Změny v dědickém právu

22. července 2013, 00:00 - Mgr. Ondřej Richter
22. července 2013, 00:00

Nový občanský zákoník rozšiřuje možnosti lidí ovlivnit, co se s jejich majetkem stane, až budou po smrti

Široké veřejnosti je již dobře známo, že 1. ledna 2014 nabývá účinnosti nový občanský zákoník, který zavádí největší změny v našem občanském právu přinejmenším za posledních více než 70 let. Bylo to totiž 1. ledna 1951, kdy tehdejší režim zrušil do té doby platný občanský zákoník a nahradil jej zákoníkem svým, přičemž nový občanský zákoník má v mnoha ohledech znamenat návrat k právní úpravě zrušené právě komunisty. Nový kodex proto v některých svých částech znovu zavádí právní úpravu, která byla v našich zemích kdysi zcela běžná. Uvádím alespoň některé příklady.

DĚDICKÁ SMLOUVA

Do našeho právního řádu má být znovu zavedena i dědická smlouva. Dědická smlouva rozšiřuje zůstavitelům možnost, jak odkázat vlastní majetek, takže zůstavitel bude moci vedle závěti uzavřít i dohodu, na základě které bude dědit tzv. smluvní dědic. Smluvním dědicem přitom může být nejen osoba, se kterou zůstavitel dědickou smlouvu uzavřel, ale i třetí osoba.

Výhoda pro smluvního dědice – ve srovnání s děděním ze závěti – spočívá v tom, že zatímco závěť může zůstavitel sám zrušit nebo změnit, dědickou smlouvu nikoli. Pro zůstavitele pak může být dědická smlouva výhodnější hlavně tehdy, když zůstavitel bude mít zájem uzavřít dědickou smlouvu např. za finanční protiplnění.

Dědická smlouva s sebou samozřejmě přináší i rizika. Nový občanský zákoník například obsahuje pravidlo, že zůstavitel může se svým majetkem nakládat až do své smrti dle libosti. Zůstavitel se smluvním dědicem si ovšem mohou v dědické smlouvě dohodnout odchylný režim. Stejně tak platí, že alespoň čtvrtina pozůstalosti musí zůstat dědickou smlouvou nedotčena. Tato čtvrtina pak může být děděna třeba na základě závěti, ale nikoli na základě dědické smlouvy.

NÁHRADNÍK VS. NÁSTUPCE

I právní úprava závěti ovšem bude odlišná.

Zůstavitel bude mít např. možnost stanovit ve své závěti náhradníka za svého dědice pro případ, že dědic určený v závěti dědit nebude. Náhradníků může přitom být stanoveno i více a může být takto určena celá dědická řada. Jakmile ovšem dědic anebo některý z jeho náhradníků dědictví nabudou, další náhradníci v řadě již žádný nárok nemají a jejich náhradnictví zanikne.

Jiná je ovšem situace u tzv. svěřenského nástupnictví. V takovém případě zůstavitel v závěti uvede dědice i jeho nástupce. Nástupce pak dědí až poté, kdy nastane určitá skutečnost (např. smrt dědice). Pokud tedy zemře zůstavitel, dědí jeho dědic a po smrti tohoto dědice dědí jeho nástupce. Nástupnictví ovšem bude možné vázat i na splnění jiných podmínek, než je smrt dědice.

ODKAZ

Odkazem může zůstavitel docílit toho, že určitá osoba (které se říká odkazovník, a nikoli dědic) nabude z pozůstalosti konkrétní věc. Zatímco dědic má nárok na celou pozůstalost nebo na podíl z ní – třeba jednu pětinu pozůstalosti apod. – odkazovník má naopak nárok jen na konkrétní věc. Odkazem může zůstavitel odkázat i věci určené podle druhu a případně i svou pohledávku. Odkazovník pak bude mít nárok jen na to, co mu bylo odkazem ze strany zůstavitele odkázáno, a nikoli na celý podíl z pozůstalosti.

Výše uvedené se týká dědiců (nebo odkazovníků), kteří nabývají majetku z pozůstalosti na základě projevu vůle zůstavitele. Dědit však lze i ze zákona.

Pro tyto účely již stávající občanský zákoník rozděluje dědice do tzv. dědických tříd.

Nový kodex pak přináší změny i v tomto ohledu, protože nově budou dědici ze zákona rozděleni do šesti (namísto dosavadních čtyř) tříd. Jde o úplnou novinku, protože dosud nikdy šest dědických tříd neexistovalo. Dojde tak k rozšíření okruhu osob (vesměs příbuzných), které budou moci dědit.

Namátkou uvedený přehled plánovaných změn v našem občanském právu ukazuje, že s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku od příštího roku bude mít každý možnost mnohem volněji nakládat se svým majetkem pro případ své smrti. V kombinaci s dalšími možnostmi (například zřízení nadačního fondu v závěti) se otevírá skutečně pestrá škála možností, jak s majetkem naložit. Neměl by tak pokračovat současný stav, kdy právní úprava možnosti lidí ovlivnit, co se po jejich smrti stane s jejich majetkem, velmi omezuje. Stejně tak rozšíření dědických tříd dědiců ze zákona směřuje k tomu, že majetek zůstavitele bude i nadále v jeho rodině. V případě, že není žádný dědic, totiž pozůstalosti nabývá stát.

Uvedené změny pak mají sledovat účel dědického práva, kterým je zejména zachování hodnot vytvořených zůstavitelem nebo jeho předky.

O autorovi| advokát, Toman, Devátý & partneři

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče