Zbytečná a dlouhá objížďka

15. září 2014, 00:00 -
15. září 2014, 00:00

Kvalitní infrastruktura je jedinou cestou České republiky do střední Evropy

Když J. A. Baťa mezi velkými válkami sepsal dílo Budujme stát pro 40 000 000 lidí, nejspíš neměl tušení, jak aktuální jeho názory téměř o jedno století později bohužel budou. Investiční a strategické

problémy s tím spojené spočívají mimo jiné v právně-legislativních pochybeních minulosti, která je zapotřebí urychleně identifikovat a napravit.

Je smutnou pravdou, že v roce 2014 se v České republice potýkáme s kvalitativně i kvantitativně nedostatečnou infrastrukturní sítí, která nás v porovnání nejen s našimi sousedy řadí do skupiny států druhé kategorie. O to zoufalejší je pohled na plánované a realizované stavby. Rozvoj dopravní sítě stagnuje a nezdá se, že by to - s výjimkou několika, zřejmě nadprůměrných politiků a jiných osobností - vzbuzovalo znepokojení. Naše infrastruktura je zhruba na úrovni francouzské na počátku 70. let minulého století, o 50 let zpožděná.

Roztříštěnost stavebního řízení Kvalita dopravní infrastruktury a zejména tzv. páteřní sítě přináší, ale příležitostně také bere mnohem více, než se na první pohled zdá. Je proto nutné prohlédnout a uvědomit si veškeré souvislosti. Je zapotřebí udělat to dříve, nežli bude pozdě, protože ani Evropa, ani nikdo jiný nebude příliš dlouho čekat, aby nás objel. Doslova.

Kvalitní dopravní průsečíky napříč Českou republikou dnes neexistují. Dálnice D3 není dostavěna, což už za rok bude předmětem oprávněných výčitek ze strany našich rakouských sousedů, pracujících na dostavbě jejich navazujícího úseku dnem i nocí. Hornorakouský hejtman Josef Pühringer řekl, že díky otevření 130kilometrové hranice s jižními Čechami po pádu železné opony je dnes jeho země nejrychleji rostoucím regionem Rakouska.

V železniční infrastruktuře nejsou připraveny vysokorychlostní traťové koridory, které by umožnily mimo jiné návrat pestré škály zboží zpět na tratě. V takovém případě hledíme mimo jiné na důsledek roztříštěnosti procesu povolování staveb, v jehož průběhu je nutno vydat mnoho správních rozhodnutí napadnutelných různými opravnými prostředky vloženými do rukou zástupů účastníků řízení. Vytvoření speciálního, jednotného stavebního řízení zavádějícího koncentraci připomínek ze strany veřejnosti či k projektům často destruktivně přistupujících ekologických organizací je proto pro (významné) liniové stavby a předcházení situace, v níž se nyní nacházíme, nevyhnutelné.

Před nedávnem Pražský hrad hostil čínskou delegaci vedenou čínským vicepremiérem a nejvyšším managementem významných čínských společností. Bylo mezi nimi několik mých přátel, kteří naši republiku navštívili prvně a kteří mi pomohli uvědomit si strategický význam naší polohy. Přímý obchodní potenciál České republiky netkví v památkách, kultuře a neobvyklé koncentraci překrásných míst; zde už hovoříme o sekundárních projevech hlavní komodity.

Naší ohromnou výhodou (ovšem v propojeném světě) je naše zeměpisná poloha. Údiv, jaký vzbudila ne mapa republiky, ale mapa Evropy a blízkost všeho v Evropě důležitého, byl všeříkající. Pro vysvětlení stačí domyslet význam geografického umístění jakékoli země - poloha je významná z hlediska investičního, ať už do výrobních závodů nebo logistických a manažerských center.

Poloha je zásadní také z hlediska tranzitního využití země a získání s tím spojených benefitů. A nejde přitom pouze o Prahu - kupříkladu Ostrava tvoří přirozený průmyslový region na velmi výhodném místě, ale trpí dopravní izolací v ještě větší míře nežli zbytek republiky. To zakládá konkurenční nerovnost, kterou lze jen velmi těžko odstranit.

DobRÁ PoLoha nestaČí Bylo by nicméně velkou mýlkou domnívat se, že kvalitní poloha stačí. Výjimečná poloha neznamená ani alespoň dostatečnou dostupnost.

A právě dostupnost země - tedy pracovní síly, služeb, vzdělání, průmyslových producentů nebo kulturních statků přetváří ekonomický potenciál geografické polohy v ekonomické výsledky. Tímto potenciálem mrháme.

Chybí dlouhodobá vize. Ačkoli určité koncepce existují, nejsou důsledně realizovány, zřejmě chybí rozhodnost a odvaha. Řady odborníků na vrcholu produktivního věku, tedy na vrcholu sil i odborných znalostí, hovoří o časových horizontech, které jsou úplně mimo (typicky po roce 2030 se postaví všechno). Je nutné stanovit cíle krátkodobé, ambiciózní a reálné. Je nutné zaměřit se na problémy, jejichž eliminace nezabere dlouhá léta, ale přinese významný efekt.

Krátkozrace také přecházíme letité problémy spojené s neefektivním zadáváním veřejných zakázek. Jeho nevyhnutelný průběh pracující se „zásadou neomylnosti zadavatele“ komplikuje zahajování staveb - ať už neúměrně dlouhým zadávacím řízením včetně řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, či vysokým rizikem jeho zrušení.

Neuspokojivé je taktéž nadužívání izolovaného hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny či úprava možnosti zadávání dodatečných prací.

Musíme proto usilovat o odstranění nedostatků a jejich pojmenováním se aktivně zabývat bez ohledu na osobní prospěch nebo bezprostřední benefit. Slabomyslné argudoprava menty o nepotřebnosti vysokorychlostních tratí pro zhruba 200kilometrovou trasu z Prahy do Brna, typický projev českého zápecnictví, nemohou obstát proti akutní potřebě stát se součástí celoevropské sítě, jež zmíněnou technologii vyžaduje. Význam takového veřejného zájmu je zapotřebí promítnout rovněž v zákoně o vyvlastňování, jehož zastaralá úprava způsobila již mnoho komplikací. Rovněž neadekvátní výše ceny, kterou lze při jednání o výkupu pozemků nabídnout, neúměrně zvyšuje počet případů vstupujících do vyvlastňovacího řízení, jehož procesní úprava realizaci projektu ještě více brzdí.

Naši dávní předci význam zeměpisné polohy chápali a nebáli se naši zemi označovat za srdce Evropy a Prahu za matku měst. Obojí je stále pravdou, ale civilizační pokrok umožňuje srdce Evropy i matku měst transplantovat do okolí, aniž by to Evropa pocítila. My však budeme strádat a navždy kulhat. To nesmíme dopustit, a proto jsme povinni využít všech prostředků a možností, abychom náš nesmírný potenciál využili.

Naše infrastruktura je zhruba na úrovni francouzské na počátku 70. let minulého století, o 50 let zpožděná.

O autorovi| PAVEL SMUTNÝ* advokát a společník advokátní kanceláře Císař, Čejka, Smutný

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče