Zoo Praha

04. února 2013, 00:00 -
04. února 2013, 00:00

Jdeme na Amazonii

Většina českých zahrad je v rozpuku, oproti pražské zoo ovšem investice v nich vypadají jako příštipkaření.

V hlavním městě se kráčí od jednoho velkého projektu ke druhému. A lidí, kteří Zoo Praha ročně navštíví, i díky tomu přibývá. V roce 2000 vykázala návštěvnost 635 tisíc, předloni se počet návštěvníků vyšplhal na rekordních 1,37 milionu. Loni se na zvířata pražské zahrady přišlo podívat 1,28 milionu lidí.

Zoo paradoxně pomohla pohroma, která ji postihla. Povodeň z léta roku 2002 vyvolala solidaritu lidí a odstartovala mohutné investice města. „Pouze opravy, tedy neinvestiční výdaje, v letech 2002 a 2003 dosáhly 63,8 milionu korun a hradily se z prostředků od pojišťovny, magistrátu hlavního města, ministerstva financí a Evropské unie. Některé objekty bylo možné rekonstruovat, jiné bylo nutné zbourat a nahradit novými. Celkové investiční výdaje v souvislosti s povodněmi tak činily asi 205 milionů,“ uvádí ekonomická náměstkyně Zoo Praha Šárka Nováková. „Spodní část zoo však nyní musíme obnovovat, protože po povodních se budovala rychle a například z nenamořeného dřeva. Tyto investice přitom nejsou vidět, přesto stojí značné úsilí a ukrajují prostředky z investičního fondu zahrady,“ upozorňuje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Příliv peněz pokračoval i v následujících letech a vyvrcholil výstavbou areálu pro slony, hrochy a antilopy, největšího a nejnákladnějšího komplexu v historii Zoo Praha. Jeho slavnostní otevření bude událostí nadcházející sezony. „Letos také otevřeme Zakázanku, což je stezka vedoucí napříč skalním masivem od Velké voliéry dravců až k rozhledně Obora,“ říká Miroslav Bobek. Cílem projektu za zhruba 30 milionů korun bylo jednak zabezpečení hroutícího se skalního masivu a revitalizace prostředí skalní stepi, jednak vytvoření vyhlídky na spodní část zahrady a na Prahu. Finance dodala hlavně Evropská unie.

U nového slonince vznikne restaurace, která se začala stavět koncem minulého roku. Na podzim se návštěvníci poprvé dostanou do nového velemlokária. „Rád bych zároveň připomněl výročí narození doktora Jana Vlasáka, jenž byl ředitelem zoo za druhé světové války a uměle odchoval prvního ledního medvěda na světě. Vytvoření sochy na toto téma nám přislíbil Kurt Gebauer,“ dodává Bobek.

V běhu je kromě zmíněného projekt na vybudování expozice exotických ptáků. Loni v září Stanislav Rákos věnoval Zoo Praha spolu se svou manželkou deset milionů korun, navíc jí odkázal majetek v hodnotě dalších přibližně padesáti milionů. „Plánujeme, že postavíme dlouhou viniční zeď, za níž se potáhnou do svahu voliéry. Ve zdi bude několik vchodů a voliéry budou vybudovány tak, aby umocňovaly iluzi prostoru,“ popisuje ředitel zoo. „Expozice bude rozčleněná podle různých částí světa. Na začátku se objeví novozélandští keové, návštěvníci si rovněž budou moci prohlédnout například ary Learovy, velmi vzácné a drahé papoušky, které doposud máme v zázemí,“ uvádí Miroslav Bobek.

Zásadní akcí pro následující roky bude přestavba starého pavilonu velkých savců, vybudovaného v sedmdesátých letech, na expozici Amazonie. Ta zasáhne jádro dolní části zahrady. „Amazonie by měla být dokončena v roce 2017 a podle prvotního odhadu vzniklého ještě před vyhlášením architektonické soutěže má stát 248 milionů korun. Projekt počítá s tím, že se pavilon bude návštěvníkům zpřístupňovat po částech, aniž by se stavba prodražila. Kromě toho dojde ke změnám v přiléhajících částech zoo, zejména v místech takzvané bažantnice,“ podotýká Bobek.

Plány ředitele pražské zahrady nicméně sahají do ještě vzdálenější budoucnosti. „Chybějí nám tu nosorožci. Pavilon pro ně by mohl sousedit s výběhy pro žirafy, takže by se oba druhy potkávaly, přinejmenším pohledově,“ říká Miroslav Bobek a pokračuje: „Expozice ledních medvědů je sice relativně nedávno rekonstruovaná, ale vznikla již dávno a je obrácená na jih. Proto bych ji rád přesunul do západní části zahrady. Lední medvědi by se tak stali součástí expozice vysokého severu, kterou by mohli obohatit například mroži a ptačí hora. Za současnými ledními medvědy je zase plánována expozice Austrálie. Dokonce jsme už s Australany zahájili jednání, zda by její vznik finančně nepodpořili. Přímo u hlavního vchodu bych pak chtěl vybudovat pavilon střední Afriky s okapi nebo šimpanzi bonobo.“

Vymýšlení nových expozic pro zvířata je příjemným údělem ředitele zoo, stejně jako sledování digitální tabule u vchodu, která počítá návštěvníky přicházející do zahrady. Čím dál větší příliv lidí ale přináší i problémy. „Rok od roku roste podíl návštěvníků, kteří přijíždějí vlastními auty. Distanční parkoviště nejsou řešením. Musíme proto řešit kapacitu příjezdových silnic a parkování v bezprostřední blízkosti zoo. Optimální by bylo prodloužení komunikace od vodáckého kanálu k zoo. Tu by během špiček bylo možné využívat jednosměrně a pomohla by celé Troji. Pro auta bychom pak chtěli vybudovat patrové parkoviště. Dříve bylo navrhováno postavení olbřímích parkovacích domů, ale ty by zničily ráz Troji. Proto by bylo lepší využít celou plochu u jižního vchodu do zoo, první patro zapustit do země a mít jedno dvě podlaží pro osobní auta, přičemž horní část sahající do výšky hráze by byla zarostlá zelení,“ říká Miroslav Bobek. l

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče