Ztracená dekáda

04. srpna 2014, 00:00 -
04. srpna 2014, 00:00

Stavebnictví by mělo být jedním z pilířů ekonomiky, a ne koulí, která ji táhne ke dnu

Je-li možno v rámci tuzemského hospodářství nazvat někoho či něco „nemocným mužem“, je to bez jakéhokoli přehánění stavebnictví. Celé odvětví od příchodu hospodářské krize na přelomu let 2008 a 2009 odepsalo přes 35 procent a ze stavebních firem „bylo odejito“ na 70 tisíc zaměstnanců. Podniky v branži se doslova perou o zakázky a podbízejí se mnohdy dumpingovými cenami. Jejich cílem je jediné - přežít a pokud možno získat práci pro co nejvíce svých lidí.

Na základě dat, která v prvních měsících letošního roku přinášel Český statistický úřad, si někteří analytici mysleli, že teď stavebnictví už jenom poroste a to nejhorší je za námi. Jsem sice také mírným optimistou, ale vždy jsem patřil k těm, kteří nad dílčími daty nejásali. Vykazovaný růst jsem považoval za nedostatečný, navíc jsem připomínal, že je hodně statisticky zkreslený kvůli nízké srovnávací základně z loňského roku a především letošní mírné zimě.

Až příliš mírná zima Uvědomme si, že letos v únoru a březnu prakticky nebyl žádný sníh, teploty byly vysoko nad nulou a řada firem se o mnoho týdnů dříve pustila do zakázek, na kterých by za běžných okolností začala pracovat v dubnu. Měla sice hned zkraje roku práci pro své lidi, kteří tak nemuseli sedět na úřadech práce celou zimu, ale během teplého konce zimy a začátku jara jim už další zakázky nepřibývaly.

Nebo alespoň ne takovým tempem a v takovém rozsahu.

Podtrženo a sečteno, aktuální údaje za květen ukázaly, jak na tom jsme ve skutečnosti. Efekt mírné zimy vyprchal a růst stavebnictví se zastavil, ačkoli po odečtení vlivu počtu pracovních dnů činil 1,6 procenta. Stagnace či mírný růst jsou určitě lepší než další pokles, ale to je asi jediné pozitivum, které můžeme z dat vyčíst. Je zřejmé, že se stále pohybujeme jen pár stop nad dnem a proces návratu na pomyslnou hladinu není otázkou jednoho roku či dvou let. Osobně se domnívám, že k dosažení předkrizové úrovně dojde nejdřív v roce 2020. Neříká se to příjemně, ale české stavebnictví se pohybuje v době, pro kterou je nejvýstižnější termín ztracená dekáda.

Ačkoli optimismus je asi tím jediným, co nám nyní zbývá, výsledky posledního šetření evropské výzkumné skupiny Euroconstruct, zahrnující 19 evropských zemí (EC19), jsou pro Českou republiku nejen studenou sprchou, ale v podstatě nám říkají, že jsme si vytáhli černého Petra a jsme v rámci Evropy skoro největšími outsidery.

Podle této studie české stavebnictví v letošním roce odepíše dalších 4,2 procenta a hůř na tom bude jen Španělsko. Nicméně v příštím roce už bude Česká republika úplně poslední a stavebnictví bude stále klesat, odepíše 0,9 procenta. Je potřeba s určitou hořkostí dodat, že všechny sousední země již porostou, například takovému Polsku analytici předpovídají v příštím roce růst dokonce o 4,4 procenta a Maďarsku až 6,4 procenta. Teprve v roce 2016 by se české stavebnictví mělo vrátit k růstu, který by měl dosáhnout 1,2 procenta.

JEnOm BYTY nESTAČí

Co s tím? Vždyť z toho vyplývá, že ještě jeden a půl roku české stavebnictví nejenže neporoste, ale bude dále ztrácet! Stavebnictví by mělo být jedním z pilířů ekonomiky, a ne koulí, která ji táhne ke dnu. Jediné, co z něj jakž takž funguje, je výstavba nových bytů, a to pouze v Praze a jejím okolí. A to je zatraceně málo!

Je třeba se vážně zamyslet a začít dělat konkrétní opatření. Mezi nimi by neměly chybět například masivní státní investice do infrastruktury, snížení mzdových nákladů v podobě zdravotního a sociálního pojištění či zrušení nebo maximální snížení daně z přidané hodnoty na pozemky pod bytovými domy. Právě uvalení této nové daně, k němuž došlo v samotném závěru loňského roku, jsme považovali a stále považujeme za zbytečný a nesystémový krok.

Je to vlastně i takový políček vmetený nám developerům do tváře, protože působí problémy a staví překážky našemu podnikání. Jinými slovy: i my jsme museli na tento krok vlády nějak reagovat a směrem vzhůru upravovat naše ceny. Celkový výnos státu z této nově uvalené daně bude přitom velmi miziví, v lepším případě je řeč o několika stovkách milionů korun.

Místo vymýšlení nesystémových a nesmyslných opatření by měla vláda i krajské samosprávy více naslouchat potřebám tohoto segmentu ekonomiky. Právě jednotlivé stavební firmy znají reálnou situaci ze své každodenní činnosti. A myslím si, že o ní už i dost nahlas hovoří. Problém je ale v tom, že reakce a potřebná odezva ze strany státu přichází pomalu, pozdě nebo nedostatečně. Takže vládo, hejtmani a úředníci - konec řečnění na konferencích a sepisování koncepcí, nastal čas konkrétních a hmatatelných činů!

České stavebnictví se pohybuje v době, pro kterou je nejvýstižnější termín ztracená dekáda.

ČESKÝ ÚTLUM Prognóza celkového objemu stavebnictví ve vybraných zemích EU (odhad změn ve stálých cenách, v %)

Zdroj: Euroconstruct

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče