Zdanění hazardu je správné

30. března 2015, 00:00 - MARTIN BRODÍK
30. března 2015, 00:00

Loterie a jiné podobné hry stojí na samém okraji společensky akceptovatelných aktivit

Ministr financí Andrej Babiš chystá už od ledna příštího roku tvrdé změny ve zdanění hazardu. I sociální demokraté považují přísnější zdanění hazardních her za jednu z priorit, což potvrdili po svém nedávném sjezdu. Představení základního rámce zákona je dalším z kroků k plánované nové regulaci v oblasti hazardních her v tuzemsku, ke kterému se současná vládní koalice zavázala v koaliční smlouvě. V české džungli daňových předpisů jde o další z daňových opatření, která cílí selektivně pouze na jednu oblast trhu. Zdanění určitého tržního sektoru totiž stále není mrtvým tématem ani pro oblast energetiky, bankovnictví nebo telekomunikací.

Dopady hazardu Dopady navrhované změny zdanění hazardních her a dopady potenciálního sektorového zdanění u jiných podnikatelských odvětví se však přes svou podobnost vyznačují značnými rozdíly.

Záměrem ministerstva financí je zvýšení zdanění hazardu ze současné sazby 20 procent z rozdílu vsazených vkladů a vyplacených výher u všech druhů her na 40 procent pro živé a technické hry a 30 procent pro loterie a kurzové sázky. Tímto opatřením má dle předpokladů ministerstva stát získat na daních o šest miliard korun více. V současné době plyne z hazardu do veřejných rozpočtů zhruba 7,5 miliardy korun ročně. Ministerstvo tak má v plánu uvedený výnos téměř zdvojnásobit.

Nad výší sazeb se dá diskutovat, o plánovaném vyšším výběru daně lze pochybovat. Důležité je si připomenout, že jedním z nejdůležitějších podkladů pro připravovanou regulaci byla studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti z dubna roku 2014. Dle této studie činí v Česku náklady společnosti na hazard až 16 miliard korun ročně. To je zhruba dvakrát tolik, než kolik se na dani z loterií a jiných podobných her každý rok vybere. Tyto náklady jsou neoddělitelně spjaty s přímými a nepřímými dopady souvisejícími s hraním hazardních her.

Při určitém zjednodušení lze tedy konstatovat, že stát v současnosti na každou korunu, kterou na dani z hazardu vybere, dvě koruny vydá jako náklady spojené s řešením následků hraní hazardních her. Jde především o léčení osob závislých na hraní hazardních her a náklady související s kriminalitou spojenou s hraním hazardních her. Znamená to, že z ekonomického hlediska by stát nejvíce státnímu rozpočtu pomohl, kdyby hazardní hry zakázal úplně. Takové řešení ale nepřipadá v úvahu především z důvodu reálné hrozby odchodu provozovatelů hazardních her do šedé a černé zóny ilegálního provozování hazardu.

Otázkou nicméně zůstává, zda se podaří vyšší částku na hazardní dani skutečně vybrat. Již nyní mají obce právo omezit počet technických herních zařízení na svém území a výběr daně vlivem jejich rušení klesá. Tento trend přísnější zdanění velmi pravděpodobně zesílí.

Ale přesto se zvýšení daně jeví jako krok správným směrem, protože by mělo znamenat zmenšení hazardního trhu. Spolu s omezením tohoto trhu má stát z dlouhodobého hlediska naději na snížení nákladů vydávaných na sanaci následků spojených s gamblingem a k omezení negativních externalit souvisejících s hraním hazardních her, jako je kriminalita, léčení závislosti na automatech, vyplácení dávek v nezaměstnanosti zapříčiněné gamblerstvím, rozvrat rodinného zázemí hráčů a další.

SEKToroVÉ zDaNĚNÍ Obrovský kontrast ke zdanění hazardu představuje jiné daňové opatření zmiňované koaliční smlouvou, a to opatření směřující k určitému selektivnímu zdanění vybraných segmentů trhu – totiž k sektorovému zdanění společností z oblasti telekomunikací, bankovnictví a energetiky. Dopady takového zdanění stále byly a jsou diskutovány.

Například podle analýzy společnosti Cyrrus ze září roku 2014 by výnosy z této daně mohly dosáhnout až 14 miliard korun ročně. Výnos očištěný o přímé a nepřímé důsledky by však byl výrazně nižší, podle názorů analytiků pravděpodobně dokonce záporný.

Zahraniční zkušenosti hovoří proti zavedení sektorového zdanění uvedených oblastí. V Maďarsku došlo po uplatnění nových druhů daní v oblasti energetiky, bankovnictví a telekomunikací namísto plánovaného ekonomického růstu a zlepšení stavu veřejných financí k významnému propadu v bankovním sektoru, zvýšení nezaměstnanosti a odlákání zahraničních investorů.

Slovenská vláda zavedla v roce 2011 daňová opatření zatěžující bankovní sektor s cílem ozdravit státní finance a snížit státní dluh.

Součástí zvýšení daňové zátěže byl sice zákaz přenášet zvýšení nákladů na klienty, ale jeho dodržování v praxi nebylo dosaženo. Změnu tak pocítili především koncoví klienti.

Firmy podnikající v oblasti energetiky, bankovnictví a telekomunikací jsou těmi, které táhnou ekonomický růst. Jejich vyšším zdaněním by se stát připravil o přidanou hodnotu, která mnohokrát převyšuje potenciální výnos z takové daně.

DVa oDLIŠNÉ VÝSLEDKy Jak by tomu bylo u hazardu? Přestože se můžeme zamýšlet nad ústavně zaručeným právem na podnikání a právem ministerstva financí svými plánovanými kroky v oblasti zdanění hazardu záměrně zmenšovat určité podnikatelské odvětví, v případě hazardních her se toto jeví jako ospravedlnitelný cíl. Koneckonců i Ústavní soud již konstatoval, že loterie a jiné podobné hry stojí na samém okraji společensky akceptovatelných aktivit. Zvýšenou daňovou zátěž lze proto v daném případě pochopit i ocenit.

Slovenská vláda zavedla v roce 2011 daňová opatření zatěžující bankovní sektor s cílem ozdravit státní finance. Zavedenou změnu ale pocítili především koncoví klienti.

O autorovi| MARTIN BRODÍK • ekonom

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče