Zlaté pravidlo v ohrožení

24. října, 00:00 - Lucy P. Marcusová
24. října, 00:00

Nedostatek empatie je děsivý a netýká se jenom politiků Nečiň ostatním to, co nechceš, aby činili oni tobě. To je jednoduchý logický koncept, který řeší zašmodrchaná morální dilemata. V době, kdy je těžké rozeznat špatné od dobrého, ale toto zlaté pravidlo poněkud vychází z módy.

Etika „vzájemnosti“ se vine celou historií lidstva, přičemž počátek má ve starověkých civilizacích Egypta, Řecka, Indie a Číny. Je jednou z mála spojnic každého významnějšího náboženství a filozofů napříč staletími, od Seneky po Jeana-Jacquese Rousseaua, Johna Locka či Jeana-Paula Sartra a Johna Rawlse.

Jde o středobod našeho porozumění univerzálním lidským právům a jádro moderní společenské smlouvy. Stojí rovněž na začátku našich interakcí jednoho s druhým nejen uvnitř komunity, ale i na globální bázi. Můžeme tuto etiku vidět i na pozadí současného vzestupu sdílené ekonomiky, která je dobře patrná na projektech typu Uber či Airbnb. Vede nás ovšem i v osobních vztazích.

V současnosti ale toto „zlaté pravidlo“ čelí útokům, které vedou ti nejmocnější.

Politici včetně těch z tradičních demokracií odmítají poskytnout přístřešek lidem, kteří prchají před brutální válkou. A titíž politici dělají jen velmi málo pro to, aby zmírnili rychle rostoucí ekonomickou nerovnost. Ignorují i občanská hnutí, jako je třeba americké Black Lives Matter.

Navoněná bída

Nedostatek empatie je děsivý a netýká se jenom politiků. V době, kdy má byznys celosvětově obrovský vliv, firmy v honbě za ziskem často nedbají na vlastní sociální povinnosti. Jako jeden z příkladů může sloužit společnost Theranos, kterou v roce 2003 založila Elizabeth Holmesová jako firmu, která uskuteční revoluci v testování krve.

Několik let byly její výrobky vnímány jako přelomové. S finančními a farmaceutickými obry v zádech tak tržní hodnota společnosti vystřelila na devět miliard dolarů.

Loni ale vyšlo najevo, že Theranos je jen navoněná bída. Nejenže firma testovala většinu krevních vzorků na tradičních přístrojích, ale mnoho výsledků bylo nepřesných. Theranos své „revoluční“ přístroje přestal používat v roce 2015 a zneplatnil výsledky testů provedených od roku 2014. Desítky tisíc pacientů a doktorů pak obdržely opravené výsledky testů. Škodu, kterou firma chybnými daty způsobila, už ale nelze napravit. Holmesová, jež kryla, že „přelomové“ přístroje nefungují, „zlaté pravidlo“ nejen porušila, ale zcela vymazala z hodnotového žebříčku.

Náruživý optimalizátor

Kauza Panama Papers - dokumentů uniklých ze čtvrté největší ofishorové právnické firmy na světě Mossack Fonseca - ukazuje trnitou cestu, již jsou někteří ochotni podstoupit jen proto, aby ušli placení daní. Nadnárodní koncerny Apple, Amazon, Starbucks postavily svůj byznys tak, aby se vyhly zdanění. A to do takové míry, že čelí sankcím ze strany Evropské unie. Deník The New York Times koneckonců odhalil, že náruživým daňovým optimalizátorem je i současný kandidát na amerického prezidenta Donald Trump.

Podle něj je vyhýbání se daním důkazem chytrosti. Většina lidí to ale považuje za sobecké, zákeřné a nezodpovědné jednání. Jde rovněž o porušení společenské smlouvy, která jemu a jeho rodině umožnila zbohatnout. Žádná společnost, která z takového chování dělá ctnost, nemůže fungovat.

Tento přístup je ale stále častější a má to vážné dopady. Ve Velké Británii političtí lídři šíříli strach a slibovali před hlasováním o brexitu nesplnitelné. Nový filipínský prezident Rodrigo Duterte zase vyhlásil válku lidským právům a chová se agresivně vůči ostatním státům. Svou zemi tím posouvá do stále větší izolace.

Společnost zdí

Trumpova kampaň se možná hroutí pod váhou jeho osobní historie, ale důležité je, že se mu podařilo mezi americkou pracující vrstvou rozšířit lež, která stavbu zdí (skutečných i metaforických) považuje za prospěšnou pro společnost. Ve skutečnosti ovšem Trumpův izolacionistický přístup, který nezemře ani sjeho porážkou, bude mít přesně opačný dopad.

Norma „vzájemnosti“ byla přítomna od úsvitu lidské civilizace, ale nemůžeme ji brát jako nehynoucí jistotu. V našich osobních a profesních životech se jí nikdy nesmíme vzdát a neměli bychom ani dopustit, aby se jí vzdali naši lídři. •

V době, kdy má byznys celosvětově obrovský vliv, firmy v honbě za ziskem často nedbají na vlastní sociální povinnosti.

O autorovi| Lucy P. Marcusová, Autorka je šéfkou společnosti Marcus Venture Consulting

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče