Zúčtování s recesí

16. září 2013, 00:00 - Miroslav Zámečník
16. září 2013, 00:00

Ve srovnáním s Německem a Polskem snižovalo Česko veřejné investice za cenu investičního vyhladovění

Vzhledem k množícím se případům předvolebního fiskálního hloupnutí se zaměříme na porovnání toho, co se stalo v Česku ve srovnání se dvěma sousedy. Jeden z nich - Německo - je považován za fiskálního arbitra elegantiarum, potažmo za příkladně vedenou ekonomiku, zatímco Polsko si drží unikátní postavení člena EU, který se dokázal vyhnout recesi.

Je úplně jedno, jaká je přesná hodnota výdajových multiplikátorů u veřejných investic (hrubá tvorba fixního kapitálu), nicméně i pro malou otevřenou českou ekonomiku platí, že je vyšší než v případě vládní spotřeby nebo vládních transferů. Absolutní pokles investičních výdajů v letech 2009 až 2012 v běžných korunách představuje 73 miliard korun, přičemž každý rok bylo na investicích postupně odebíráno vždy přes 20 miliard. To musí být na ekonomickém výkonu země hodně znát, i když to nic nemění na tom, že i loni byla investiční míra v Česku výrazně vyšší než v Německu. Náš problém ovšem nespočívá v nízké investiční míře jako takové, jako spíše v nízké efektivnosti investic.

Z krátkodobého hlediska se však krácení investičního rozpočtu musí na ekonomickém výkonu projevit negativně. Zejména když krátíte položku s nejvyšším multiplikátorem, protože meziroční poklesy celkových veřejných výdajů byly nižší než škrty na investicích.

Z čísel Eurostatu lze odvodit, že se škrtalo hlavně v investicích, kdežto například sociální benefity v běžných cenách meziročně vždy rostly. Takže hovořit o „asociálních reformách“ je politická, nikoli ekonomická debata.

Německo zažilo v roce 2009 ještě hlubší pokles HDP nežli Česko, ovšem tentýž rok zakončilo výrazně nižším deficitem; zjevně díky předchozím reformám mělo menší strukturální deficit než Česko.

A lepší oživení přineslo podstatné zlepšení schodku k HDP, a to až do přebytkových čísel loni i letos. Z hlediska celkových výdajů v běžných cenách to při zpětném ohlédnutí vypadá, že němečtí fiskální stratégové si počkali na robustní oživení v roce 2010, aby následně celkové veřejné výdaje přiškrtili. Zřejmě v očekávání, že jim to z hlediska růstu projde a z hlediska rozpočtového deficitu se povezou na vlně soukromé poptávky a investic. A ono jim to vyšlo.

Polsko je bezmála klasická neokeynesiánská bašta, stojící nejen na zvyšování celkových veřejných výdajů až do roku 2012 včetně, ale především v eskalaci investic z veřejných rozpočtů, které rostly podstatně rychleji než samotné celkové výdaje. Loni ovšem narazila tato strategie na polské legislativní „fiskální brzdy“, což se promítlo prudkým omezením investic a zpomalením růstového výkonu.

Letos jsme svědky„kreativních“ řešení, jak snížit celkový objem dluhu pod 50 procent HDP prostřednictvím vyřezání aktiv v podobě vládních cenných papírů z druhého penzijního pilíře (více viz str. 30).

Odhlédneme-li od této intelektuální ostudy, musíme bohužel pořád reflektovat jeden fakt: Češi snižovali absolutní veřejné výdaje v běžných cenách za cenu investičního vyhladovění. Výsledkem byl zdaleka nejvyšší nárůst zadluženosti v poměru k HDP ve srovnání s Německem, natožpak s Polskem. Stát máme, měřeno výdaji k HDP, zhruba stejně velký, ovšem s velmi rozdílnými výsledky. Jinak řečeno: výdaje nejsou klíč, struktura a kvalita výdajů ano.

Zúčtování s recesí

Česko 2009 2010 2011 2012

Vývoj HDP (reálný; meziročně v %) -4,5 2,5 1,8 -1,2

Schodek rozpočtu (v % HDP) -5,8 -4,8 -3,3 -4,4

Celkové výdaje veřejných 1 679 551 1 661 774 1 652 970 1 709 756

rozpočtů (mil. Kč v běžných

cenách)

Výdaje (v % HDP) 44,7 43,7 43 44,5

Veřejné investice 191 778 164 028 140 025 118 763

(mil. Kč v běžných cenách)

Veřejné investice (v % HDP) 4,3 3,6 3,1

Veřejný dluh brutto (v % HDP) 34,2 37,8 40,8 45,8

11,6

Rozhoduje jenom jedno číslo: kdo se stihnul nejvíc

zadlužit - a tady Česko bohužel vítězí nad Polskem i Německem.

Německo 2009 2010 2011 2012

Vývoj HDP (reálný; meziročně -5,1 4 3,3 0,7

v %)

Schodek rozpočtu (v % HDP) -3,1 -4,1 -0,8 0,2

Celkové výdaje veřejných 1 144 740 1 190 970 1 174 540 1 189 880

rozpočtů (mil. EUR

v běžných cenách)

Výdaje (v % HDP) 48,2 47,7 45,3 45

Veřejné investice (mil. EUR 40 180 41 860 42 680 39 470

v běžných cenách)

Veřejné investice (v % HDP) 1,7 1,6 1,5

Veřejný dluh brutto (v % HDP) 74,5 82,4 80,4 81,9

7,4

Polsko 2009 2010 2011 2012

Vývoj HDP (reálný; meziročně 1,6 3,9 4,8 1,9

v %)

Schodek rozpočtu (v % HDP) -7,4 -7,9 -5 -3,9

Celkové výdaje veřejných 599 837 643 465 663 171 674 981

rozpočtů (mil. zľotých

v běžných cenách)

Výdaje jako % HDP 44,6 45,4 43,4 42,3

Veřejné investice (mil. zľotých 70 142 79 681 87 333 73 845

v běžných cenách)

Veřejné investice (v % HDP) 5,6 5,7 4,6

Veřejný dluh brutto (v % HDP) 50,9 54,8 56,2 55,6

4,7

Pramen: Eurostat

Nominální výdaje v běžných cenách až do roku 2012 klesaly, na loňském růstu mají podíl církevní restituce.

Česko snížilo objem veřejných investic v letech 2009-2012 tak masivně, že se to muselo makroekonomicky projevit.

Také Německo v roce 2011 snížilo absolutní objem veřejných výdajů, aby je následně opět zvýšilo, při klesajícím tempu růstu HDP a mírně přebytkovém rozpočtu.

Zde je patrné meziroční snížení výdajů i rozpočtového schodku -hezká fiskální strategie.

Přes proklamovanou fiskální disciplínu stoupl v letech 2009-2012 německý brutto veřejný dluh o 7,4 % HDP.

Německo snižovalo investice pouze mírně, v poměru k HDP však nejsou oproti Česku ani na poloviční úrovni.

V Polsku došlo k prudkému meziročnímu snížení investic v roce 2012, i tak ovšem zůstaly na vysoké úrovni v poměru k HDP.

Polsko mělo zjevně nejlaxnější výdajovou politiku a vysoké deficity, ale paradoxně nejnižší nárůst zadlužení od roku 2009.

O autorovi| Miroslav Zámečník * zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče