Zlatý smutek Petra Kellnera

27. října 2014, 00:00 - Vladan Gallistl
27. října 2014, 00:00

Ukrajinská krize a levné zlato poškozují Kellnerovu investici v ruském těžaři Polymetal. Firma přišla na burze téměř o pětinu své hodnoty

Ruský těžař zlata a stříbra Polymetal zažívá další špatný rok, na což doplácejí všichni jeho akcionáři včetně skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Přestože se cena zlata od začátku letošního roku prakticky nezměnila, akcie Polymetalu na londýnské burze se propadly z 5,75 libry na úrovně okolo 4,70 libry v minulém týdnu. Pro PPF to představuje ztrátu okolo 82 milionů liber, což odpovídá téměř 2,9 miliardy korun.

Dopad ukrajinské krize Podle šéfa Polymetalu Vitalije Nesise stojí za propadem akcií sankce uvalené na Rusko. Ve srovnání s konkurenty se akcie společnosti obchodují se slevou ve výši 35 až 40 procent, prohlásil Nesis na začátku září pro TV Bloomberg a dodal: „Je zde přímá souvislost s geopolitickou situací.“ Kvůli ukrajinské krizi totiž nastal z Ruska mohutný odliv kapitálu, na což doplácejí rovněž akcie ruských společností.

Rok 2014 je pro Polymetal oproti loňsku ještě relativně milosrdný. V minulém roce totiž akcie firmy zažily drastický propad ze zhruba dvanácti liber na 5,75 libry. Kellnerova skupina tak přišla o sumu přesahující čtrnáct miliard korun. Důvodem byl největší pád cen zlata za poslední tři dekády – o 28 procent. Od rekordní úrovně ze září 2011, kdy se jedna trojská unce zlata (31,1 gramu) prodávala za 1920 dolarů, se ceny zřítily dokonce zhruba o 35 procent na cenu 1246 dolarů z minulé středy.

„Pokles světových cen zlata se účetně odrazil na poklesu hodnoty našeho podílu ve významném ruském těžaři zlata a dalších drahých kovů, společnosti Polymetal,“ připustil ostatně ve výroční zprávě za loňský rok vládce skupiny PPF Petr Kellner. „Ve skutečnosti se tak ale jen kompenzují mimořádné zisky z minulých let, kdy byla cena zlata naopak velmi vysoká.“

V současnosti činí hodnota podílu skupiny PPF v Polymetalu téměř 13 miliard korun, a to je stále více než kupní cena v červnu 2008 ve výši 481 milionů eur, což v té době představovalo částku přibližně 12 miliard korun. Na investici Kellnerovo impérium rozhodně netratí, protože z Polymetalu navíc připluly v minulých letech miliardy na dividendách a rovněž zisk za rozředění podílu v Polymetalu ve výši okolo 1,3 miliardy v roce 2009.

Drastické odpisy Propad akcií Polymetalu v minulém roce dramaticky ovlivnil volný pád cen zlata – firma přišla v tržní kapitalizaci o 198 milionů dolarů (zhruba čtyři miliardy korun). Polymetal musel totiž odepsat rezervy drahých kovů ve výši 153 milionů dolarů. Na to ostatně v průběhu uplynulého roku upozornila investiční banka Liberum Capital, která Polymetal společně se společností African Barrick Gold považovala za těžaře nejvíce ohrožené odpisy zlatých zásob. Pokles cen vzácného kovu totiž způsobil, že se část zlata v dolech nevyplatí kvůli nízkým cenám vytěžit. Největší odpisy provedl Polymetal u projektu Omolon, a to ve výši 75 milionů dolarů. Zároveň ruský těžař snížil hodnotu těžebních projektů o 125 milionů dolarů.

Odpisy rezerv se nevyhnuly ani největším hráčům v odvětví. Hodnotu zlatých nalezišť snížil například australský těžař Newcrest Mining o astronomických šest miliard australských dolarů (tehdy přes 110 miliard korun).

A relativně levné zlato dál drtí těžařské firmy. „Průměrné náklady na těžbu zlata jsou okolo 1300 dolarů za unci,“ uvádí Jaroslav Brychta, hlavní analytik X-Trade Brokers.

Řadě firem se tak už nevyplatí vzácný kov těžit. „Někteří těžaři už začali krachovat,“ upozorňuje Brychta.

drahá těžba. Řadě těžařských firem se už nevyplatí vzácný kov těžit. Některé začaly krachovat. Velkou část zásob musel odepsat i Polymetal.

Poklesy cen drahého kovu se zároveň promítají do výkonnosti akcií celého odvětví, která je velmi slabá. Za poslední tři roky se hodnota těžařů zlata snížila podle indexu FTSE Gold Mines o 63,1 procenta. Kdo nakupoval tyto firmy v době zlaté horečky, tak nyní počítá těžké ztráty.

Fed určuje pravidla Problémy loňského roku může mít nicméně Polymetal za sebou. Za prvních šest měsíců se dostal do zisku ve výši sto milionů dolarů. „Vyděláváme na přísné kontrole nákladů a devalvaci rublu,“ popsal klíčové faktory zlepšeného hospodaření Nesis. Stagnující cena zlata ale Polymetalu stále nepomáhá.

Investory navíc nepřilákala ke zlatu, které je obvykle považováno za „bezpečný přístav“, ani ukrajinská krize či napětí na Blízkém východě. „Řada investorů považuje geopolitickou situaci za relativně klidnou oproti předchozím krizím,“ domnívá se Nesis. Podobně se vyjádřil analytik Československé obchodní banky Petr Báča: „Na Blízkém východě se sice dějí hrozné věci, ale na světovou ekonomiku a ceny ropy to nemá žádný dopad.“ V oblasti bojují ozbrojení radikálové z organizace Islámský stát, kteří v posledních měsících obsadili významné části severních území Iráku a Sýrie. Co je Polymetal • Ruská těžařská společnost, která působí v Rusku a Kazachstánu. Tržní hodnota společnosti je 1,96 miliardy liber (přibližně 68,6 miliardy korun).

• Provozuje osm dolů a další dvě naleziště rozvíjí. • V minulém roce společnost vytěžila vzácné kovy v přepočtu na zlato v objemu 1,28 milionu trojských uncí (63 procent těžby bylo zlato, 35 procent stříbro a dvě procenta měď). Při těžbě se přesunulo téměř 85 milionů tun horniny.

• K začátku letošního roku společnost měla rezervy zlata ve výši 8,9 milionu trojských uncí, stříbra ve výši 219,5 milionu uncí a 77 milionů tun mědi.

• Tržby dosáhly v loňském roce výše 1,7 miliardy dolarů. Kvůli odpisům rezerv a majetku ovšem společnost prodělala 198 milionů dolarů.

Navíc podle Báči je ještě čerstvá zkušenost investorů s propadem cen zlata. „Lidé si uvědomili, že superbezpečný přístav neexistuje, a dívají se na papírové investice, jako jsou akcie a dluhopisy,“ uvádí. Analytici na druhé straně neočekávají výraznější propad na trhu se zlatem.

Ve prospěch zlata nehovoří změna v měnové politice americké centrální banky Fed. Ta postupně snižuje objem peněz, které pumpuje do ekonomiky, což je takzvané kvantitativní uvolňování. „Počítáme s tím, že skončí a následně se přiblíží první termín zvýšení úrokových sazeb. To by měly být faktory, které by zlatu nepřály,“ říká Báča.

V minulých letech totiž kupce přivábila k investicím do drahého kovu mimo jiné hrozba inflace vyvolané tím, jak Fed pumpoval do ekonomiky biliony dolarů. Růst cen zboží a služeb se však nedostavil kvůli pomalému růstu světové ekonomiky. Centrální banky po celém světě se spíše obávají deflace neboli poklesu cen. Ostatně kvůli této hrozbě oslabila Česká národní banka na konci loňského roku kurz koruny vůči euru.

Kellner prodával Polymetal Od vzácného kovu se mírně odklání i Kellner.

V současnosti podle údajů zveřejněných na londýnské burze, kde se obchoduje Polymetal, vlastní 78,1 milionu akcií ruského těžaře. Při vstupu ruské firmy na londýnskou burzu v roce 2011 držel podle prospektu Polymetalu o 1,76 milionu akcií více, přesně 79,84 milionu.

Pokud Kellner prodával akcie v minulém roce, tak by vyinkasoval stamiliony korun. Průměrná cena akcií Polymetalu byla totiž zhruba 7,30 libry, což by pro skupinu PPF znamenalo výnos z prodeje cenných papírů ve výši téměř 400 milionů korun.

Kvůli prodejům akcií a rovněž nákupům jiných těžařských firem, při nichž část ceny platil Polymetal v akciích, se podíl skupiny PPF v těžaři zlata snížil na začátku září na 18,55 procenta. Na konci roku 2012 skupina PPF měla v Polymetalu ještě podíl ve výši 20,83 procenta. Ke snižování svého podílu v Polymetalu se skupina PPF nevyjádřila. „Nad rámec našich ročních a pololetních zpráv téma nekomentujeme,“ uvedl pouze mluvčí skupiny Radek Stavěl.

Rekordní investice Polymetal platil část kupní ceny ve svých akciích i při významné investici do kazašského projektu na těžbu zlata Kyzyl z května letošního roku. Za projekt zaplatila ruská těžební firma nizozemské společnosti Sumeru Gold 318,5 milionu dolarů v hotovosti a dalších 300 milionů pak akciemi v objemu 31,35 milionu kusů. Další půl miliardy dolarů může Sumeru Gold získat, pokud se v příštích sedmi letech splní stanovené podmínky, které však nebyly zveřejněny. Zaplacená částka bude záviset rovněž na vývoji cen zlata a akcií ruského těžebního kolosu. „Jde o největší akvizici v historii Polymetalu,“ komentoval krok pro agenturu Bloomberg Oleg Petropavlovskij, analytik moskevské BCS Financial Group.

Projekt Kyzyl představují dva zlaté doly Bakyrčik a Bolševik. Polymetal doufá, že tato investice zvýší rezervy společnosti o padesát procent. Ruská těžařská společnost má rovněž jisté, že jim bude příznivě nakloněna kazašská politická elita. Společnost Sumeru totiž patří Timuru Kulibajevovi, což je zeť kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Ten je neotřesitelným vládcem Kazachstánu. Středoasijskou zemi řídí již téměř čtvrtstoletí.

Po rekordní investici Polymetal už o další expanzi neuvažuje. Šéf ruské firmy Vitalij Nesis totiž nevidí na trhu firmu, jejíž převzetí by přineslo jeho společnosti „skutečné synergie“. l

O autorovi| Vladan Gallistl • gallistl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče