Zelený bonus táhne

24. května, 00:00 - Vladan Gallistl
24. května, 00:00

Provozovatelé solárních elektráren se stále více odklánějí od garantovaných výkupních cen

Výrobci elektřiny ze slunce na konci loňského roku řešili dilema, zda se rozhodnou pro zelený bonus, tedy kompenzaci za náklady na výrobu elektřiny, nebo pro pevně stanovené výkupní ceny. Nakonec se víc „solárníků“ než v minulosti rozhodlo pro první variantu, dosud méně využívanou. Mohlo za to nepříliš čitelné rozhodování Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o podpoře pro obnovitelné zdroje, ale také větší výhodnost bonusů.

„Důvodem byla zejména nejistota okolo vypsání/nevypsání podpory na letošní rok,“ uvádí mluvčí Solární asociace Miloš Cihelka.

Podobně se vyjadřuje obchodník s elektřinou a plynem E. ON Energie, který elektrickou energii od majitelů solárních zdrojů vykupuje. Celkem podle údajů Energetického regulačního úřadu šlo o 77 elektráren s celkovým výkonem 87,9 megawattu, což je dvojnásobek oproti předchozímu období. Naopak změnu ze zeleného bonusu na výkupní ceny využilo jen deset zdrojů.

NEJISTOTA NA TRHU

„Část výrobců byla ovlivněna negativní situací na trhu ohledně výplaty podpory a tito výrobci přešli do režimu hodinových zelených bonusů,“ říká mluvčí společnosti E. ON Energie Vladimír Vácha. Zbylé energetické skupiny ČEZ a PRE odhadují zájem o bonus na podobné úrovni jako v minulém roce.

V závěru loňského roku nebylo jasné, zda Energetický regulační úřad vypíše podporu pro obnovitelné zdroje elektřiny. Nakonec se tak stalo 29. prosince 2015 a rozhodl o ní místopředseda ERÚ Jan Nehoda, když šéfa úřadu Alena Vitásková byla na zahraniční dovolené. Vitásková kvůli tomu v polovině ledna Nehodu odvolala z funkce.

Úřad se ale domnívá, že rozhodování výrobců solární elektřiny nijak neovlivnil. „Riziko s nevypsáním podpory hrozilo u obou forem podpory, forma podpory nebyla v tomto případě rozhodující,“ uvádí Ondřej Šrámek z ERÚ. „Důležité ovšem bylo informovat výrobce o nastavení rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem, což je zásadní při rozhodování o změně formy podpory,“ dodává. A to podle něj ERÚ udělal.

Společnost provozující solární elektrárny si může vždy do konce listopadu zvolit, zda v následujícím roce využije zelené bonusy, nebo výkupní ceny. První druh podpory je přitom nižší než druhý.

Kvůli nejistotě ohledně vypsání podpory nicméně přešla na zelený bonus řada firem, jako například společnost Photon Energy.

„Hrozilo teoretické riziko, že smlouvy o připojení by byly neplatné. Akutně to řešily i distribuční společnosti,“ upozorňuje výkonný ředitel firmy Photon Energy Georg Hotar, „přešli jsme na zelený bonus z opatrnosti. Tato změna dává ovšem smysl i finančně.“ V případě, že by nebyla vypsána podpora, by totiž výrobci elektřiny mohli aspoň prodávat energii na trhu.

Podobné rozhodnutí učinily i další společnosti. „Zájem o hodinový zelený bonus byl velký. Nečekali jsme takovou reakci trhu,“ říká Ladislav Seidler, specialista na obnovitelné zdroje energie obchodníka s elektřinou Amper Market. Firma přišla s nabídkou pro solární elektrárny na výkup silové elektřiny v režimu hodinových zelených bonusů, jejichž cenu ovlivňuje aktuální vývoj na trhu elektřiny.

FINANČNÍ MOTIVACE

Využití zeleného hodinového bonusu je navíc pro firmy nyní celkově výhodnější. Je sice nižší než výkupní cena, ale výrobce získává ještě peníze z prodeje elektřiny na trhu.

Příjem pro provozovatele sluneční elektrárny dále zvyšuje takzvaná cena odchylky, tedy platby za rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny.

„OTE (státní operátor trhu s energiemi – pozn. red.) vyplácí 225 korun za megawatt­ hodinu jako ‚prémii‘ za prodej elektřiny na trhu,“ dodává Hotar. Tuto částku si většinou rozděluje provozovatel zdroje s obchodníkem na burze. I přes dělení 225 korun se ale firmám hodinový zelený bonus vyplatí. „Bude to dělat 1,5 milionu až dva miliony korun ročně navíc,“ vyčísluje přínos Hotar.

Cena odchylky ve stejné výši se ale nemusí v příštím roce opakovat. Určuje ji totiž Energetický regulační úřad. „Stanovuje odchylky jednotlivých zdrojů podle míry jejich předvídatelnosti,“ uvádí Seidler. Nejnižší cena odchylky ve výši patnácti korun platí pro vodní elektrárny, bioplynové a geotermální zdroje a výrobu elektřiny z biomasy, u větrných elektráren je tato cena 140 korun a nejvyšší mají sluneční zdroje.

Na druhé straně má využití zelených bonusů i jisté nevýhody. „V případě zeleného bonusu obdrží výrobce elektřiny z podporovaných zdrojů na konci následujícího měsíce po výrobě elektřiny 75 procent platby a zbývajících 25 procent dostane na konci následujícího měsíce po skončení čtvrtletí,“ uvádí mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje Martin Schreier. U výkupních cen ale dostává celou platbu v polovině následujícího měsíce po výrobě elektřiny.

Výrobce motivuje k většímu využívání zelených bonusů také samotný Energetický regulační úřad. „Je to především z toho důvodu, aby co největší množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bylo obchodováno ve volném tržním prostředí,“ upozorňuje Šrámek. Bonusy jsou navíc podle Seidlera levnějším druhem podpory. Větší využití bonusů proto snižuje náklady na obnovitelné zdroje.

Využití zeleného hodinového bonusu je pro firmy nyní celkově výhodnější. Je sice nižší než výkupní cena, ale výrobce získává ještě peníze z prodeje elektřiny na trhu.

O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče