Zpátky do srabu

29. září 2014, 00:00 - PAVEL PÁRAL
29. září 2014, 00:00

Státní platy předstihnou růst mezd v podnikatelském sektoru a opět se stanou destabilizačním faktorem veřejných financí

Na stole leží první rozpočet naší nové levicové vlády a asi nikoho moc nepřekvapil.

Představy, jak čestný Vinnetou a Old Shatterhand vlítnou do politiky, zatočí s tou bandou zkorumpovaných modrých a jinak barevných tváří a nad zemí pod horou Říp vyjde slunce a všeobecný blahobyt se rozlije krajinou plnou poletujících pečených holubů, se prostě rozplynuly. Desítky a stovky miliard dosud údajně surově kradené ze státní kasy se v rozpočtu na rok 2015 nějak najít nedaří a ani na státních zakázkách se evidentně nijak viditelně neušetřilo.

Rozpočet je postaven na letošním výrazně vyšším než očekávaném růstu příjmů. Jeho příčiny lze přitom hledat především v tom, že ekonomika prostě prošla dnem recese a začala se zcela přirozeně zvedat v posledním kvartále loňského roku, kdy po této vládě ještě nebylo vidu ani slechu. A své jistě odvedla i Česká národní banka intervencí, kterou současný premiér hezky po neználkovsku ztrhal a rozcupoval. Nicméně přiznejme, že ministr financí Andrej Babiš krok ČNB pochopil a přivítal, byť o jeho přínosech při sestavování rozpočtu taktně pomlčel.

KDE JSOU TY PENÍZE?

A přestože ony zázračné rozpočtové rezervy objeveny nebyly, na výdajové straně rozpočtu se vracíme do doby socialismu s lidskou tváří. Tehdy byl současný premiér pouhým ministrem financí a spolu se svým prvním šéfem Vladimírem Špidlou nejprve usoudil, že „zdroje jsou“, zatímco s tím posledním, že „státní dluhy se platit nemusejí“. Všichni dohromady dělali gigantické deficity při růstu ekonomiky o čtyři až šest procent a za zvyšování rozpočtových příjmů o 50 či 60 miliard korun ročně.

Letos, kdy růst určitě přesáhne dvě procenta, dosáhne deficit nějakých 80 až 90 miliard. Na rok příští, když ekonomika zrychlí minimálně na ministerstvem financí prognózovaných 2,5 procenta, se plánuje stomiliardový deficit, tedy o deset miliard korun vyšší než letos. To, co ekonomika vyprodukuje navíc, bude beze zbytku projedeno a na snížení schodku nepůjde vůbec nic. A to si premiér Bohuslav Sobotka ve svém komentáři k rozpočtu dovoluje charakterizovat toto dílko jako projev zodpovědnosti!

A protože se nemůže toho rozdávání dočkat a úplně se mu z toho třesou ruce, nechá navýšit platy státních zaměstnanců už od listopadu, místo až od ledna. Andrej Babiš pak tenhle předvolební dáreček hájí tím, že chtěl udělat lidem před Vánoci radost. To se mu určitě povedlo. Zejména u těch, kteří už delší čas chápou, že státní dluhy se splácet musejí a tím, na koho to padne, jsou oni a jejich děti.

Jistě je v pořádku, když se po hubených letech vrací stát k investicím do infrastruktury.

Nicméně nelze jedovatě nepřipomenout, že ty investice kvůli personálnímu armageddonu na ŘSD nikdo už více než dva roky nepřipravuje a situace se za dobu působení této vlády oproti dřívějšku rozhodně spíše zhoršila, než zlepšila.

ZRŮDNÝ ARGUMENT Návrat do první poloviny minulé dekády však ve vládních investicích nespočívá.

Ten příběh je o tom, že tato vláda destruuje úsporná opatření Petra Nečase, díky nimž má nyní při sestavování rozpočtu velmi snadnou úlohu při držení deficitu v bezpečném pásmu pod třemi procenty HDP. Zmíněný růst mezd ve státním sektoru bude stát příští rok šest miliard korun. Argument, že současná hodná vláda jen vrací státním zaměstnancům to, co jim ukradl Miroslav Kalousek, když zmrazil objem mezd, je naprosto zrůdný. Je projevem neznalosti složeného úročení či představy, že státní zaměstnanec je tvor, jehož se vývoj ekonomiky v zemi vůbec, ale vůbec netýká.

Nyní státní platy opět předstihnou růst mezd v podnikatelském sektoru a znovu se stanou destabilizačním faktorem veřejných financí. Jde o druhou nejvyšší výdajovou položku rozpočtu. Úplně stejné je to s navyšováním plateb za státní pojištěnce a dalšími socialistickými gesty.

Při pokračování této politiky v dalších letech je zcela zjevné, že na konci mandátu této vlády bude opět velmi složité udržet deficit rozpočtu pod třemi procenty HDP i při vysokém ekonomickém růstu. Natož aby se stav veřejných financí blížil požadavkům fiskálního paktu, k němuž se tato vláda hlásí plnými ústy. A další vláda bude muset zase ošklivě a bolestivě škrtat.

O autorovi| PAVEL PÁRAL paralp@mf.cz

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nejzadluženější státy světa
Když v cizině nabouráme, nebo nám auto ukradnou
Srovnaní cen potravin, nápojů a taxi v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Archos 50 Saphir: odolný obrněnec s velkým akumulátorem (recenze)
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít