Zemědělský Google

28. července 2014, 00:00 - Symbol zvůle
28. července 2014, 00:00

Americký výrobce geneticky mutovaných plodin a herbicidů Monsanto patří k nejobdivovanějším i nejnenáviděnějším korporacím světa

Když se Percy Schmeiser, 66letý starosta městečka Bruno v kanadské provincii Saskatchewan, rozhodl vyčistit kousek svého pole kolem trafostanice herbicidem, dočkal se překvapení. Plevel z postříkaných míst podle očekávání zmizel, stejně jako zhruba polovina rostlin řepky; druhá polovina rostla dál, jako by se nic nedělo. Schmeiser tedy stříkal dál – a ejhle, skoro polovina řepky si z jinak účinného jedu nic nedělala. Starosta nelenil a oddělil semena odolných rostlin od ostatních a napříště je zasel. Netušil, že v tu chvíli už jsou jeho řepka, pole i dům de facto majetkem společnosti Monsanto.

Ani to tušit nemohl, protože do té doby – psal se rok 1997 – měl s firmou Monsanto společného pouze tolik, že si kupoval její herbicid jménem Roundup. V létě následujícího roku mu však přišel podivný dopis: korporace mu jím dávala na srozuměnou, že na něho podává žalobu, protože používá geneticky modifikovanou plodinu, na jejíž výrobu a prodej má ze zákona právo firma, a ne on. Starosta řekl, že nic platit nebude, protože co si na svém poli vypěstuje, je jeho věc.

A naopak on sám zažaloval firmu Monsanto za to, že mu její lidé čmuchají na poli a kazí mu byznys.

O čtyři roky a statisíce dolarů právních výdajů později (během nichž se firma mimo jiné pokusila Schmeiserovi obstavit veškerý majetek) dospěl případ až ke kanadskému nejvyššímu soudu. Výsledkem byla víceméně remíza: soudci dali za pravdu Monsantu, že Schmeiser neoprávněně použil patentovanou plodinu. Protože však z toho neměl žádný užitek, nenařídil soud starostovi zaplatit ani požadovanou částku, ani právní výlohy Monsanta.

Ve skutečnosti se stalo něco docela jednoduchého.

Na Schmeiserovo pole, kde rostla řepka geneticky neupravená, zanesl nejspíš vítr při dopravě či setbě zmutovaná semena ze sousedního pole. Z nich vzešly ony rostliny odolné vůči Roundupu. Semena z nich pocházející zasel Schmeiser následující rok – a právě tím porušil patent Monsanta.

Brunský starosta se mezitím stal jedním z vůdčích hlasů protestu farmářů proti mocné firmě, jež dnes ovládá obrovský díl severoamerického zemědělství. (O tom, jak přesně velký a co to pro trh znamená, se mezitím několikrát dohadovaly antimonopolní úřady v USA i Kanadě; jeden takový případ je v řešení i dnes.) Jeho příběh dobře ilustruje schizofrenní pozici Monsanta v moderním zemědělství: v roce 2010 vyhlásil časopis Forbes Monsanto nejlepší americkou firmou roku. Letošní průzkum veřejného mínění, americký Harris Poll, ji však zařadil na třetí místo žebříčku nejnenáviděnějších korporací planety; hůře na tom byly pouze BP a Bank of America. Zabijácká semena Branže genetického mutování zemědělských plodin (GMO), v níž je Monsanto globální jedničkou (viz tabulky), si o takový rozpor zrovna říká. „Poptávka po plodinách se během dalších 20 let zdvojnásobí,“ řekl časopisu Fortune Larry Robbins, šéf investičního fondu Glenview Capital Management, „ale zemědělská plocha se nezdvojnásobí. Nebude možné živit osm nebo devět miliard lidí organicky.“ Robbins to logicky uvádí jako jednoznačný argument pro další rozšíření GMO.

Dobré argumenty však mají i odpůrci této praxe; dělí se zhruba do tří skupin. Zaprvé, potraviny vyrobené za pomoci GMO (v USA jich je přes 75 procent) mohou být škodlivé.

Zadruhé, herbicidy otravují životní prostředí; kdo lije do země kvanta jedu a myslí si, že to nebude mít ničivé následky, je podle odpůrců vedle. Ony jedy navíc pomáhají „vyšlechtit“ obzvlášť odolné plevely, které jen prohlubují poptávku po chemikáliích ještě zhoubnějších. A zatřetí je tu obchodní praxe Monsanta: kritici tvrdí, že korporace drží pod krkem nejen konkurenci, nýbrž i farmáře samotné a v dalším plánu i spotřebitele.

Ani tyto obavy nevznikly pro nic za nic.

Nejčastěji je v této souvislosti řeč o takzvaných sebevražedných semenech, semenechzabijácích či terminátorech. Tyto výrazy označují semena „naprogramovaná“ od Monsanta tak, aby další generace byla neplodná a pěstitel musel chtě nechtě koupit další a další dávky – pochopitelně znovu od Monsanta.

Tady se již tak komplikovaný obraz začíná dále mlžit: vedení Monsanta se dušuje, že firma tento typ genetické úpravy nedělá a žádná zabijácká semena nikomu neprodává, a to nejméně od roku 1999, kdy se k tomu oficiálně zavázala. Generální ředitel Hugh Grant (s populárním hercem jej spojuje jen shoda jmen) to letos výslovně časopisu Forbes potvrdil: „Firma Monsanto nikdy nevyvinula ani neprodávala sterilní semena.“

Jisté je, že firma smluvně zavazuje kupce, aby neseli z druhé generace, tedy z toho, co sami sklidí; výsledek je tedy tentýž. Stejná praxe však už bez povšimnutí funguje u hybridních, manuálně šlechtěných plodin zhruba tři čtvrtě století. Druhá generace takových rostlin je totiž podstatně méně kvalitní. Logická otázka, proč by firma smluvně vyžadovala, aby zemědělci nepoužívali k setbě semena druhé generace, kdyby to technicky nebylo možné, zůstává ze strany kritiků Monsanta nezodpovězena.

Softwarem na půdu Dominance Monsanta na americkém trhu s GMO (a ten v případě například bavlny či kukuřice tvoří 90 až 95 procent celkového trhu) však získává novou podobu s příchodem nových technologií. Loni v říjnu například korporace převzala softwarovou firmu Climate Corp. za 930 milionů dolarů. Její produkt umí zemědělcům poradit, co mají kde, kdy a jak hluboko sít, kdy je nejlepší doba na zavlažování a jaké hnojivo použít. Služba vyjde na 15 dolarů za akr (cca 700 korun za hektar).

Zakladatel Climate Corp. David Friedberg k tomu časopisu Bloomberg Businessweek řekl: „Neuvažuji o Monsantu jako o zemědělské firmě, ale jako o technologické firmě. Její produkt má prostě náhodou podobu semene.

Je to stejně inovativní a nápaditá firma jako Google.“

Aby však takový software mohl fungovat, musí dostávat od zemědělců samotných informace, data. A tato data má firma volně k dispozici. „Zemědělci se z podnikatelů stávají námezdními dělníky Monsanta,“ říká v témže článku Bloomberg Businessweeku přední kapacita v branži, švýcarský agronom Hans Herren.

Nakolik to vadí samotným zemědělcům, je druhá věc, nicméně na Wall Street vládne optimismus. Jak napsal časopis Fortune, po letech váhání (způsobeného především nejistotou z toho, jak se veřejnost ke GMO nakonec postaví) začala cena akcií Monsanta před dvěma lety pravidelně stoupat. Když firma v červnu oznámila, že chce do dvou let skoupit své akcie v hodnotě deseti miliard dolarů a do pěti let zdvojnásobit zisk, poskočila cena akcií o pět procent – přestože firma zároveň oznámila meziroční pokles čtvrtletního zisku o skoro šest procent. „Monsanto nemůže prohrát,“ napsal Fortune. A může mít pravdu.

Co všechno mutuje

Údaje označují počet licencí vydaných americkým ministerstvem zemědělství k prodeji mutovaných odrůd uvedených vybraných plodin.

Monsanto ostatní

Bavlna 24 26

Kukuřice 43 92

Brambory 31 3

Řepka 5 27

Rajčata 3 8

Sójové boby 11 14

Cukrová řepa 2 1

Vojtěška 4 0

Kromě toho je v USA prodej následujících GMO plodin, v nichž se Monsanto neangažuje: růže, karafiáty, petúnie, švestky, cantaloupe, sladké papriky, papája, lilek, pšenice, fazole, rýže, cukrová třtina, tabák, čekanka Zdroj: International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications,

U. S. Department of Agriculture

Monsanto v číslech Základní ekonomické údaje společnosti (r. 2013)

Tržby 14,861 mld. USD (z toho

10,3 mld. z prodeje semen

geneticky mutovaných plodin)

EBITDA 3,57 mld. USD

Čistý zisk 2,482 mld. USD

Celková aktiva 20,664 mld. USD

Tržní kapitalizace 62,28 mld. USD (červen 2014)

Počet zaměstnanců 22 000

Počet patentů 1700

Zdroj: monsanto.com, ycharts.com

1982 V laboratořích Monsanta provádějí vědci první umělou genetickou mutaci kukuřice.

1993 Monsanto prodává první biotechnologický hit, růstový hormon pro hovězí dobytek.

1995 Na prodej jsou první semena řepky geneticky pozměněná tak, aby odolávala glyfosátu, aktivní látce použité v nové, silnější verzi Roundupu.

1996 Vzniká značka Roundup Ready, pod níž se prodávají semena plodin odolných proti řečenému herbicidu; Monsanto také začíná prodávat takzvanou BT bavlnu, jež herbicid produkuje sama.

1999 Monsanto se zbavuje chemické divize (hlavními kupci jsou Bayer a Great Lakes Chemical Corporation).

1997–2002 Firma provedla sérii akvizic, především prodejců semen zemědělských plodin (Holden’s Foundation Seeds, Seminis, De Ruiter Seeds, Delta & Pine); ovládá zhruba čtvrtinu světového trhu. 2004–2005 Firma žaluje americké farmáře za neautorizované použití a prodej plodin obsahujících „její“ genetické mutace.

2006 Jihokorejský soud nařizuje Monsantu zaplatit 62 milionů dolarů jako odškodné pro 6800 lidí poškozených dioxiny obsaženými ve výrobcích firmy.

2010 Poptávka po mléku neobsahujícím růstový hormon stoupla v USA 500krát poté, co organičtí farmáři začali své mléko označovat; firma Monsanto si soudně vymohla zákaz takového značení.

2011 Firma je jedničkou na světovém trhu s geneticky mutovanými plodinami i s pesticidy, ovládá přes 80 procent trhu.

O autorovi| Symbol zvůle, deyl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče