Zbrojím, zbrojíš, zbrojíme

02. června 2014, 00:00 - Tomáš Lemešani
02. června 2014, 00:00

Střední Evropa včetně Česka končí s pacifismem a hodlá investovat stovky miliard do přezbrojení svých armád

Česko, Slovensko a Polsko utratí v nejbližší době za nákup nové vojenské techniky téměř bilion korun. Může za to krize za východními hranicemi. Jako by ruské manévry na Ukrajině probraly střed Evropy z pacifistických mdlob a přinutily politiky řešit situaci svých podfinancovaných armád.

Většina výzbroje středoevropských zemí byla vyrobena ještě v časech, kdy bylo komunistické Československo zbrojařskou velmocí. Od té doby se vesměs nakupovalo, slušně řečeno, nekoncepčně, sem tam něco. Až teď, kdy dobíhá životnost většině vojenské techniky, zachvátila střední Evropu zbrojařská horečka. „Každá země sice v posledních dvaceti letech buď systémy modernizovala, nebo pořizovala nové, ale naprosto nekoordinovaně na ostatních zemích a dá se říci, že i poněkud chaoticky,“ říká Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

To se teď změní. Češi, Slováci i Poláci v posledních týdnech mluví o zbrojní spolupráci všude, kudy chodí. Minimálně Češi a Slováci tak společně nakoupí desetitisíce zbraní. A přesvědčivě působí i částky, které na nákup zbrojní techniky jednotlivé země vyčleňují.

Rozpočet snížený, výdaje zvýšené Jen Poláci hodlají dát na přezbrojení v přepočtu téměř 700 miliard korun. Česko nezůstane stranou. Miliardy korun proudí na staré i nové zakázky. Česká armáda nakoupila od roku 2010 do konce loňského roku 7937 útočných pušek CZ 805 Bren, 5570 pistolí CZ 75 a 572 kusů samopalů CZ Scorpion Evo 3 včetně přídavného vybavení. Vše dodala Česká zbrojovka Uherský Brod. Celkový finanční objem obchodu činil 1,233 miliardy korun.

Ačkoli výdaje české vlády na armádu klesly po roce 2009 o čtvrtinu, kontrakt s uherskobrodskými zbrojaři počítá s další silnou vlnou dodávek zbraní. Ty by měly odstartovat v letošním roce. „Druhá etapa přezbrojení, kterou vláda schválila v prosinci 2012, zahrnuje v letech 2014 až 2020 dodávky dalších 9741 kusů útočných pušek CZ 805 Bren, 7173 kusů pistolí CZ 75 a 470 kusů automatických osobních zbraní včetně přídavného vybavení a příslušenství.

Hodnota tohoto kontraktu je zhruba 1,254 miliardy korun,“ uvádí mluvčí ministerstva obrany Vladimír Lukovský.

Češi plánují v krátkém časovém horizontu také nákup pásových obrněných transportérů za přibližně čtyři miliardy korun.

Vláda Bohuslava Sobotky by je chtěla koupit v Rakousku. Jak se představitelé armády nechali slyšet, vypadá to tak, že zakázku dostane společnost Steyr-Daimler-Puch. Ta vyrábí Čechům dobře známé transportéry Pandur.

Armáda si před pěti lety pořídila celkem 107 kusů těchto rakouských obrněnců za více než 14 miliard. Obchod je dodnes považován za nevýhodný a předražený. Technika navíc neplnila účel, kvůli kterému byla nakoupena. Přesto ministerstvo obrany vychvaluje technické vlastnosti vozidel, a proto plánuje nákup dalších minimálně dvaceti pandurů.

Radary i letouny Další modernizační projekty Prahy plánují oživit letectví. Nejvýznamnějším je prodloužení pronájmu nadzvukových víceúčelových letounů Jas 39 Gripen do roku 2027. A opět navzdory negativním zkušenostem z minulosti.

Za pronájem čtrnácti stíhaček dosud Česko platilo dvě miliardy korun ročně. Cena se sice Nečasově vládě zdála přemrštěná, ale Švédové z ní nikdy neustoupili. Žádosti Čechů o slevu Saab opakovaně zamítal právě proto, že si byl jistý tím, že Česko nemá na nákup vlastních letounů dostatek peněz.

To se také potvrdilo. Gripeny budou na českém letišti stát dalších 13 let. „Kontrakt zahrnuje jak kompletní logistickou podporu, průběžnou modernizaci letounů, tak i výcvik personálu. Příslušný dodatek ke stávající smlouvě byl se švédskou stranou podepsán 16. května 2014 v Čáslavi. Celkový objem tohoto kontraktu včetně daňových odvodů do státního rozpočtu Česka dosáhne 21,4 miliardy korun,“ říká Vladimír Lukovský.

V příštích letech obrana pořídí taky pět nových mobilních 3D radarů včetně jejich kompletního logistického zabezpečení. Předpokládaná cena celé akvizice se pohybuje kolem 1,5 až 1,7 miliardy korun. Souběžně by mělo dojít také k nákupu tří kompletů letištních radiolokátorů pro letecké základny v Náměšti, Čáslavi a Praze-Kbelích v hodnotě zhruba 450 milionů korun.

Společné nákupy Tendry speciálních systémů, jako jsou radary, radiostanice a protivzdušná obrana, chtějí Češi koordinovat se Slováky a Poláky. Co se radarů týče, ve hře je dokonce společný nákup se Slovenskem. Východní soused Česka totiž potřebuje splnit nároky NATO na protivzdušnou obranu.

Bratislava bude také pořizovat nové ruční palné zbraně. Slováci útočnou výbavu dlouhá léta zanedbávali. To, že si pořídili speciální techniku sloužící třeba na zneškodňování min, je sice užitečné (zejména pro NATO), ale se schopností bránit se napadení zvenčí to nic neudělalo. „Zbývá ještě několik oblastí, ve kterých by byla šance tu již promarněnou dobu alespoň trochu napravit. Česká armáda se již vybavila moderními útočnými puškami Bren od České zbrojovky Uherský Brod. Slovenská armáda by měla přezbrojit v relativně krátkém čase,“ říká Jiří Hynek.

Termíny vypsání zakázek Slováci nechtějí prozradit. Podle dostupných informací je však vypíší ještě letos. „Ozbrojené síly Slovenska v nejbližším období plánují modernizační procesy hlavních programů vyzbrojování, které jsou v pozemních silách zaměřené na obnovu kolové a pásové obrněné techniky a ve vzdušných silách na taktické letectvo, víceúčelové vrtulníky a dopravní letectvo, stejně tak i systémy protivzdušné obrany,“ říká mluvčí slovenského ministerstva obrany Martina Balleková. Byznys pro Moravany Odkud chce nové zbraně získat, slovenská strana nekomentuje. Po společném jednání ministrů obrany Martina Stropnického a Martina Glváče se však zdá, že by pušky, pistole i samopaly mohli na Slovensko dodat zbrojaři z Uherského Brodu. Ve slovenském státním podniku VOP Nováky spolu s místním nájemcem MSM Martin spouští Česká zbrojovka výrobu některých součástek. Generální ředitel Lubomír Kovařík zároveň potvrzuje, že kdyby došlo k vypsání zakázky na přezbrojení slovenské armády, Česká zbrojovka se do soutěže zapojí.

Na spadnutí je také tendr slovenské policie.

„Plánujeme zakoupit dvacet tisíc kusů zbraní,“ potvrzuje mluvčí slovenského ministerstva vnitra Alena Koišová. Policisté si pořídí pistole a samopaly. Zájem o tuto soutěž potvrzuje rovněž Česká zbrojovka.

Největší zbrojní hody ale uspořádají v Polsku. Poláci plánují nakoupit prakticky vše.

Hodnota zakázky pro jejich armádu se přitom odhaduje až na závratných 670 miliard českých korun. I to je dobrou zprávou pro Českou zbrojovku. „Ano, pokud by byla možnost, do tendru se zapojíme. Dostat se k takovým strategickým obchodům s vládou však není snadné,“ řekl generální ředitel České zbrojovky Kovařík.

Jak dále potvrdil, Česká zbrojovka založila v Polsku s partnerem Lucznik – Radom společnou továrnu. Jedním z důvodů, proč tak udělala, je právě možnost zúčastnit se státní zakázky na zbrojařskou techniku. Polský trh se před zahraniční konkurencí silně brání a jedinou možností, jak se firmy z ciziny mohou k velkým obchodům se státem dostat, je vytvářet konsorcia s domácími výrobci zbraní. Právě proto družba s Lucznikem.

Daň za soběstačnost Polsko se vydalo cestou postupného zestátnění všech místních výrobců zbrojařské techniky. Vzniká tak zbrojní moloch s téměř deseti tisíci zaměstnanci. Pro období let 2013 až 2022 má Varšava naplánováno přes 14 zbrojních operačních programů. Na nákupy výzbroje půjde dohromady sto miliard zlotých (tedy zmiňovaných zhruba 670 miliard korun), což si vysloužilo kritiku polské veřejnosti.

A to je mimochodem důvod, proč budou mít zahraniční firmy problém se k polským zbrojním zakázkám dostat. Vedení polské obrany totiž argumentuje, že dohlédne na to, aby peníze daňových poplatníků zůstaly v domácí ekonomice. „Zatím většina finančních prostředků na nákup, modernizaci a opravu zbraní dostával polský obranný průmysl, který je nepřímo vrací do rozpočtu,“ říká Czeslaw Mroczek, státní tajemník na ministerstvu obrany Polska.

Jak ale Mroczek dále přiznal, Polsko není ve výrobě zbrojní techniky zcela soběstačné. Poláci sice počítají i s výdaji na vývoj vlastních zbraní, ale tahle investice se projeví až o několik desetiletí později.

Co se týče speciálních druhů zbrojařské techniky, jako jsou třeba ponorky, plavidla nebo radarové systémy, musejí si Poláci vypomoct v zahraničí. „Budeme si však klást jisté podmínky. Budeme požadovat, aby zahraniční firmy hledaly polského partnera,“ uvedl ve vládním prohlášení Mroczek.

Šidí sami sebe Plán sice z úst viceministra zní rozumně.

V praxi se ale Polsku hodně prodraží. Tržní principy jdou stranou a polské firmy s rozhodujícím slovem diktují státu cenotvorbu. Třeba v loňském roce konsorcium českých firem prostřednictvím svého polského partnera zvítězilo v zakázce pro polské ozbrojené síly na generální opravu třiceti pěti bojových vozidel pěchoty. Druhá nabídka v pořadí byla téměř o sto procent dražší.

Přesto ji stát dlouho považoval za lepší.

„Přestože byla cena téměř poloviční než ta od polského výrobce, snaží se polské úřady další zakázky pro letošní rok stanovit jako strategické, aby mohly být zadány napřímo polskému výrobnímu podniku,“ kritizuje polskou strategii Hynek.

Ačkoli je v tamních podmínkách nutné vytvářet konsorcia s místními firmami, Poláci objemem zakázek stejně přitahují pozornost zahraničních zbrojařských společností. Po obchodech ve střední Evropě touží dravci ze severu, ale i zaoceánští hráči. Největší šanci přiživit se na českém, polském a slovenském přezbrojování mají Saab, Steyr-Daimler-Puch a Haaglunds. Posledně jmenovaný by zřejmě chtěl do všech tří zemí dodat veškerou útočnou pásovou techniku.

Snaha všech tří zemí zlepšit kondici svých ozbrojených sil je pochopitelná a správná.

Ovšem po dřívějších zkušenostech, kdy takové tendry provázela v lepším případě nekompetentní rozhodnutí a v tom horším rozsáhlé podvody, je docela pravděpodobné, že se opět naplní slavný Černomyrdinův axiom: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.“ •

Zbývá ještě několik oblastí, ve kterých by byla šance tu již promarněnou dobu alespoň trochu napravit.

O autorovi| Tomáš Lemešani, lemesani@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče