zóna kolem zelené trávy

07. října 2013, 00:00 - Tomáš Pergler
07. října 2013, 00:00

Případ fotbalového mecenáše z Brozan nad Ohří ukazuje, jak bývá prostředí nejoblíbenějšího českého sportu propletené s byznysem, politikou i justicí

Poslední zářijovou sobotu, krátce po poledni se na vyprázdněném stadionu SK Kladno naposledy ozvaly dva řízné hvizdy hlavního sudího. Hosté v tmavých dresech jásali. Konečně se dočkali výhry, přišla až v 8. kole. Fotbalisté SK Sokola Brozany nad Ohří se v žebříčku Divize B, tedy čtvrté nejvyšší soutěži, díky dvěma brankám odpoutali z předposledního místa tabulky. Stálo při nich štěstí, protože domácí zahodili dvě gólové tutovky. Trenérovi Jiřímu Němcovi, bývalému kapitánovi reprezentace, který při zápase nešetřil kritickými poznámkami ke hře svých svěřenců, se viditelně ulevilo.

Kladenští ovšem mohou soupeřům z Podřipska závidět nejen tři body, ale i velmi slušné finanční zázemí. Zatímco středočeský klub na svých webových stránkách prosí o drobné příspěvky k přežití, v Brozanech podobné starosti nemají. Zásluhu na tom má jediný člověk – Antonín Kühn, předseda klubu a mecenáš v jedné osobě. Současně také šedá eminence městysu se zhruba 1200 obyvateli, majitel stavebně-strojírenského holdingu GKR, spoluvlastník několika dalších firem a významná persona litoměřického regionu s nemalým vlivem na lokální politiku.

Fotbalu propadl už jeho otec a v tradici pokračuje i další generace, Kühnův syn patří do soupisky A-týmu. Padesátiletý stavař převzal vedení klubu poté, co mužstvo v roce 2005 sestoupilo z kraje do 1. A třídy. Obměnil kádr a klub během dvou let vyskočil přes kraj až do divize, kde se drží dosud.

„Fotbal je pro mě vášeň, ale i velká zodpovědnost,“ řekl Antonín Kühn týdeníku Euro. Hlavně u sportovních fanoušků v obci se logicky těší dobrému jménu. „Může se mu leccos vyčítat, ale je to fotbalový srdcař, hodně toho vybudoval. Jiní by tolik peněz do fotbalu nedali,“ přesvědčuje jeden z mladých fotbalových nadšenců z roviny mezi Řípem a Českým středohořím. Připomíná také, že Kühn dává ve své firmě práci i některým hráčům. Pomoc pro Toníka Jeho popularitu ale před dvěma lety narušil šrám. Kühn měl smůlu, že ho zachytily policejní odposlechy nasazené na tehdejšího soudce litoměřického okresního soudu Josefa Knotka. Případ od začátku sledují média, a tak zde postačí stručná rekapitulace: Ze sledování vyplynulo, že Kühn požádal soudce o pomoc pro severočeské podnikatele Romana Bečvaříka a Milana Hájovského, kteří měli nastoupit do výkonu trestu za leasingové podvody. Policisté nejprve nevěděli, o koho jde, a označovali Kühna jako „Toníka“ podle toho, jak jej oslovoval Knotek. Později však identitu žadatele, který podle obžaloby odŠedá měnil soudce za kladné vyřízení 30 tisíci korun, odhalili a zařadili Kühna mezi obviněné.

Případ, v němž se sešly také další údajné korupční prohřešky na litoměřickém soudu (kromě Knotka a byl obžalován i další litoměřický soudce), se kvůli nezávislosti projednává před okresním soudem v Jičíně.

V celé kauze hraje neodmyslitelnou roli fotbal. Kromě Kühna měl bývalého soudce Knotka žádat o pomoc také trenér nedalekého divizního týmu FK Lovosice Antonín Marčaník a někdejší funkcionář téhož klubu Michal Motejl. Asi nepřekvapí, že Knotek má pověst zarytého fotbalového fanouška. Aktuálně se jednání přesouvá na krajský soud v Hradci Králové, který bude rozhodovat o podnětu obhajoby na vyloučení jičínského soudce Theodora Petryšína kvůli podjatosti.

Na soudní verdikt si tedy Kühn i ostatní ještě počkají možná i několik měsíců. Týdeník Euro Kühna požádal, aby se k svému obvinění vyjádřil, fotbalový byznysmen ale nechtěl kauzu bezprostředně komentovat.

Zatím se nezdá, že by obvinění nějak výrazně ovlivnilo jeho podnikání nebo řízení klubu.

Vyšetřování probíhalo na svobodě a jednou z mála viditelných reakcí bylo, že se Kühn stáhl z funkce brozanského radního. V zastupitelstvu ale zůstal a stále platí za toho, kdo v pozadí tahá nitkami. Podle jeho not prý hraje i starosta Václav Bešta.

„Všichni vědí, že tu má hlavní slovo a on podle toho také vystupuje,“ řekl týdeníku Euro jeden z obyvatel městyse, který si nepřál být jmenován.

Kühn se umí domluvit i s místní opozicí, kterou spíše formálně představuje ODS. V zastupitelstvu totiž hájí barvy občanských demokratů Jan Řebíček, tajemník okresního sdružení ČSTV Litoměřice a sekretář okresního fotbalového svazu v Litoměřicích. Společnou řeč určitě nacházejí, Řebíček je rovněž členem vedení SK Sokola Brozany.

Zakázkový kruh Vazba na obecní úřad je pro brozanského podnikatele klíčová. V první řadě městys vlastní fotbalový klub, obec však hlavně vypisuje zakázky. Společnost Stavby Kühn, kmenová firma holdingu GKR, jen za poslední čtyři roky postavila v Březanech silniční přechody, cyklostezky, kanalizaci, inženýrské sítě, dětské hřiště, zrekonstruovala náves.

Některé ze zakázek administrovala spřízněná společnost Lobster (dříve přímo vlastněná GKR Holdingem, od letošního července s novým názvem ZB Building).

Velký kousek se Kühnovi povedl před dvěma lety. Stavby Kühn získaly zakázku za více než 40 milionů korun na nový sportovní areál. Tenisové kurty s cvičnými stěnami, šatnami, dráhou pro hasiče a parkovištěm se zaplatily většinou z Regionálního operačního programu Severozápad. Ještě týž rok firmě přiklepli necelý milion za vícepráce.

V podstatě si tak vytvořil ideální kruh.

Zjednodušeně vzato: Na začátku byl jako radní u schvalování zakázky, řídil výběr vítěze, pak ji sám vyhrál – díky fondům či dotacím má snadné financování – a v případě sportovišť předmět zakázky posléze také využívá.

V Brozanech uspěl i letos, sesterská firma GKR Engineering v dubnu vyhrála zakázku na dodání odpadových kontejnerů a další techniky do obecního sběrného dvora. Vítězná cena 1,5 milionu korun byla opět nejnižší.

Další peníze z veřejných zdrojů čerpal Kühn v blízkém sousedství. Nedávno získal zakázku na opravu kostela v Siřejovicích u Lovosic, opravoval i jezuitský kostel v Litoměřicích. Kühnovy podnikatelské plány se ale neomezují pouze na Česko. Před několika lety oznámil rozsáhlé plány v západní Africe, zejména v Beninu, kde si vytvořil kontakty ve stavebnictví a vyvážel tam ústecké pivo. Firmy z holdingu GKR se mají podílet na budování mezinárodní železniční infrastruktury, projekt zatím čeká na schválení tamních úřadů. Kühnovo zacílení na černý kontinent formálně podtrhuje i funkce prezidenta Česko-beninské smíšené obchodní komory. Viditelným znakem kontaktů s Afrikou tak zatím zůstává jen angažmá několika tamních fotbalistů, což dělá z Brozan v divizním fotbalu raritu.

Dalším pilířem Kühnova byznysu je zdravotnictví. Společnost Vita, kterou spoluvlastní, provozuje nemocnici v Duchcově. Podniká i v realitách, v minulosti například s Pavlem Vosobou, Luďkem Pfeiferem a Radoslavem Tesařem, již jsou známí spíše jako vlastníci poradenské společnosti M. C. Triton. Pět let seděl v dozorčí radě společnosti Jinonice Property Development, která stála za kontroverzní výstavbou bytových domů na místě bývalého barokního zámečku v pražských Jinonicích.

Oranžová spojka Zatímco v Brozanech si Kühn vystačí se svým vlivem sám, na regionální úrovni se může obrátit na dlouholetého kolegu. Donedávna byl po několik let jedním z manažerů v jeho holdingu Jan Szántó, jinak také současný místostarosta Litoměřic za ČSSD a radní Ústeckého kraje, mimo jiné pro oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Kühn jeho roli bagatelizuje, zdůrazňuje, že Szántó měl na starost především africké aktivity.

Platí však, že Szántó byl hlavně v minulosti důležitým hráčem. Býval dokonce okresním šéfem ČSSD na Litoměřicku, doplatil ale na podezření z náboru černých duší, které na podzim 2010 odhalila vnitrostranická kontrola. Podle zdroje z litoměřické ČSSD nyní Szántó usiluje o vytvoření nové stranické buňky v Brozanech, která by posílila jemu nakloněné křídlo na okresních konferencích.

Samotný Kühn přímo do dění v ČSSD nezasahuje, do obecního zastupitelstvu Brozan kandidoval za sdružení nezávislých kandidátů. Na rozdíl od kolegy z GKR Tomáše Šenfeldra, který kandidoval za sociální demokracii v obci Lukavec, čítající kolem 350 obyvatel.

A tady jsme zase u fotbalu. Skupina GKR totiž sponzoruje i lukavecký fotbalový klub, Šenfeldr mu navíc šéfuje. Kope se tam sice jenom II. třída okresního přeboru, ale podobně jako v Brozanech v rekonstruovaném sportovním areálu, samozřejmě za přispění Stavby Kühn.

Sociální demokracie má na severu vůbec k fotbalu blízko. Bývalý poslanec za ČSSD Josef Tancoš z Mostu je členem výkonného výboru Fotbalové asociace a vede Ústecký krajský fotbalový svaz. Jako člen vedení klubu Baník Souš měl blízko k vlivnému exnáměstkovi hejtmanky Pavlu Koudovi (ČSSD), jenž čelí obvinění za zneužívání evropských fondů. V minulosti vyšlo také najevo, že Kouda coby radní odklepl mosteckému klubu dotaci, i když byl členem jeho výkonného výboru. Sociální síť Vzájemné prorůstání světů politiky a byznysu asi nikoho nepřekvapí. V české kotlině do téhle pomyslné míchanice často patří i fotbal, hlavně na lokální úrovni. Nejoblíbenější sport, kterému v Česku podle oficiálních čísel holduje více než půl milionu registrovaných hráčů, to nejsou jen fyzické výkony na hřištích. Ale také unikátní sociální síť se základnami i v nejzapadlejších vesnicích a tisíci neformálních vztahů mezi lidmi, kteří by se jinak třeba ani nepotkali.

Asi to není pouze české specifikum, že někteří podnikatelé a šéfové fotbalových klubů v jedné osobě bývají občas na štíru se zákonem. Nebo se o nich dokonce mluví ve spojitosti s podsvětím.

Mnohem víc je ale takových, kteří našlapují opatrněji a se svými kluby nemají extraligové ambice. Mimo svůj region a svět fotbalu zůstávají spíše neznámí. Tedy pokud se nestane to, že se svými kličkami a přihrávkami narazí u rozhodčích, kteří místo žlutých a červených karet vytahují paragrafy trestního řádu. Potom se otevře náhled do unikátní mikrosféry, jako v případě Antonína Kühna. Výsledný obrázek vyznívá poněkud prozaičtěji než v seriálu o svěřencích fotbalového maniaka Pepíka Hnátka.

Šéf brozanského fotbalu podle obžaloby odměnil soudce Knotka 30 tisíci korun. Kühn podniká také v Beninu, chce se podílet na výstavbě nadnárodní železniční trati. Hustota a zázemí českých fotbalových klubů tvoří unikátní sociální síť.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče