Železo v oblacích

20. října 2014, 00:00 - Jakub Křešnička
20. října 2014, 00:00

Zavedené IT společnosti přenechávají původní byznys jiným a vrhají se na virtuální trendy nové generace

Ta změna je podobná, jako když se na konci sedmdesátých let IBM přesouvalo od výroby mainframových počítačů k těm osobním. Velké technologické firmy jako Apple, Microsoft, Oracle, HP a právě IBM, jejichž souhrnná tržní kapitalizace dosahuje závratných 30,5 bilionu korun, zásadně mění svůj byznys. Jen IBM má tentokrát náskok – výrobu vlastních PC firma zabalila už před deseti lety a soustředí se výhradně na ziskovější servery a služby kolem nich.

Pro přední technologické společnosti již není zajímavé vyrábět počítačové „železo“ pro co nejvíce lidí, to hravě zvládá levnější konkurence z Asie. Klíčovými slovy jsou dnes data, jejich správa, zabezpečení a využití, novým zaklínadly datová úložiště, cloud a big data.

Od všeho trochu Každý z gigantů se s novou vlnou vyrovnává po svém. Apple pořád platí za imagemakera a z pozice nejhodnotnější IT firmy Spojených států se snaží udávat trendy v chytré spotřební elektronice. Z celkových tržeb za rok 2013 firma sice nejvíce vydělala na prodeji zařízení, především iPhonů, ale prodeje přes iTunes, software a další služby k nim přispěly šestnácti miliardami dolarů. Cloudové aplikace tedy přibývají o desítky procent ročně, hardware rostl pomaleji.

„Obchodní strategie společnosti využívá jedinečné schopnosti navrhovat a rozvíjet své vlastní operační systémy, zařízení, softwarové aplikace a služby,“ píše se mimo jiné v poslední výroční zprávě Apple a zdá se, že právě software a služby nabývají stále větší důležitosti. A netýká se to jen Applu. Microsoft, který dlouho platil za pomalý technologický moloch, se hlavně od poslední změny v nejvyšším vedení stále více orientuje na software a služby. Leckdy je rovnou shrne do dalšího trendy označení – SaaS, tedy Software jako služba. Takovým příkladem může být i Offi ce 365, tedy balíček kancelářských programů prodávaný online místo klasických „krabic“.

Když Microsoft zveřejňoval v červenci své výsledky za poslední rok, nešlo si nevšimnout nárůstů právě cloudových aplikací – jen během čtvrtého čtvrtletí ty namířené na komerční zákazníky vyskočily o 147 procent.

„Jsme nadšeni z obrovské dynamiky naší cloudové nabídky, kde Office 365 i Azure opět rostly o více než sto procent,“ uvedl tehdy Kevin Turner, provozní ředitel Microsoftu.

Chytrá řešení Hewlett-Packard se nedávno pro jistotu rozdělil na dvě společnosti – první část se zaměřuje na výrobu počítačů a tiskáren pro spotřebitele, druhá cílí na vývoj serverů a služeb pro firmy. Zástupci společnosti si od toho slibují rozkvět obou odnoží, ale odborníci si tak jistí nejsou. Zatímco výrobní část HP se bude poměřovat s konkurencí, od níž se ostatní giganti chtějí co nejvíce vzdálit, „služební“ část HP jde podobnou cestou jako IBM nebo Oracle. Samotné IBM se masové výroby počítačů zbavilo už dávno prodejem této divize pod čínské Lenovo. Od té doby už se jádrový byznys výrazně přesunul od zařízení k výdělečnějším službám. Na posledních celoročních tržbách, představujících v přepočtu 2,2 bilionu korun, se segment systémů a technologií podílel „jen“ 314 miliardami korun. Zbytek představují služby spojené s různými sektory.

Zdá se, že nejvíce je o IBM slyšet ve spojení s chytrými technologiemi a řešeními, jako jsou Smarter Banking, Smart City či rovnou Smart Planet, nebo když superpočítač Watson vyhrál v americké verzi soutěže Riskuj. I tento populární příklad se ale dá využít pro byznys – třeba pomocí v září představeného nástroje Watson Analytics, jenž má pomáhat k analýze velkých dat s využitím cloudu.

„Je navržen, aby pomohl zlepšit rozhodování všem lidem z byznysu – od obchodních zástupců až po generálního ředitele,“ uvedl k němu Bob Picciano, senior viceprezident v informační a analytické skupině IBM.

Poslední zmiňovaný gigant, společnost Oracle, se rovnou vidí „v oblacích“, když se nově charakterizuje jako největší světový poskytovatel podnikového softwaru a přední poskytovatel počítačových zařízení a služeb navržených pro práci v cloudu a datových centrech. A protože se úspěch v tomto prostředí odvíjí od rapidně se rozvíjejících technologií i potřeb zákazníků, snaží se Oracle svou pozici udržet také masivními investicemi do výzkumu a vývoje. Dává na ně ročně třináct procent tržeb, naposledy tedy v přepočtu více než 113 miliard korun. Což je mimochodem dvouapůlnásobek ročního rozpočtu Prahy.

Technologičtí giganti roky pasivně přihlíželi, jak jim noví dravci typu Googlu, Facebooku či Amazonu inovacemi mění celý byznys. Teď už se na nové trendy zjevně vrhli všichni. A musejí doufat, že ještě není pozdě.

Velká čísla Vybrané finanční ukazatele amerických technologických firem (tržby za poslední uzavřený finanční rok; tržní kapitalizace a cena akcií k 14. 10.)

Zdroj: NYSE, Nasdaq

O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče