Zkažené léto plukovníka Šlachty

20. června, 00:00 - Jan Hrbáček
20. června, 00:00

Ambiciózního detektiva s pověstí neúplatného policisty sráží přílišná příchylnost k politikům a chabá úspěšnost

Je ojedinělou policejní postavou. Nemá rodinu, nepije, bydlí na policejní ubytovně, pro podřízené dýchá 24 hodin denně. Rodák z jihomoravských Pohořelic Robert Šlachta vystudoval střední zemědělskou školu, od volantu traktoru ale přestoupil do řad policie. Po čase se stal příslušníkem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), pak Národní protidrogové centrály. Při zaměstnání zvládl vystudovat obor sociální pedagogika na brněnské Masarykově univerzitě.

V roce 2007 se stal náměstkem ředitele Služby kriminální policie. Na sklonku roku byl jedním z policejních manažerů, který veřejnosti představoval zásadní reformu policejního sboru pod názvem Jsme jeden tým. Jejím cílem bylo mimo jiné odstranění zdvojené práce na případech zavedením užší spolupráce mezi protikorupčním a proti mafiánským útvarem. Reforma byla předstupněm té aktuální, kvůli které Robert Šlachta za hlasitých protestů opouští policii. Garantuji, že dodržíme tu myšlenku a skutečně budeme jeden tým,“ řekl na tiskové konferenci k reformě policejního sboru v prosinci roku 2007 Šlachta. Krátce nato se stal po Janu Kubicovi ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Myšlenku jednoho týmu kriminální policie ovšem Šlachta dlouho nectil.

V době hysterické politické překřikované o kvalitě práce Šlachtova týmu a údajném ohrožení vyšetřování korupce se týdeník Euro pokusil porovnat výsledky vyšetřování elitních detektivů. Na začátku je nutné zdůraznit jeden fakt: Robert Šachta začal postupně se svým ÚOOZ vytlačovat z korupčních případů své kolegy z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Díky silné podpoře pražského a olomouckého vrchního státního zastupitelství, která jeho lidem začala přidělovat kauzy, jež by za standardních okolností šetřil ÚOKFK. A to přesto, že podle závazného pokynu policejního prezidenta z roku 2013 nemůže ÚOOZ vyšetřovat ani korupci, ale ani soudce, policisty nebo představitele územní samosprávy.

Kdo víc maká

Ale pojďme k číslům. Ze statistik Policejního prezidia vyplývá, že útlejší protikorupční policie je mnohem výkonnější než detektivové ze Zbraslavi (viz box).

Například vloni protikorupční policie stíhala 72 podezřelých, ÚOOZ 45, předloni to pak bylo 66 oproti 32 ve prospěch ÚOKFK. Bohužel nikde ale neexistuje oficiální statistika, kolik z uvedených případů bylo pravomocně odsouzeno.

Šlachtův útvar si ji nevede, naproti tomu na základě výsledků vyšetřování ÚOKFK je ročně pravomocně odsouzeno kolem stovky zločinců.

Roberta Šlachtu po celý život provází pověst neúplatného policajta. Jeho profesní reputace se začala zhoršovat poté, co si začal vybírat kauzy. Zatímco při kmotrech ODS střídala jedna tisková konference druhou, o kauze Babišova Agrotecu na České poště se veřejnost nedozvěděla nic. Mimo pozornost detektivů zůstala i Babišova dotační kauza Čapí hnízdo.

Odposlech za odposlechem

Šlachtův vzestup a pád ovlivnilo hned několik faktorů. Především rezignoval na klasickou detektivní práci a vyšetřování postavil z velké části na odposleších, jejichž vypovídací hodnota je mnohdy velmi sporná. Přes stovky odposlechů ÚOOZ nechytil nikoho s úplatkem.

Detektivové také začali k povolování uší“ hledat pružné a spřátelené soudce ze zcela jiných regionů, než kde k trestné činnosti docházelo. Připomeňme například kauzu Vidkun s hejtmanem za ČSSD Jiřím Rozbořilem, případ soudce Ondřeje Havlína, Nagygate a podobně.

Vyhledáváním těchto soudců přitom Šlachtovi detektivové potenciálně podezřelým upřeli právo na svého zákonného soudce, jak nedávno konstatoval Ústavní soud. Rozhodnutí Ústavního soudu ale není retroaktivní.

Navíc dle závazného pokynu policejního prezidenta z roku 2013 tyto případy ÚOOZ vůbec řešit neměl. Když pak ÚOOZ nešli soudci na ruku, využili takzvaného sledování veřejných prostor (prostorové odposlechy), k čemuž stačí jen“ povolení státního zástupce. Útvar kvůli tomu nakoupil špičkovou (a drahou) techniku a díky ní se už obejde téměř bez odposlechů telefonů, což se ukázalo například na kauze Vidkun nebo nedávném zatčení bývalého pražského policisty Igora Gáboríka, detektiva ÚOKFK a celníka, kvůli vynášení informací.

Kde jsou teroristé a mafiáni?

Dalším neuralgickým bodem Šlachtova týmu je rezignace na vyšetřování skutečného organizovaného zločinu. ÚOOZ nedokončil kauzy organizovaného zločinu načaté předchůdcem Kubicem. Dodnes tak zůstává nevyšetřena vražda bývalého veksláka a mafiánského bosse Františka Mrázka, ožilo příbramské podsvětí i balkánská mafie.

Příkladem může být případ detektiva ÚOOZ Luďka Vokála, který je stíhán kvůli kšeftům s bývalým Šlachtovým informátorem z mafiánského prostředí Albinem Arifovičem. Albi, jak se mu v podsvětí přezdívá, využíval kontaktů se Šlachtovými lidmi k likvidaci konkurence. Neslavně skončila také kauza osmi islámských teroristů, kteří měli poskytovat logistickou základnu teroristům v Dagestánu, dodávat tamním lidem falešnou identitu, peníze a zbraně. Jak se později ukázalo, šlo o informátory BIS, místo kalašnikovy ve sklepě stříleli vzduchovkami do PET lahví a soud je nakonec uznal vinnými pouze“ z obchodu s falešnými doklady a udělil jim tresty od tří do pěti let. Připomeňme také smrt 47 lidí po požití metanolu, přestože ÚOOZ měl delší dobu informace o obchodování s nelegálním lihem aťjeho pančování.

Podle -lachty ale závažný případ nespadal do kompetence jeho útvaru.

Razie v mešitách

Problematický je také příběh arabisty a představitele pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky. Toho ÚOOZ obvinil z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka kvůli tomu, že šířil údajně nenávistnou muslimskou knihu Bilala Philipse Základy a uhídu.

Obvinění předcházela razie v pražských mešitách v době bohoslužeb a Sáňka si pobyl nějaký čas ve vazbě. Za arabistu se postavil například Český helsinský výbor s tím, že kniha, za kterou je Sáňka popotahován a kvůli níž si pobyl ve vazbě, je po dle výboru v různých překladech běžně prodávána a distribuována v demokratických zemích. Sáňka má velkou šanci na to, že od soudu odejde očištěn.

Schůzky s potentáty

Šlachtův ústup ze slávy předznamenaly především jeho kontakty s politiky. Po svém jmenování, v lednu 2008, se intenzivně stýkal s tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem. Spolu s šéfem protikorupční policie Liborem Vrbou Langera často navštěvoval u něj doma v Olomouci. Po Langerovi přišel na řadu Andrej Babiš.

Ten měl v minulosti velmi silný vliv v ČSSD, a když o něj přišel, komplikovalo mu to byznys. Detektivové ÚOOZ v době vládnutí ODS ochotně naslouchali zprávám o českém Palermu, které do kuloárů vypouštěl Babiš. Problém nespočíval ve zpracovávání relativně pravdivých informací, ale v tom, že -lachtovi lidé pustili ze zřetele původce informací aťjeho aktivity. Babišovi tak minimálně otevřeli cestu do politiky, zvláště pak zásahem na Úřadu vlády v létě 2013.

A právě tato až příliš úzká vazba na Babiše a selekce politických případů se Šlachtovi stala osudnou. Nejsilnější vládní straně ČSSD totiž konečně došlo, že se blíží volby a ÚOOZ může přispěchat zase s nějakou kauzou Rath“, když Babiš je ten dobrák, co tu platí daně, jinak všeci kradnú“.

Zdeněk „čistič“

V policii už delší dobu kolují zprávy, že prioritou nového náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho bylo přibrzdění až příliš rozjetého Roberta Šlachty.

Bylo by naivní se domnívat, že skutečným cílem aktuální reorganizace policie je jen sjednocení útvarů, když například Národní protidrogová centrála zůstává nadále stranou. Obávat se o nezávislost policie ale není třeba, na případech totiž nepracoval sám -lachta. Jeho detektivové se bojí ztráty krytí při vyšetřování citlivých kauz, které mezaliance -lachty s Babišem posilovala.

Pokud bude policie korektně vyšetřovat a žalobci půjdou díky ní k soudu s takovou přípravou, aby zdánlivě ložené případy hloupě neprohrávali, je celkem jedno, kolik bude v policii specializovaných útvarů a kdo je povede. Je na vedení Policejního prezidia, aby do čela nového útvaru nominovalo někoho, kdo nemusí skládat politické účty.

A Robert -lachta? Brzy se uvolní místo šéfa celníků, Petr Kašpar oznámil rezignaci na konci května. -lachta by tak mohl opět získat velké pravomoci a navíc by dosáhl i na generálské frčky. Aťjeho vztahy s Babišem už by pak nikdo nemohl napadat.

Bylo by naivní domnívat se, že skutečným cílem aktuální reorganizace policie je jen sjednocení útvarů, když například Národní protidrogová centrála zůstává nadále stranou.

O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

ilustrační foto

Důl Paskov se nebude zavírat dříve než v květnu 2017

Tony Blair

Blair končí s podnikáním, chce se věnovat neziskové činnosti

 Zateplení domů,

Vláda hledá nový zdroj peněz na zateplení veřejných budov

Je toto budoucnost? Páreček robotů na vycházce

Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím

Chomejní na hlavním vlakovém nádraží v Teheránu.

Írán zavádí kreditní karty. Pomalu a jen pro „domácí užití“

 Ilustrační foto

Volný pád Deutsche Bank pokračuje

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče