Zbytečné pokuty

31. března 2014, 00:00 - JAROSLAVA HANKOVÁ
31. března 2014, 00:00

Pojišťovny a správci daní příliš nekontrolují, zda podnikatelé platí zálohy na zdravotní pojištění ve správné výši

V současné době probíhá porovnávání interních dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) o osobách samostatně výdělečně činných s daty finančních úřadů. Jedná se o vůbec nerozsáhlejší akci svého druhu, přičemž VZP uvádí, že až pět procent OSVČ má neshody na obou stranách účtů.

Na jedné straně tito podnikatelé v případě odhalení platí zbytečně velké pokuty, na druhé straně víc než rozdíly v neplacení záloh – které tu ostatně byly vždycky – je zarážející skutečnost, že spolu zainteresované státní instituce (tzn. správci daní a zdravotní pojišťovny) dostatečně nekomunikovaly, a nedocházelo tak k výměně či sdílení informačních databází. Opakovaně tak mohl vznikat potenciální prostor pro možné úniky v pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Vznikají nám tedy dvě roviny zodpovědnosti – podnikatelská a institucionální. Obě jsou samozřejmě důležité pro průhledné hospodaření státu.

Špatně určené zálohy V čem chybují podnikatelé? Nejčastěji v tom, že hradí nižší pojistné na veřejné zdravotní pojištění, než jaké by podle přiznaných příjmů hradit měli. Anebo ještě hůř, u zdravotní pojišťovny se vůbec nezaevidovali a pojistné za ně v současné době platí stát. Pokud také nemáte přehled o výši svých záloh, proveďte v nejbližší době revizi zaplacených záloh na pojistné a v případě nedoplatků tyto částky v co nejkratší lhůtě uhraďte.

Pozor by si měli dát také ti, kteří hradí měsíční pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, jenž se odvíjí od výše průměrné mzdy vyhlášené na daný kalendářní rok. V praxi se setkáváme často s tím, že plátci pojistného změnu v průběhu zálohovacího období nezaregistrují a nenavýší placené zálohy o příslušnou částku.

Plátci jsou povinni navýšit své zálohy již od ledna příslušného kalendářního roku (pojistné za příslušný kalendářní měsíc je splatné nejpozději do osmého dne měsíce následujícího).

Obvykle se nejedná o vysoké sumy, například minimální zálohy na rok 2014 se zvýšily o čtyři koruny oproti předchozímu období, ale i tak vznikají plátci sankce z prodlení. Penále, pokud plátce neuhradí pojistné ve stanovené lhůtě nebo uhradí pojistné v nesprávné výši, činí 0,05 procenta z dlužné částky za každý den prodlení. V tomto případě by bylo dobré nejen revidovat výši placeného pojistného, ale navýšit je i o příslušnou částku.

Vyměřovací základ se pravidelně určuje na základě příjmů z podnikání a uvádí se v přehledu o příjmech a výdajích. Pokud poplatník nedosáhne minimální výše vyměřovacího základu, odvíjí se jeho pojistné za zdravotní pojištění od této minimální částky. Poplatník je tedy povinen vždy platit alespoň minimální částku na pojistném, i když např. dosáhne daňové ztráty z podnikání. Zálohy není povinen platit plátce, který je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není jeho hlavním zdrojem příjmů. Pojistné zaplatí až po podání přehledu za uplynulý kalendářní rok.

Poplatník má povinnost podat tento přehled do jednoho měsíce po posledním dni lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů.

Z takto deklarovaného vyměřovacího základu se odvíjí i nová výše záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Plátce má povinnost doplatit rozdíl mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší vypočteného pojistného do osmi dnů, které následují po dni, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. Pokud vznikne plátci na základě podaného přehledu přeplatek, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna přeplatek na pojistném vrátit do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila nebo kdy plátce o vrácení přeplatku požádal. Toto samozřejmě platí, jen pokud nemá plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek. Podání přehledu se považuje automaticky za žádost o vrácení přeplatku.

Pokud plátce podá dodatečné daňové přiznání, musí zároveň opravit i výpočet pojistného.

Opravný přehled musí podat do osmi dnů od zjištění skutečností, které vedly k opravě daňového přiznání, a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné.

neDoStatečná KoMunIKaCe Zainteresované instituce by spolu měly pravidelně komunikovat a vyměňovat si databáze. Jak se dnes ukazuje, neděje se tak. Nedostatečná komunikace pak umožňuje vznik prostoru pro potenciální finanční úniky. V případě, že zdravotní pojišťovna při prověřování OSVČ v kooperaci s finančním úřadem zjistí nesrovnalosti mezi podaným přiznáním k dani z příjmů a přehledem o příjmech a výdajích, může zahájit kontrolu a pojištěnci případně doměřit dlužné pojistné včetně eventuálních sankcí.

Jak tedy správně stanovit měsíční zálohy pojistného na veřejné zdravotní pojištění? Zálohy se obecně odvíjejí od výše dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů, který podnikatel deklaruje ve svém přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Pro účely výpočtu záloh na dané období je vždy rozhodující dílčí základ daně z podnikání, kterého dosáhl plátce pojistného v předchozím kalendářním roce. Vyměřovací základ pro pojistné činí 50 procent z tohoto dílčího základu daně. Tento základ představuje vypočtený vyměřovací základ a nemusí být vždy základem pro výpočet pojistného. Platí, že pokud vypočtený vyměřovací základ OSVČ je nižší než daný minimální základ, platí se pojistné z tohoto minimálního vyměřovacího základu.

Pro rok 2013 byl stanoven minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění 12 942 korun, pro rok 2014 činí minimální vyměřovací základ 12 971 korun. Maximální vyměřovací základy, které platily až do roku 2012, byly pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění od roku 2013 zrušeny a nejsou stanoveny ani pro rok 2014 a 2015. Horní hranice pojistného tedy již omezena není. Maximální vyměřovací základ, jenž představuje 72násobek průměrné mzdy, však zůstává platný pro příjmy za rok 2012 a léta předchozí.

Penále, pokud plátce neuhradí pojistné ve stanovené lhůtě nebo uhradí pojistné v nesprávné výši, činí 0,05 procenta z dlužné částky za každý den prodlení.

O autorovi| daňové oddělení poradenské skupiny Apogeo

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče