceschopnosti. A brexit zmírní i další faktory. Za posledních deset let si země vypěstovala nevídanou specializaci ve finančních službách. V polovině 90. let měl vývoz zboží třikrát větší váhu než vývoz služeb a většina britského vývozu mířila do Evropské unie. Dnes Velká Británie vyváží hlavně služby a většina míří na neevropské trhy.

Finanční problém

Výsledkem je, že vnitřní trh se zbožím je dnes ve Velké Británii mnohem méně důležitý než v ostatních zemích Evropské unie. Přidaná hodnota v britském vývozu zboží do EU se podílí na HDP jen z pěti procent - několikrát méně než třeba v Německu. Vývoz Británie mimo Evropu pak tvoří asi sedm procent HDP.

Země se navíc ani nemusí bát, že nebude schopna vyvážet do EU služby, které v současnosti tvoří asi 40 procent celkového britského vývozu služeb, protože vnitřní trh EU má už nyní daleko k otevřenosti. Je tady ale jedna výjimka: finanční služby. A to je problém.

Přečtěte si, na kolik vyjde Brity brexit:

Vypořádání brexitu přijde každého Brita na libru ročně

Dnes finanční služby tvoří asi třetinu veškerého britského vývozu služeb a dvě třetiny celkového přebytku služeb, jímž Británie platí za schodek zboží. Za úspěch tohoto odvětví vděčí aspoň částečně svému členství v EU. Specializace britské ekonomiky začala, když se v 90. letech liberalizovaly kapitálové toky. Tento proces urychlilo zavedení společné měny, která spolu s odstraněním překážek pro mezinárodní kapitálové toky a globálním úvěrovým boomem podpořila koncentraci velkoobchodních finančních služeb v londýnské City.

Finanční sektor má přirozený sklon se shlukovat na jednom místě a Londýn, kde se mluví anglicky, právní systém je pružný, trh práce flexibilní a regulatorní rámec relativně mírný, nabízel rozsáhlé výhody. Přidejme ktomu evropský systém bankovních pasů, který umožňuje londýnským bankám prodávat služby přímo v celé EU, a růst finančního sektoru londýnské City dává perfektní smysl.

Faktem je, že většina výhod, které z Londýna udělaly středisko finančních služeb, zůstane i po brexitu. A ztrátu bankovního pasu může kompenzovat vytvoření dceřiných firem v EU, jako třeba v Dublinu, Frankfurtu či Paříži. Londýnské odvětví finančních služeb tak může přežít brexit, i když nebude asi tak dynamické.

Brexitový paradox

Británie bude muset zřejmě změnit svůj růstový model, nezávisle na tom, co si s EU vyjedná. Mezi jiným bude muset oživit zpracovatelský průmysl. Vzhledem k pozvolnému skomírání britského průmyslu je to lehčí říct než provést. Když země vybalancovat svou ekonomiku nedokáže, mohou dlouhodobé náklady brexitu dramaticky převýšit současné odhady.

Přečtěte si, jak by brexit řešil bývalý francouzský prezident:

Sarkozy by se pokusil zvrátit brexit novou smlouvou o EU

Rozvoj odvětví finančních služeb, které vytváří málo pracovních míst, ale velmi dobře placená, přispěl ke zvyšování příjmové nerovnosti, o níž se v Británii diskutuje mnohem více než v EU. A nerovnost má svůj podíl na rozšíření frustrace z globalizace a z takzvaných vládnoucích elit, která přispěla k vítězství zastánců brexitu.

V tomto smyslu vedl jeden z největších hospodářských přínosů britského členství v EU občany Velké Británie k tomu, aby evropský projekt odmítli. Otázka zní, zda změny, které s sebou brexit nutně ponese, budou pro britské dělníky tak prospěšné, jak kampaň na opuštění EU slibovala. Odpověď zatím neznáme.

Autor je ředitelem bruselského think tanku Centre for European Policy Studies


O Británii čtěte více:

Odchod z Británie zvažují tři ze čtyř šéfů velkých firem

Realita po brexitu: obchodní komora srazila odhady růstu


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče