Znervóznělí vymahači

29. července 2013, 00:00 - Petra Pelantová
29. července 2013, 00:00

Zastropování odměn za vymáhání pohledávek vyčistí trh a zlepší pověst inkasních agentur, část z nich to ovšem nepřežije

Nový zákon o inkasní činnosti, který dokončila Asociace inkasních agentur (AIA), ještě nevstoupil do legislativního procesu, na inkasním trhu už však způsobil velkou nervozitu. Důvodem je zejména ustanovení, které má výrazně sešněrovat odměny za vymáhání. Týdeník Euro oslovil několik odborníků na vymáhání pohledávek a závěr je z jejich výpovědi jasný: pro mnoho subjektů na trhu bude legislativa likvidační a výrazně se přiškrtí i trh s prodejem pohledávek. Přestože poslanci ještě nový zákon nezačali ani projednávat a vzhledem k situaci v Poslanecké sněmovně zřejmě ani hned tak nezačnou, i tak má norma velkou šanci na úspěch. Hlavním cílem je totiž rozprášit nekalé praktiky, které mnozí vymahači využívají pro svůj byznys a které poškozují pověst celého inkasního trhu. Zákon má proto velkou podporu, a to i ze strany některých velkých inkasních firem.

Tučné zisky Za vymáhání pohledávky ve výši 2089 korun si inkasní společnost M. B. A. Finance nedávno naúčtovala 1990 korun. Tedy více než trojnásobek toho, co by dle připravovaného zákoníku směla (viz Sešněrované odměny). M. B. A. Finance patří k významným hráčům na tuzemském trhu, tvrdí o sobě, že spravuje pohledávky v řádu několika miliard korun. Na téma omezení ceny za vymáhání se ale vyjádřit odmítla. Právě firma M. B. A. by patřila k těm, na které by měl nový zákon drtivý dopad.

Přitom jiní velcí hráči, které zákon v podnikání omezí také, patří mezi výrazné podporovatele nové legislativy. Pověst inkasní činnosti, která v minulosti utrpěla výraznou újmu především kvůli podivným a mnohdy i nezákonným praktikám využívaným k dosažení tučných zisků, začali stavět na první místo.

Zatímco nyní si každá inkasní společnost vytváří ceny za vymáhání podle svého, nově by byla výrazně limitována. Za vymáhanou pohledávku do výše tisíc korun by si směla účtovat maximálně 300 korun. Do 5000 korun by odměna mohla činit maximálně 600 korun a do deseti tisíc by pak cena nesměla přesáhnout 900 korun.

„Přiměřené, nikoli astronomické náklady by dle mého názoru přestaly lákat do odvětví subjekty, které jsou zvyklé podnikat na hraně zákona, či dokonce za ní. Věřím, že právě nekale působících firem by řádně ubylo. Předpokládám však, že by trh postupně doplnily subjekty podnikající čistě v zákonných mezích, tedy počet agentur by se výrazně nesnížil,“ domnívá se jednatel inkasní společnosti EOS KSI Česká republika Vladimír Vachel. EOS patří k největším hráčům na tuzemském trhu inkasa pohledávek. „Nastavení jasných mantinelů bychom jednoznačně přivítali a osobně v tom vidím značnou příležitost pro celé odvětví i naši společnost. Zásadním přínosem je jednoznačně kultivace trhu inkasa. Jakákoli norma je lepší než stávající stav, kdy různá výše uplatňovaných nákladů často bez vazby na reálný výkon vrhá stín na službu inkasa pohledávek,“ upozorňuje Vachel.

Některé konkurenční společnosti mají podobný názor. „Zastropování odměn je chápáno spíše jako ochrana práv spotřebitele.

V době, kdy někteří podnikatelé nedokážou nebo nechtějí odhadnout míru dobrých mravů a přiměřenosti při podnikání, je to zřejmě správný krok, i když já osobně nejsem zastáncem regulací,“ tvrdí jednatel společnosti LogiCall Česká republika Ivan Kocmánek. Podle něj by se v důsledku zákona mohl snížit počet podnikatelů, kteří se vymáháním pohledávek zabývají.

Konec podvodných praktik Jednatel společnosti B4B Inkasso Vladislav Bubík říká, že nový zákon může být přínosem i v tom, že by inkasním společnostem mohl nakonec přinést víc byznysu. Mimosoudní inkaso totiž výrazně zlevní a řešení pohledávek bez asistence soudu se stane pro dlužníka výhodnějším.

„Uzákonění odměn inkasním agenturám zejména u bagatelních pohledávek odlehčí finanční zátěž věřitele za provizi inkasní agentuře. Dlužník bude mít také jasno v tom, jaká jsou pravidla hry. I po konzultaci s právníkem zjistí, že úměrný poplatek spojený s nákladem vymáhání musí věřiteli zaplatit, jinak lze i tento poplatek vymáhat soudně. Vidím v tom přínos pro všechny účastníky vymáhacího procesu, tedy pro dlužníka, věřitele i inkasní agenturu,“ říká Bubík a pokračuje: „Také předpokládám, že velké množství těchto pohledávek bude vyřešeno inkasními agenturami, a tudíž nebudou zatěžovat právnické a exekuční instituce.“

O možném zániku některých inkasních agentur nechce spekulovat. „Spíše se bude čistit inkasní trh a zelenou dostanou agentury s nejlepší úspěšností vymáhání, neboť ceny poplatků budou identické.“

AIA představila nový zákon minulý měsíc. Pracovala na něm více než půl roku a nyní dokončuje důvodovou zprávu. „Vytvoření tohoto zákona je zásadní změnou ve stávajícím fungování agentur, které dosud podnikaly pouze na základě obecných právních norem. Ty se ukázaly jako nedostatečné pro zamezení některým nekalým praktikám na trhu a nebyly schopny nastavit řádný rámec jeho fungování,“ říká prezident AIA Vladimír Gazárek.

Kromě stropů za vymáhání ale legislativa přináší ještě další zásadní změnu. Nově nebude smět vymáhat pohledávky kdokoli.

Vznikne nová evidence, kam se subjekty vymáhající pohledávky budou muset registrovat. A pro zápis do tohoto seznamu budou muset být splněny kvalifikační předpoklady, zástupci společnosti budou navíc prokazovat bezúhonnost.

AIA bude nyní normu projednávat s politiky i s odbornou veřejností. Následně se bude snažit prostřednictvím poslanců či senátorů předložit nový zákon ve sněmovně.

„Chápu, že inkasní agentury, které se dlouhodobě nechovají eticky a výše jimi účtovaných odměn často překračují výši pohledávky, s navrženým řešením zřejmě nebudou zajedno. Ale my usilujeme o kultivaci trhu a domníváme se, že tento pro někoho prodlužnický krok naší snaze pomůže,“ uzavírá Gazárek.

Už žádný falešný exekutor Tlak na vyčištění trhu od vymahačů, kteří řeší pohledávky pomocí mnohdy i drsných praktik, se za poslední rok výrazně zvýšil.

A do boje se zapojila i Exekutorská komora ČR například prostřednictvím novely exekučního řádu, který platí od letošního ledna. Důvodem je fakt, že se pracovníci některých firem chovali jako zákonem pověření exekutoři. „Novinkou mimo jiné je i zákaz používat pojmy exekutor či exekuce pro firmy podivného charakteru, které se zabývají neinstitucionalizovaným vymáháním dluhů,“ vysvětluje Petra Báčová, mluvčí Exekutorské komory ČR. „Inkasní agentury a další vymahači tak počínaje 1. lednem 2013 nemohou nazývat své podniky ,exekuční kanceláře‘. V praxi totiž docházelo ke klamání věřitelů i dlužníků. Zákon tedy jasně stanovuje, že exekuce je konkrétní způsob vymáhání pohledávky prostřednictvím soudního exekutora. Tomu, kdo toto poruší, hrozí pokuta ve výši 200 tisíc korun,“ doplňuje Báčová. Velmi pečlivě sledují přípravu nového zákona o inkasní činnosti i advokáti. Někteří ovšem varují, že pro vymáhání pohledávek by mohl mít nový zákon zásadní dopad.

„Domnívám se, že pokud by byl navrhovaný zákon schválen, došlo by ke značnému úbytku počtu vymáhání pohledávek, protože by se již nevyplatilo vymáhat bagatelní pohledávky do oněch 5000 korun. V mnohých případech by mohlo dojít k zániku menších advokátních kanceláří či inkasních agentur, jejichž převážnou agendou je právě vymáhání těchto pohledávek,“ míní Pavel Fabian z advokátní kanceláře Fabian & Partners.

Dle stávající právní úpravy náleží advokátovi za jeden úkon právní služby v rámci vymáhání pohledávky do 5000 korun odměna ve výši tisíc korun. „Navrhovaná změna bude bezpochyby další překážkou ve vymožitelnosti práva a bude poškozovat věřitele,“ varuje Fabian. Navíc novela by měla podle něj i dramatický dopad na byznys okolo prodeje pohledávek. Stropy za vymáhání se totiž budou vztahovat i na prodané pohledávky.

„Do velkých problémů se můžou dostat investoři, kteří v minulosti nakoupili bagatelní pohledávky, častokrát na úvěr, a kalkulovali s určitým výnosem, kterého kvůli zvýšení soudních poplatků v roce 2012 a snížení odměny za vymáhání nedosáhnou. Nejhorším efektem nicméně bude efekt psychologický, kdy budou dlužníci kalkulovat s tím, že se drobné pohledávky prostě nebudou vymáhat,“ naznačuje Fabian.

Miliardový byznys S nepřiměřeně vysokými poplatky za vymáhání se AIA snažila vypořádat i v novém etickém kodexu. Před několika týdny do něj zavedla mimo jiné i ustanovení, podle kterého je nepřípustné vyžadovat po dlužníkovi zaplacení poplatku za činnost inkasní agentury v nepřiměřené výši. Za nepřiměřené jsou pak pro mimosoudní vymáhání inkasní agenturou považovány například poplatky podle advokátního tarifu. A samozřejmě také ty, které dosahují, či dokonce přesahují výši samotné pohledávky.

Potíž je ovšem v tom, že k dodržování popsaného etického kodexu se zavázali pouze členové asociace. Těch má v současné době AIA 22 a drží tak asi 75 procent trhu. Celkově se ale dle odhadů pohybuje na trhu zhruba 200 subjektů, které se věnují byznysu okolo vymáhání pohledávek a které nikdo nereguluje.

AIA tvrdí, že před pěti lety byl tento počet zhruba poloviční. A do toho je nutné započítat ještě advokáty, kteří se na pohledávkovou agendu specializují stále častěji.

Proto je nutný samostatný zákon závazný pro všechny subjekty na trhu, říká AIA.

I když jsou výdělky rok od roku nižší, stále se jedná o slušný byznys, který láká i nepoctivé firmy. Jen loni totiž inkasní agentury řešily pohledávky v hodnotě 30 miliard korun, jak ukazují data AIA.

Společnost Kruk, která na českém inkasním trhu patří k významným hráčům a na rozdíl od LogiCall, EOS KSI a B4B Inkasso není členem AIA, říká, že regulaci trhu správy pohledávek vítá. U zastropování ceny za vymáhání ale vyzývá k opatrnosti.

„Výše pohledávky nemůže být jediným kritériem pro stanovení maximálního limitu pro výši nákladů mimosoudního vymáhání. Velmi záleží rovněž na stáří pohledávky, předchozím vymáhacím procesu, původu pohledávky nebo komplikovanosti daného případu,“ naznačuje Vítězslav Kus, obchodní ředitel Kruk Česká a Slovenská republika. „Na tom závisí použití jednotlivých vymáhacích aktivit, jako je telefonní inkaso, elektronická komunikace či zasílání upomínek,“ vysvětluje.

Sešněrované odměny

Příklady odměn, které upravuje zákon o inkasní

činnosti (v Kč)

Výše pohledávky Maximální odměna

0–1000 300

1001–5000 600

5001–10 000 900

10 001–200 000 900 + 2 % z částky nad

10 000

nad 200 000 4700 + 1 % z částky nad

200 000

Zdroj: Asociace inkasních agentur

200 Zhruba tolik subjektů se dle Asociace inkasních agentur zabývá v České republice vymáháním pohledávek. 15 945 Kč Taková je průměrná výše pohledávky, kterou řeší inkasní agentury. 30 miliard Kč Celkový objem pohledávek, které v minulém roce řešily inkasní agentury. Jakákoli norma je lepší než stávající stav, kdy různá výše uplatňovaných nákladů často bez vazby na reálný výkon vrhá stín na službu inkasa pohledávek.

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče