Žijí v Čechách potomci Alberta Einsteina?

Martin Mašek 04. května 2007, 10:37
04. května 2007, 10:37

Příběh, za který by se nemusel stydět ani Alexander Dumas

perex:
Matce zemřel krátce po porodu chlapec. Přesto se z porodnice vrátila s novorozenětem, které jí „darovala“ se souhlasem lékařů jiná rodička. Vyměněný se až v dospělosti dílem náhody dověděl, že není dítětem lidí, kteří ho vychovali, a začal pátrat po své totožnosti, přičemž prošel mnoha dobrodružstvími … Romantický příběh hodný pera Alexandra Dumase, jaký jsme již každý jistě četl. Mnohokrát omletá historie výměny dítěte po narození však dostává nový náboj, když si do ní dosadíme jména tajemné rodičky a jejího manžela: Elsa Einsteinová, Albert Einstein.

(text) Když jsem měl dvacet, myslel jsem na lásku. Pak už jsem miloval jenom myšlení. A. E. Pro pochopení podivuhodné historie je nutné se trochu seznámit se soukromím geniálního fyzika, který ve dvaačtyřiceti letech získal Nobelovu cenu a nesmrtelným se stal díky zdánlivě prosté rovnici E=mc2, shrnující jeho teorii relativity. Lépe řečeno, alespoň letmo nahlédnout do jeho vztahu k ženám, dětem a k milostnému životu.
V roce 1898 se devatenáctiletý Einstein seznámil při studiích na Spolkové technické vysoké škole v Curychu se srbskou studentkou Milevou Maričovou a vznikl mezi nimi dlouholetý vztah. Z Milevina mateřství v roce 1902 však nebyl Einstein nadšený. Přiměl ji, aby odjela porodit do Srbska, kde také na jeho přání dceru Liserl ponechala k adopci. Rok poté se Einstein s Milevou oženil a měl s ní dva syny, Hanse Alberta a Eduarda, které si již Einsteinovi ponechali. Osud Liserly je neznámý (prý záhy zemřela na záškrt), prvorozený syn se stal univerzitním profesorem v Kalifornii (věnoval se hydrologii), Eduard trpěl schizofrenií a žil v ústavu, v němž také zemřel. V únoru 1919 se Einstein s Milevou, která vystudovala na matematičku, rozvedl a začátkem července se podruhé oženil. Vzal si svou sestřenici, s níž se znal od dětství, o tři roky straší Elsu Einsteinovou. Ta již měla dvě děti z prvního manželství.
Neméně důležité - vzhledem k pozdějším zajímavým událostem - je připomenout si Einsteinovo působení v Praze. V tehdejším víceméně provinčním městě Rakouska-Uherska působil Einstein od dubna 1911. Rok a čtvrt byl profesorem teoretické fyziky na pražské německé univerzitě a byl jmenován přednostou Ústavu teoretické fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity. Podruhé strávil delší čas v Praze v roce 1921, kdy přednášel svou teorii relativity. Během působení v Německu až do roku 1933, v němž emigroval před nastupujícím nacismem do Spojených států, nedalekou Prahu poměrně často navštěvoval jako „hostující profesor“ a měl v ní mnoho známých.

Láska je pro smysl člověka složitější než matematika, mnohdy s neřešitelnými příklady. A. E.

Příběh údajné výměny dítěte se odehrál v Praze roku 1932. Již pětapadesátiletá Elsa Einsteinová měla gynekologické potíže, za jejichž původce označili berlínští odborníci vnitřní nádor. S takovou diagnózou se ovšem Einsteinovi nehodlali smířit a rozhodli se prověřit ji v Praze na klinice doktora Klause, který byl jejich přítelem. V dodnes fungující porodnici na Karlově prý lékaři zjistili, že Elsa Einsteinová nemá nádor, ale je těhotná. Porod byl očekáván v dubnu 1932 a Einsteinovi se rozhodli pro Klausovu kliniku. Na té tehdy rodila i doktorka přírodních věd, pražská známá Einsteinových, středoškolská profesorka Božena Zaklová.
O padesát let později požádala Božena Zaklová o vystavení duplikátu křestního listu pro Luďka Zakla na jméno Luděk Karel Jindřich Zakl-Einstein. V žádosti mimo jiné uvedla: „Dítě mi zemřelo v porodnici hrubou nedbalostí zaměstnanců porodnice. Chtěli celý případ zaretušovat a bez mého vědomí mi mrtvé dítě zaměnili za syna Elsy Einsteinové a prof. Alberta Einsteina a nahlásili porodní data úřadům. Později jsem záměnu bezpečně zjistila, ale dohodla jsem se s Elsou Einsteinovou, že necháme věc tak, jak je, protože E. Einsteinová se bála o další osud svého syna a já jsem jednak chtěla jí pomoci a jednak, protože jsem o své dítě přišla a myslila jsem si, že další děti již asi mít nebudu. Paní Einsteinová měla hlavní důvod, že chtěla, aby dítě bylo ochráněno před nacisty, neboť ještě nevěděla, zda se jim podaří útěk z Evropy. Tytéž důvody byly i u mne, proč jsem u úřadů věc neuvedla na správnou míru…“ Kaplan Bohumil Bílý v květnu 1982 žádosti vyhověl, a to ve všem, tedy i v tom, že jako rodiče mají být uvedeni Albert a Elsa Einsteinovi. Zřejmě proto, že (jak na potvrzení o křtu stojí) správnost jména Einstein křtěnce i rodičů potvrzuje rodný list vydaný na jméno Einstein Obvodním národním výborem v Praze 1, dne 28. 3.1972. Ten se tak patrně rozhodl vzhledem k tomu, že záměnu tehdy na žádost paní Zaklové oficiálně osvědčila i Fakultní nemocnice s fakultní poliklinikou v Praze 2, Apolinářské ulici, pokračovatel Klausovy kliniky ze třicátých let. „Výše jmenovaný (Luděk Zakl - pozn. redakce) byl zaměněn v porodnici za chlapce Einsteina, což potvrdila úřednice kliniky s. Dastychová a porod. asist. s. Fr. Nešparová,“ píše se na oficiálním, okolkovaném a příslušným razítkem opatřeném dokladu.

Život má tendenci se časem ucpat, zejména ten manželský. A.E.

Existuje však ještě další písemné vyjádření paní Zaklové, ve kterém popisuje běh událostí v dubnu 1932 poněkud odlišně, i když to nejpodstatnější je shodné. V dubnu 1979 sepsala před svědky (manžely Frýdlovými) následující prohlášení: „Věděla jsem o záměně syna Alberta Einsteina za mé mrtvé dítě Luďka Zakla v porodnici. O této záměně jsem se však s paní Elsou Einsteinovou řádně dohodla. Paní Einsteinová byla totiž poměrně stará (kolem 50 let) a neměla zájem malé dítě vychovávat.“ Co tedy svědčí pro hypotézu záměny dítěte v porodnici? Jistě ne právě ukázkový vztah Alberta Einsteina k vlastním dětem (viz příběh Liserl Einsteinové), možná i obavy, že dítě, které zplodil se svou sestřenicí, bude postižené (jednoho syna již v ústavu měl). Samotné provedení záměny by bylo reálné vzhledem k přátelským vztahům Einsteinových k profesoru Klausovi, a nakonec i vzhledem k tomu, že se znali se Zaklovými. Po smrti synka Zaklových ihned po porodu mohlo jít o domluvu mezi oběma rodičkami, proti které by zřejmě Albert Einstein nic nenamítal, možná ji inicioval. Již fakt, že Elsa nerodila v Berlíně, napovídá, že s dítětem podobně jako před lety s Liserl nepočítal. Mnohá svědectví (nezávislá na tomto příběhu) uvádějí, že Einstein měl vždy hrůzu z toho, že jeho děti budou duševně nemocné. Zaklovi mohli na dohodu přistoupit i vzhledem k tomu, že jejich krevní skupiny byly nepřátelské, a mohli se domnívat, že nikdy nepřivedou na svět přeživší dítě. (Za čtyři roky se jim to podařilo, ale jen díky pokroku medicíny, která jejich problém v roce 1936 již dokázala řešit.)

Manželství, to muselo vymyslet nějaké prase bez fantazie! A.E.

Údajný syn Alberta Einsteina Luděk Zakl tedy vyrůstal v rodině pražského chemického inženýra a přírodovědkyně. Jeho život rozhodně neplynul nudně. Vystudoval strojní inženýrství, vystřídal několik zaměstnání, pracoval například jako inženýr v ČKD. Po roce 1968 emigroval do Německa a o jeho tamním působení je minimum zpráv. Hovoří o tom, že v emigraci duševně onemocněl, ale také že získal výhodnou pojistku (vyplácena mu byla až do smrti), ke které mu pomohl jiný český emigrant, usazený v Německu již po roce 1948. Přibližně po pěti letech se Luděk Zakl vrátil do Československa. Stíhání komunistické policie, která neměla pro podobné dlouhodobé výlety pochopení, unikl proto, že byl léčen v bohnické psychiatrické léčebně. Existují názory, že duševní nemoc právě kvůli policii pouze předstíral, jiní tvrdí, že vážně trpěl paranoidní schizofrenií. Ani lékařské posudky nebyly jednotné, každopádně pobíral invalidní důchod, ale dlouhodobě hospitalizován nebyl. Zřejmě ještě dramatičtější, a tak pro náš romantický příběh podstatnější, byl vztah dle svědkyň velice přitažlivého muže (měřil přes dva metry a měl mimořádně široký všeobecný přehled) k ženám. Těm jistě imponovala i jeho inteligence a vědecké i umělecké zájmy. Byl pětkrát ženat, přičemž tři z jeho manželek - druhá, čtvrtá a pátá - sehrály v jeho životě významnou roli. O tom, že je údajně synem Alberta Einsteina, se Luděk Zakl dověděl zřejmě při svém pobytu v Německu. Údajně ho o tom informovala (buď dopisem, nebo osobně) Margot Löwenthalová, dcera Elsy Einsteinové z prvního manželství. Zda, jak a proč Luďka Zakla více než třicet let po matčině smrti vypátrala, již zřejmě zůstane tajemstvím. Teprve po jeho návratu do vlasti mu matka na přímý dotaz přiznala, že je synem Alberta Einsteina.

Fantazie je důležitější než vědění. A.E.

Luděk Zakl zemřel v roce 2000, v 68 letech. Žijí ovšem dvě jeho děti, v případě pravdivosti romantického příběhu o výměně novorozenců, vnuk a vnučka Alberta Einsteina. Zaklův syn se jmenuje (ostatně jak jinak) Albert. Navštěvuje první ročník gymnázia v Litoměřicích, kde bydlí se svou matkou, v pořadí čtvrtou manželkou Luďka Zakla, Karlou Barkovou a jejím novým životním partnerem. Že je patrně potomkem Alberta Einsteina, ví od rodičů od časného dětství. „Věřím tomu, protože je to pravda,“ říká bez pochybností a s originální logikou. „Jak to mám vědět, když jsem nikdy nežil bez tohoto vědomí,“ odpovídá filozoficky na otázku, jak že se mu žije s vědomím, že je přímým potomkem muže, jehož myšlenky podstatně ovlivnily vývoj lidstva. „Ve škole o tom nerad mluvím, aby si nemysleli, že se vytahuju,“ dodává ještě.
Rozhodně nepřekvapuje, že mladého Alberta ve škole nejvíce zajímá fyzika, biologie a vůbec vše, co se dotýká přírody, čemuž nakonec odpovídá i jeho oblíbená četba: sci-fi a literatura faktu. Se studiem nemá nejmenší potíže, na vyznamenání je zvyklý ze základní školy. „Jsem spokojený, vše se mi vlastně daří,“ konstatuje v této souvislosti. Po maturitě plánuje vysokou školu, studovat chce mat-fyz, ale vábí ho i paleontologie. Aby však nedošlo k omylu, že po otci vytáhlý mladík, který v necelých šestnácti letech již dorostl výšky 195 centimetrů, je zahleděný jen a jen do vědy. Hraje také na baskytaru a dříve hodně maloval. Na malování však už není čas, a jak Albert dodává, ani chuť. „Jsem spíše raději sám než v partě. Je to asi i tím, že většinu věcí, které rád dělám, mohu dělat sám,“ přemítá Albert Zakl.
Karla Barková je dětskou lékařkou litoměřické nemocnice a o tom, že byla čtyři roky manželkou syna Alberta Einsteina, vůbec nepochybuje. „Byl doma, psal vědecké články, ale nikdy je nikam neposílal. Pak začal podnikat, ale také se tomu nijak nevěnoval. Žil ve svém vědeckém světě, poněkud nepraktickém, ale jistě krásném. Když jsem ho poznala blíž, jeho způsob myšlení, bylo to skvělé, člověk s ním mohl mluvit o čemkoli, měl encyklopedické vědomosti,“ vzpomíná paní Barková. Že je synem Alberta Einsteina, jí řekl asi dva měsíce poté, co se seznámili pomocí inzerátu. „Když jsem porovnala tvar jeho a Einsteinovy lebky, vůbec jsem o tom nepochybovala. Ta podoba bije do očí,“ tvrdí lékařka.

Nikde neleží pravda na povrchu. A.E.

Stejně zanícenou zastánkyní teorie, že Luděk Zakl byl Einsteinovým synem, je také jeho poslední manželka Anna. Pokoj ve strašnické vile, ve které spolu (a dlouho také s paní Boženou Zaklovou, která zemřela ve svých 94 letech) žili, připomíná Luďka Zakla na každém čtverečním metru. Jsou tu památky na něj, jeho fotografie, obrazy, které namaloval, i bronzová busta Alberta Einsteina, jež je také jeho dílem. I paní Anna vzpomíná na svého manžela jako na člověka s vysokou inteligencí. „Měl obrovský rozhled, ale také dobré srdce. Byl vědec i umělec. Podívejte se, čím se například zabýval,“ předkládá písemnosti, ve kterých se to hemží pojmy, jako jsou problematika fyzikálních jevů uzavřeného prostoru, vznik pulsarů, gravitační síly planet, či příjem a využití určitého energetického spektra. „Byl však příliš důvěřivý, čímž například přišel o několik zlepšovacích návrhů,“ vzpomíná mimo jiné.
Právě opačný názor má ovšem druhá manželka Luďka Zakla, paní Miloslava, bývalá zdravotní sestra, která léta pracovala v Nemocnici Pod Petřínem. S Luďkem Zaklem žila od roku 1958 téměř čtvrt století a dnes o něm hovoří jako o duševně těžce nemocném člověku, což dokládá i jeho plným invalidním důchodem, který mu byl přiznán po návratu z německé emigrace v souvislosti s psychiatrickou léčbou. „Byl paranoidní, cítil se neustále pronásledovaný,“ tvrdí Miloslava Zaklová. Tvrzení, že byl synem Alberta Einsteina, považuje za nepravdivé a za další důkaz jeho duševní nemoci. Své stanovisko shrnula do věty: „Svoji totožnost, že je synem Einsteina, prokazoval falzifikáty rodného a křestního listu, což potvrdila i policie.“ Faktem ovšem je, že oba tyto doklady mají všechny náležitosti, jsou okolkovány, orazítkovány a podepsány a za jejich vystavení nikdo stíhán nebyl.
V roce 1959 se Miloslavě a Luďku Zaklovým narodila dcera Dana Zaklová, která by mohla být Einsteinovou vnučkou. Její názor je údajně stejný jako matky. To Dana Zaklová nepřímo potvrdila i tím, že na písemnou nabídku, aby se k věci vyjádřila, neodpověděla. Jak uvedla Miloslava Zaklová, dcera nechce o věci vůbec hovořit proto, že soud stále ještě nerozhodl spor o dědictví po Luďku Zaklovi.

Nejkrásnější a nejhlubší pocit, jaký může člověk zažít, je poznat tajemno. A. E.

Po smrti Luďka Zakla pokračovaly (a pokračují) jeho poslední dvě manželky ve společném úsilí prokázat, že jejich manžel byl Einsteinovým synem. První významný krok již udělaly. Podařilo se jim dokázat, že skutečně nebyl synem manželů Zaklových. Laboratoři molekulární genetiky společnosti GENNET CZ poskytly vlasy zemřelého Luďka Zakla, vzorek krve jeho syna Alberta Zakla a také paní Věry Hyanové, což měla být sestřenice Luďka Zakla (její matka a paní Božena Zaklová byly sestry). Na základě analýzy DNA doktorka Martina Putzová ve svém písemném závěru uvedla: “… nepředpokládám příbuzenský vztah sestřenice -bratranec mezi testovanými osobami pí. Věrou Hyanovou a RNDr. Luďkem Zaklem.“ Na otázku, proč jde „pouze“ o předpoklad, paní doktorka odpověděla, že problém tkví v tom, že předložené vlasy byly ustřižené, tedy bez kořínků. To vyloučilo použití metody, která by vše prokázala stoprocentně. „Ale i tak je velmi pravděpodobné, že Luděk Zakl a Věra Hyanová nebyli příbuznými. Byla by velká náhoda, kdyby tomu bylo jinak,“ je si téměř jistá doktorka Putzová. „Ale i ty se stávají,“ dodává ještě.
Byl tedy Luděk Zakl synem Alberta Einsteina? Více faktů, na jejichž základě by bylo možné odpovědět, v současné době nikdo nezná. Máte-li chuť, posuďte všechna pro i proti, pravdivost relativních jistot i pravděpodobnost domněnek. A že nedojdete k jednoznačnému závěru? To je dobře. Vždyť večírek, na němž jsou všichni zajedno, je ztracený večer. Alespoň tak to tvrdil Albert Einstein.

Box:
Hlavní postavy romantického příběhu

  • Luděk Zakl - strojní inženýr a invalidní důchodce, údajný syn Alberta Einsteina (zemřel 2000)
  • Albert Einstein - světový teoretický fyzik, udržitel Nobelovy ceny, údajný otec Luďka Zakla (zemřel 1955)
  • Elsa Einsteinová - sestřenice a druhá manželka Alberta Einsteina, údajná matka Luďka Zakla (zemřela 1936)
  • Margot Löwenthalová - dcera Elsy Einsteinové z prvního manželství, údajná nevlastní sestra Luďka Zakla (zemřela 1986)
  • Božena Zaklová - doktorka přírodních věd a středoškolská profesorka, nevlastní matka Luďka Zakla (zemřela 1998)
  • Miloslava Zaklová - bývalá zdravotní sestra, druhá manželka Luďka Zakla (v letech 1958-1984)
  • Dana Zaklová - inženýrka, dcera Luďka Zakla a Miloslavy Zaklové, údajná vnučka Alberta Einsteina
  • Karla Barková - dětská lékařka, čtvrtá manželka Luďka Zakla (1991-1994)
  • Albert Zakl - středoškolský student, syn Luďka Zakla a Karly Barkové, údajný vnuk Alberta Einsteina
  • Anna Zaklová - bývalá dílenská mistrová v podniku Pleas, pátá manželka Luďka Zakla (1996-2000)
Poručík Sobotka Pavel Páral

Musíte si přečíst

Po zemětřesení ve střední Itálii zemřelo nejméně 120…

Pfizer se rozjel. Další akvizice míří na antibiotika

Studie: závislost české ekonomiky na Německu zesiluje

Washington: Důkazy o Gülenově vině Turci nepředložili

Trenky jako přestupek? Skupina Ztohoven nespáchala…

Vzor bitcoin. Čtyři banky společně pracují na…

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa