Ztracený ráj

25. března 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
25. března 2013, 00:00

Odklánění byznysu přes středomořský ostrov si oblíbili i Češi. Teď jim ale hrozí, že skončí v ruské náruči

Britský generálmajor Graham Stacey může být v klidu. Stejně jako jeho 3500 podřízeným na dvou britských základnách na Kypru mu minulý týden nejprve zatrnulo, že ze svého kyperského účtu, kam mu chodí žold, bude muset platit srážkovou daň uvalenou Evropskou unií. Kyperský parlament se ale nakonec plánům Bruselu vzepřel, a své střadatele „obrat“ odmítl.

I tak ale ještě před klíčovým úterním hlasováním Londýn ujistil, že vojáků by se žádné částečné vyvlastnění úspor beztak netýkalo a nemusejí z obav před budoucností svých peněz spěchat stát frontu u bankomatu jako většina neprivilegovaných Kypřanů.

„Každý, kdo na Kypru vykonává službu naší vlasti, bude této bankovní daně ušetřen,“ prohlásil britský ministr financí George Osborne. Londýn pak vzápětí na Kypr v předtuše vleklé krize vypravil letecký speciál s milionem eur v hotovosti, který má umožnit vojákům v zemi fungovat.

Britští obchodníci takové štěstí mít nebudou.

Brusel je neoblomný a Nikósie zase nemá kde vzít potřebných téměř šest miliard eur, za něž je EU ochotna poslat na ostrov půjčku ve výši deseti miliard eur. Nic na tom nemění ani narychlo dojednaná alternativa v podobě záchranného fondu, protože se stále neví, kdo a jak ho naplní.

Od minulého týdne jsou v nejistotě i čeští podnikatelé, kteří si středomořský ostrov zvolili za svůj domicil. Vzhledem k tomu, že pro původní bruselský návrh částečného vyvlastnění vkladů nezvedl ruku jediný kyperský poslanec, musejí počítat se dvěma dalšími variantami. A obě jsou špatné. Buď Kypr vyhlásí bankrot, nebo se fakticky odevzdá do ruských rukou. To by znamenalo návrat ostrova na černý seznam zemí, v nichž se perou špinavé peníze ve velkém.

Kapitál jako v bavlnce Že by se za zájmy britských nebo i českých kapitálových utečenců někdo postavil, je krajně nereálné. O nějaké službě vlasti nemůže být řeči. Kypr slouží jako základna pro podnikání z jediného důvodu – platí tu ještě z dob britské nadvlády zvykové právo a velká svoboda v přesouvání peněz, pro niž se vžilo označení „daňová optimalizace“.

Středomořský ostrov sice nikdy nebyl klasickým daňovým rájem, přesto jde o jedinou členskou zemi EU, kde si podnikatelé jako v ráji skutečně připadají. Kdo papírově zakotví na Kypru, může se těšit nejen na desetiprocentní firemní daň, ale především na pocit, že po něm kyperský erár už nic jiného chtít nebude. Stát, jehož oficiálně uznaná

vláda kvůli turecké okupaci ovládá jen 57 procent rozlohy ostrova, tedy území zhruba o velikosti Ústeckého kraje, nechce nic za prodej obchodovaných cenných papírů, nedaní prodeje podílů v dceřiných firmách ani příjmy z dividend. Neuvaluje srážkovou daň při platbě úroků či dividend akcionářům, kteří žijí mimo Kypr. Zejména pro holdingy je Kypr zemí netušených možností, pomocí nichž je možné zisky legálně rozmělnit.

Češi si takového zvláštního zacházení dopřávají ve velkém. Kypr je módní destinace, kam svůj byznys zaparkovala již řada českých podnikatelů. Česká kapitálová a informační agentura (ČEKIA) minulý týden vyfiltrovala z českého obchodního rejstříku 1912 společností, jejichž majitelé jsou registrováni právě na Kypru. Na ostrově zakotvil třeba internetový obchod Alza.cz nebo Energetický a průmyslový holding. Některé své aktivity tu mají uhlobaroni Zdeněk Bakala a Pavel Tykač, Kypr si oblíbil i magnát v nemovitostech Radovan Vítek a ve Středomoří končí také majetková struktura sázkařského impéria Synot.

Účet jen na kapesné Pro všechny kyperské Čechy, kteří si zvykli zisky českých dceřiných firem pravidelně upouštět penězovodem na Kypr, torpédovaný návrh vyvlastňovacího balíčku z minulého týdne mnoho neznamená. Zvažovaná srážková daň uvalená na kyperská konta ve výši 9,9 procenta při vkladu nad sto tisíc eur by se velkých hráčů nedotkla. Většina podnikatelů, kteří z Kypru ovládají svůj český byznys, tu má beztak jen účet pro běžné administrativní poplatky s minimálním zůstatkem. Opravdové peníze si nechávají posílat jinam – především do Švýcarska nebo Lichtenštejnska, kde bankovní krize nehrozí a kde je soukromí klientů pečlivě střeženo.

Nicméně po vyvlastňovací hrozbě z minulého týdne a zatím neúspěšných ruských námluvách své kyperské účty pravděpodobně vyluxují téměř do nuly. „Držet větší zůstatky na kyperských účtech bude rizikové,“ soudí Michal Friedberger, obchodní ředitel společnosti Akont Trust Company, která se specializuje na daňové poradenství.

Ani zvažovaná nová daň z příjmu právnických osob, která má poskočit z deseti na 12,5 procenta, toho na oblibě Kypru příliš nezmění. Nižší sazbu bude mít beztak v EU už jen Bulharsko, tamní vymahatelnost práva a záruky anonymity jsou však na hony vzdáleny kyperským standardům. Navíc zdaleka nejoblíbenější právní formou společností na Kypru je holding, který umožňuje zisky před zdaněním ochránit přesouváním v rámci jedné skupiny. V ideálním případě lze navíc do řetězce zapojit ještě nějakou mimoevropskou společnost tak, aby kapitál obíhal přes půl světa.

Pokažená pověst Pověst Kypru coby luxusní destinace pro zaparkování firmy i peněz bere rychle zasvé i bez bruselských požadavků. Extra daně a snaha obrat velké podnikatele, na niž by doplatili i drobní střadatelé, stojí na konci nahlodávání anonymity a bezpečí skrytého podnikání na Kypru.

V roce 2011 ostrov poprvé umožnil nahlížet za poplatek do online verze obchodního rejstříku. Pro skryté vlastníky se nic nezměnilo. Kdo se chtěl navždy ukrýt před zájmem médií, beztak zvolil cestu dalšího mezičlánku v podobě firmy v některé klasické offshorové destinaci, třeba na Seychelách. Samotný kyperský rejstřík navíc zůstal neprůhledný, protože v jeho elektronické verzi většina podkladů chybí. Například firma Helifreak, která ovládá portál Seznam.cz, tu ani po dvou a půl letech nemá jediný dokument v digitální podobě.

Žádný problém nepředstavoval pro kyperské exulanty z řad podnikatelů ani roční udržovací poplatek 350 eur, který musejí platit od roku 2011. Vzhledem k tomu, že pronájem kanceláře, povinný roční audit a odměna pro místního sekretáře, který firmu zastupuje navenek před kyperskými úřady, se dají pořídit již za 2000 eur ročně, jde stále jen o drobné. Problém je, že nikdo neví, nakolik se intenzita podobných drobných korekcí bude stupňovat a co bude na konci.

„Vnímání Kypru jako dlouhodobě politicky i právně stabilní země to poškodí,“ domnívá se Friedberger. Nikósie sice dala odmítnutím zdanění vkladů najevo, že má své daně a finanční pravidla pod kontrolou. Jenže Kypr je pod soustavným tlakem nejen Bruselu, ale především Berlína a dá se předpokládat, že dříve nebo později začne od cizinců podnikajících pod diskrétní rouškou požadovat vyšší daně a méně anonymity. Ledaže by se spolehl na nabízenou ruskou pomoc, která z něj definitivně udělá překladiště pochybných peněz na cestě z Východu do EU.

Kypr zatím může těšit, že ačkoli je jeho finanční situace bídná již nejméně dva roky, žádný útok na banky ze strany velkých zahraničních střadatelů se zatím nekonal.

Koncem ledna bylo v kyperských bankách 68,4 miliardy eur – jen o miliardu méně než před rokem. Také kolonka „zbytek světa“ v teritoriálním rozdělení majitelů účtů zůstává stejná: jde o zhruba 21 miliard eur, z nichž většina patří ruským oligarchům.

Evropané stahují peníze Jenže věrnost Rusů, kteří zvolna mění Kypr na svou gubernii, neplatí v případě střadatelů z jiných zemí EU. Ti už své peníze z ostrova stahují. Během posledního půl roku se objem peněz, který na kyperské účty vložili unijní občané, smrskl o čtvrtinu, ze 6,5 na 4,8 miliardy eur. Připomeňme, že paradoxně právě v druhém pololetí loňského roku Kypr předsedal EU, zároveň ale stále vyjednával o další půjčce z Moskvy, která měla doplnit kredit ve výši 2,5 miliardy eur poskytnutý v roce 2011.

I kdyby nakonec Nikósie dala přednost Bruselu před Moskvou, odliv evropských peněz bude kvůli nejistotě dále pokračovat.

A skutečnost, že jsou klienti velmi nervózní, potvrzoval minulý týden každý, kdo se živí zakládáním a správou společností na Kypru. „Zvoní mi tu telefony a odpovídám na desítky e-mailů. Klienti chtějí vědět, co dělat, a někteří z nich zvažují možnost jiných destinací,“ vylíčil agentuře Bloomberg situaci Thomas Keane, spolumajitel kyperské právní kanceláře Keane Vgenopoulos & Associates.

Ztráta zájmu o Kypr postihne zejména společnosti, které se živí prodejem předpřipravených firem a kompletním poradenským a daňovým servisem na klíč. Třeba Smart Companies loni v listopadu vytušila neutuchající zájem o středomořský ostrov a jako vůbec první česká poradenská firma otevřela na Kypru pobočku, aby byla svým klientům nablízku. Na letošek si naplánovala jejich počet zdvojnásobit. „Klienti si kromě daňového režimu cení také stability a předvídatelnosti právního prostředí,“ řekl před časem týdeníku Euro Vítězslav Hruška ze společnosti Smart Companies. Jenže Kypr dnešních dnů již není ani stabilní, ani předvídatelný.

Neznamená to ovšem, že by zájem o odklánění byznysu z Česka zmizel. Jen se v nejisté sezoně na Kypru zájemci o daňovou optimalizaci přesunou jinam. Zpět do módy by se mohlo dostat třeba Nizozemsko, o které v posledních třech letech zájem lehce klesá. I tak jde podle údajů ČEKIA s téměř 4500 českými firmami ovládanými z Nizozemska o absolutní jedničku mezi daňovými ráji.

Nizozemsko není levné Z Nizozemska své impérium spravuje miliardář Petr Kellner a své sídlo tam přesunul třeba výrobce nemocničních lůžek Linet. Pravda, firemní daň je tam proti Kypru více než dvojnásobná a roční provoz sídla vyjde minimálně na pětinásobek. Na druhou stranu jsou od daně osvobozeny dividendy, kapitálové příjmy a hlavně příjmy pocházející ze stálých provozoven mateřských společností v zahraničí. Pro tahání peněz z českých dceřinek se tak Nizozemsko hodí jako žádná jiná země.

Je tu ale ještě pádnější důvod, proč dát přednost nizozemské jistotě před turbulentním Kyprem, který nemá příliš na vybranou a pokud chce zůstat v EU, postupně beztak bude muset přijmout „bruselský diktát“. Kromě finančních kalkulů hraje roli také politika.

A v čele eurozóny má Nizozemsko svého muže, byť jméno Jeroen Dijsselbloem mnoha zájemcům o efektivní odklánění daní asi nic neřekne. Není to zrovna silný kapitán – jenže na rozdíl od kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise nehrozí, že by ho admiralita donutila obrat během plavby posádku o část mzdy. Nebo že by mu někdo nakázal obrátit kurz na východ.

Pověst Kypru coby luxusní destinace pro zaparkování firmy i peněz bere rychle zasvé i bez bruselských požadavků. I kdyby nakonec Nikósie dala přednost Bruselu před Moskvou, odliv evropských peněz bude kvůli nejistotě pokračovat dál.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče