Zvyšovat minimální mzdu je asociální

21. července 2014, 00:00 - Martin Slaný
21. července 2014, 00:00

Snaha přilepšit příjmově nejslabším zvýšením minimální mzdy nakonec povede právě u nich ke ztrátě zaměstnání a poklesu příjmů

Navzdory tomu, že ekonomická teorie považuje minimální mzdu za neefektivní zásah na pracovním trhu, který zvyšuje nezaměstnanost (což ostatně prokázalo i několik studií v českém prostředí), hodlá ji současná vláda za vehementní podpory odborů i prezidenta republiky zvyšovat. Vláda Bohuslava Sobotky má zvýšení minimální mzdy až na 40 procent úrovně průměrné mzdy i ve svém programovém prohlášení. Argumentuje tím, že minimální mzda je u nás vysoce podprůměrná oproti jiným zemím Evropské unie a že zajistí lepší ochranu pracovníků a život nezávislý na sociálních dávkách. Zavádějící srovnání Porovnáme-li minimální mzdu mezi zeměmi EU (přepočtenou na eura v tzv. standardu parity kupní síly), je v Česku skutečně šestá nejnižší. Rozdíly ve výši minimální mzdy vypadají hrozivě. Komparace je však zavádějící. Minimální mzda totiž není ekonomická veličina sama o sobě. Pokud vezmeme v potaz vyspělost dané země (HDP na obyvatele), jsou rozdíly již mnohem menší. Například lucemburská minimální mzda by se rázem dostala zhruba na úroveň české minimální mzdy (lucemburský HDP na obyvatele je totiž více než třikrát vyšší než český).

Nutno rovněž dodat, že z evropské osmadvacítky čtvrtina zemí ve své legislativě minimální mzdu nemá. Není zavedena ve Finsku, Švédsku, Dánsku – tedy v zemích, které jsou synonymem sociálního státu a ke kterým levice a současná vláda tolik vzhlíží. Minimální mzda není v Itálii, v Rakousku, zatím není v Německu a na Kypru existuje pouze pro určité kategorie. Není náhodou, že země EU, které tento institut nemají, dosahují dlouhodobě nižší míry nezaměstnanosti než ty, které minimální mzdu mají.

Vztaženo k průměrné mzdě dosáhla loni v Česku minimální mzda téměř 34 procent.

Na nejvyšší úrovni (40,6 procenta) byla během druhé vlády sociálních demokratů v roce 2006. Dnešní hodnota je zhruba na stejné úrovni, jako tomu bylo uprostřed vlády Miloše Zemana (34 procent v roce 2000), který dnes patří mezi vehementní obhájce jejího růstu. Mohlo by se tak zdát, že minimální mzda, kterou u nás pobírají zhruba dvě až tři procenta zaměstnanců, závažnější problém pro český trh práce nepředstavuje. Podíváme-li se však blíže, zjistíme, že je v českých podmínkách minimální mzda významnějším nástrojem regulace, než to na první pohled vypadá. Její zvýšení bude mít negativní dopady na vybrané profese a skupiny obyvatel a na zaměstnance v chudších regionech.

Kdo na to doplatí

Při vztažení minimální mzdy ke mzdě průměrné je totiž třeba mít na paměti, že v rámci Česka panují nemalé regionální rozdíly v úrovni mezd a podíl minimální mzdy ke mzdě průměrné se mezi jednotlivými kraji podstatně liší. Zejména Praha průměrné hodnoty výrazně zkresluje.

Nad republikovým průměrem podílu minimální a průměrné mzdy ve výši 33,8 procenta se kromě Prahy nacházejí všechny kraje. Zatímco v Praze byl v loňském roce tento podíl jen 26 procent, v krajích s nejnižšími mzdami, jako jsou kraj Jihočeský, Olomoucký, Pardubický a Zlínský, dosahuje podíl minimální a průměrné mzdy 38 až 39 procent. V Karlovarském kraji téměř 40 procent, tedy výše, které chce dosáhnout vláda pro celorepublikový průměr. Právě v těchto regionech bude negativní efekt dalšího zvýšení minimální mzdy větší, než by napovídal celostátní průměr. Navíc jde vesměs o regiony, v nichž je nezaměstnanost nad republikovým průměrem a kde od krize roku 2009 relativně nejvíce vzrostla.

Samotné vztažení minimální mzdy ke mzdě průměrné není dostačující. Zhruba 70 procent zaměstnanců má mzdu nižší, než činí průměr. Její podíl k tzv. mediánové mzdě (která představuje prostřední hodnotu vzestupně seřazené řady mezd, a nedochází u ní tudíž – na rozdíl od průměrné mzdy – ke zkreslení extrémně vysokými nebo nízkými hodnotami) je dnes asi 40 procent. Zvýšením minimální mzdy však nejsou ohrožena místa těch, kteří pobírají průměrné či mediánové mzdy. Ohrožuje ty, jejichž mzdy jsou hluboce podprůměrné – což jsou nejčastěji nízko kvalifikovaní a mladí zaměstnanci bez pracovních zkušeností.

Vztáhneme-li minimální mzdu k průměrné mzdě deseti procent zaměstnanců s nejnižšími mzdami (k tzv. 1. mzdovému decilu), dostaneme poměrně vysoké hodnoty. V roce 2013 byl tento podíl 71 procent. Nevýznamné rovněž není, že zatímco podíl minimální mzdy k průměrné od svého vrcholu v roce 2006 až do roku 2012 kontinuálně klesal, podíl minimální mzdy ke mzdám nejméně příjmových zaměstnanců sice rovněž po svém vrcholu v roce 2006 poklesl, ale od roku 2011 narostl opět k 70 procentům. Bylo to způsobeno tím, že k poklesu mezd v posledních letech došlo zejména u zaměstnanců s nejnižšími příjmy. Rozestup mezi oběma křivkami postupně narůstá – v roce 2003 byl mezi nimi rozdíl 25 procentních bodů, v roce 2013 již více než 37 bodů.

Ještě vyšší hodnoty podílů získáme, pokud vezmeme nejméně příjmové zaměstnance, ale tentokráte navíc ve skupině zaměstnanců s nejnižším vzděláním (se základním či nedokončeným). Ministerstvo práce a sociálních věcí udává, že právě to jsou nejčastější pobíratelé minimální mzdy – typicky jde o ženu středního věku bez maturity zaměstnanou jako uklízečka, u mužů je to mladý muž bez maturitního vzdělání pracující jako pomocný dělník. Podíl minimální a průměrné mzdy této skupiny nekvalifi kovaných osob byl loni 85 procent, v některých profesích (např. pracující v maloobchodě) byl tento podíl dokonce 90 procent!

vElKÝ HaZard

Při takto vysokém podílu (v případě, že neporostou výrazně průměrné mzdy, což se letos nedá čekat) i relativně malé zvýšení minimální mzdy povede u uvedených skupin osob ke zvýšení jejich nezaměstnanosti. A to už dnes je u nich nezaměstnanost velmi vysoká. Míra nezaměstnanosti osob do 25 let věku (dle metodiky ČSÚ, data k poslednímu čtvrtletí 2013) byla u nás téměř 17 procent (celostátní průměr činil 6,7 procenta), pokud vezmeme v potaz nejméně vzdělané (lidé se základním vzděláním), byla jejich míra nezaměstnanosti 23 procent, ve věkové skupině do 25 let dokonce 40 procent. Ještě vyšší hodnoty dosahuje míra nezaměstnanosti u nejmladších lidí ve věku 15 až 19 let, a to 45 procent, resp. se základním vzděláním v této skupině dokonce 58 procent!

V době, kdy má ekonomika za sebou dlouhodobou stagnaci a je na počátku (zatím velmi křehkého) oživení, kdy na úřady práce přicházejí nadále rekordní počty nezaměstnaných, kdy dlouhodobě stagnuje produktivita práce a kdy navíc firmy svazuje vysoké daňové zatížení práce (zejména vysokými sociálními odvody, které jsou u nás mezi zeměmi EU vysoce nadprůměrné), je jakékoli zvyšování minimální mzdy velkým hazardem.

Snaha přilepšit zvýšením minimální mzdy příjmově nejslabším nakonec povede právě u nich ke ztrátě zaměstnání a ke ztrátě jejich pracovních příjmů s nebezpečím, že se dostanou do pasti dlouhodobé nezaměstnanosti.

To dodatečně zatíží i státní rozpočet, protože více lidí se stane zcela závislými na sociálním systému. Růst minimální mzdy bude tlačit na růst tarifů v mnohých zaměstnáních, včetně veřejné sféry, a tím se dále zatíží státní rozpočet a rozpočty měst a obcí. Veškeré návrhy na zvýšení minimální mzdy jsou tak ve svém důsledku vysoce asociální a uvrhnou mnoho dnes aktivních zaměstnanců do sociální pasti. ?

Skromní Češi

Minimální mzda ve vybraných zemích EU (v eurech, v paritě kupní síly)

Lucembursko 1 575,83

Belgie 1 385,01

Nizozemsko 1 382,69

Francie 1 339,6

Irsko 1 251,49

Británie 1 105,81

Slovinsko 952,95

Malta 924

Španělsko 794,1

Řecko 743,65

Polsko 709,12

Portugalsko 659,74

Maďarsko 583,12

Chorvatsko 574,54

Slovensko 496,55

ČR 468,68

Estonsko 462,23

Litva 454,05

Lotyšsko 451,230

Bulharsko 360,68

Rumunsko 344,62

Zdroj: Eurostat

Velké rozdíly

Podíl minimální a průměrné mzdy v krajích (r. 2013, v %)

Praha 25,9 ČR 33,8 Středočeský 34,0 Jihomoravský 35,1 Plzeňský 35,6 Moravskoslezský 36,6 Liberecký 36,9 Ústecký 37,3 Královéhradecký 37,4 Vysočina 37,6 Jihočeský 37,9 Olomoucký 38,2 Pardubický 38,5 Zlínský 38,6 Karlovarský 39,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty CHUdí A JešTĚ CHUdší Vývoj podílu minimální mzdy k celkové průměrné mzdě a ke mzdě 1. mzdového decilu* v Česku

* průměrná mzda deseti procent zaměstnanců s nejnižšími mzdami Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty

Zvýšení minimální mzdy bude mít negativní dopady na vybrané profese a skupiny obyvatel a na zaměstnance v chudších regionech.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče