Zbytečné bankroty ze strachu

17. června 2013, 00:00 - PETR DOSTÁL
17. června 2013, 00:00

Nesmyslně se zvyšuje nezaměstnanost pádem podniků, které mohly další léta normálně fungovat

Řada společností ve finančních problémech vyžaduje, aby najatí odborníci na restrukturalizace podnik udrželi v provozu. Bohužel často s takovým požadavkem přicházejí pozdě. Až v okamžiku, kdy konstruktivní řešení problému není možné hlavně z důvodu již velmi pokročilého v zásadě bankrotového stavu. Se svými kolegy se touto činností zabývám již od konce 90. let minulého století. Řadu případů jsme během předchozích 15 let úspěšně vyřešili. Ale dařilo se to hlavně díky tomu, že restrukturalizace těchto podniků byla nastartována včas.

V poslední době se situace v podnikatelském prostředí značně zhoršila. V konečném důsledku se jedná o naprosto zbytečnou ztrátu pracovních míst a s tím spojené náklady pro státní rozpočet. Rovněž věřitelé dlužnických společností nedostávají v následných insolvenčních řízeních realizovaných konkurzem takové procento uspokojení, kterého by bylo možné dosáhnout konstruktivním řešením, pokud by bylo zahájeno včas. Například majitel společnosti podnikající v oboru výstavby energetických zařízení, která zaměstnávala okolo 250 lidí, nás požádal o pomoc až poté, co marně čekal na zázrak. Rok předtím totiž jeho společnost zkreslila účetnictví v oblasti časového souladu nákladů a výnosů a stavu rozpracované výroby. Díky tomu načas zastřela vlastní problém před bankovními analytiky. Hospodaření se však oproti původním plánům nezlepšilo. Naopak, problém se s ještě horší váhou objevil o rok později, kdy se podnik dostal do stavu, že takřka nevyplácel mzdy a úpadku již nešlo zabránit. Kdyby společnost a její majitel začali řešit potíže dřív, bylo by řešení určitě levnější a pravděpodobnost návratu do sektoru zdravých společností v tomto konkrétním případě takřka jistá.

Strach ze spekulantů Ukazuje se, že se naprosto nenaplnily ambice, s nimiž vznikal nový insolvenční zákon platný od roku 2008. Očekávalo se od něj, že dlužníci budou aktivně a včas přistupovat k řešení svých problémů a věřitelé jim umožní udržet společnost v chodu za pomoci využití institutu reorganizace.

Nová norma předala daleko více pravomocí o rozhodování, jak naložit s dlužníkovým majetkem, do rukou věřitelů. To je obecně správné, ale v českém podnikatelském prostředí se v reálu také velmi posílila pozice tzv. spekulantů, kteří se jako svou hlavní činností zabývají nepřátelským převzetím ohrožených aktiv někdy zřejmě i za pomoci sporně získaných pohledávek. Postupem času se vnímání jednotlivých hlavních hráčů v celém procesu, tedy dlužníků a věřitelů, posunulo do pozice vzájemné nedůvěry.

Dlužníci jsou přesvědčeni, že odkryjí-li předčasně svůj neutěšený stav bankovním věřitelům, ti jim okamžitě zesplatní jejich úvěry a uvedou je do reálného bankrotu.

Řada bankovních věřitelů naopak věří, že takřka každý dlužník, který se dostane do problémů se splácením úvěru, je potenciální podvodník.

Reálná situace samozřejmě tak negativní není. Jenže špatné zprávy se šíří několikanásobně rychleji než jakákoli dobrá. Nedůvěra na tomto poli vzrůstá měsíc od měsíce a tím se poměry dále zhoršují se všemi výše naznačenými nežádoucími důsledky jak pro státní rozpočet, tak i pro ostatní věřitele. Nejhorším dopadem je zbytečné zvyšování nezaměstnanosti. A to přitom segment malých a středních podniků, jehož se uváděný jev nejvíce dotýká, zaměstnává dle statistik okolo 64 procent aktivní populace. kuDY ze ŠlaMaStYkY Problém nedokáže vyřešit žádná změna legislativy, i když se připravuje komplexní novela insolvenčního zákona, která by měla začít platit od roku 2014. Východiskem je pouze postupné úsilí o kultivaci českého podnikatelského prostředí, na němž se budou podílet bankovní věřitelé, společenské organizace typu Asociace malých a středních podniků, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, odborníci z orgánů státní správy, ale i občanská sdružení, která se řešením problémů zabývají jako svou hlavní činností, jako je např. Turnaround management association ČR, Česká asociace interim managementu apod.

Například banky by měly svým chováním a otevřeným zveřejněním zásad dát jasně najevo, že při transparentním chování jejich klienta, který včas signalizuje své problémy, je jejich prioritou zachování fungující společnosti. A tedy i klienta pro bankovní sektor.

Stejně tak obchodní společnosti musejí umět přesvědčit, že jejich záměrem není pouze odepsání dluhů a přenesení aktivit do nějaké nově založené společnosti na úkor všech věřitelů. Vzhledem ke stále se zvyšující propojenosti jednotlivých informačních registrů a jejich naplnění relevantními informacemi tyto praktiky již nemohou být cestou k dlouhodobému efektivnímu podnikání. Období transformace české ekonomiky započaté v počátku 90. let mizí do nenávratna, konkurenční prostředí se značně přiostřuje, takže metody z této doby by již neměly přinášet těm, kteří je i nadále hodlají používat, jiný efekt než negativní.

VYrOVnÁnÍ MÍStO SOuDu K nápravě by také mohlo přispět znovuzavedení institutu pracovně nazývaného vyrovnání. Expertní skupina ministra spravedlnosti pro insolvenční právo se jeho konstrukcí momentálně zabývá.

Základním principem má být možnost, aby se dlužník dohodl s věřiteli na restrukturalizaci svých dluhů bez zahájení insolvenčního řízení. Tuto dohodu, pokud by splňovala vymezené náležitosti, by následně schválil soud, což by mělo i pozitivní daňové důsledky pro věřitele, kteří by odsouhlasili částečné snížení svých pohledávek.

Vyrovnání by zároveň pomohlo odstranit problém, kdy podnik, který se objeví v insolvenčním rejstříku, je již pouhým zveřejněním, byť se někdy jedná jen o šikanózní návrh, ohrožen propadnutím do ekonomicky bezvýchodného stavu z titulu naprosté ztráty důvěry svých obchodních partnerů.

Více než 20 let se česká ekonomika potýká s nedůvěřivostí, nedostatkem etiky a leckdy i nekompetentností, čímž si jen ubližuje. Už je načase, abychom jí všichni zainteresovaní kombinací legislativních změn a kultivací podnikatelského prostředí pomohli. A tím i sami sobě.

O autorovi| PETR DOSTÁL • elen správní rady Turnaround management association ER a expertní skupiny ministra spravedlnosti pro insolvenení právo

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče