Zboříme Brusel

18. února 2013, 00:00 - Jakub Křešnička
18. února 2013, 00:00

Budova havířovského nádraží asi padne za oběť úsporám. Podle Českých drah se ceněné stavby pro budoucnost nehodí

České stavitelství si úspěchy přináší především ze zahraničí, na domácí půdě se mu zrovna nedaří. Jakmile je návrh tak výrazný, že by mohl přilákat pozornost, většinou jeho život skončí na papíře nebo v počítačové vizualizaci. Jedním z příkladů, kdy Češi udělali svým umem díru do světa, byla výstavba pavilonu a restaurace na bruselském Expu v roce 1958. V mezinárodní soutěži získala budova nejvyšší ocenění - Zlatou hvězdu - a dalších třináct cen. Architekti ukázali, že kromě staveb socialistického realismu umějí stavět i na světové úrovni.

Do Česka se nevrátil jen pavilon, který dnes stojí v Praze na Letné. Spolu s ním do tuzemské architektury a designu vtrhl i takzvaný bruselský styl.

V jeho podání vyrůstala z funkcionalistického základu estetická výrazovost stvrzená spoluprací architektů a výtvarníků. Vynikala novými technologiemi, prací se sklem, ocelí i plasty. Inovaci a barevnost doplňovaly geometrické hříčky.

Vidět se to dá různě po republice, nicméně unikátním příkladem je soubor nádražních budov na Ostravsku. Kromě hlavního ostravského nádraží má bruselský kabát také zastávka Ostrava-Vítkovice i nádraží v Havířově. Právě to poslední z nich ale už možná dlouho stát nebude.

Projekt z konce šedesátých let od architekta Josefa Hrejsemnou, vyšperkovaný „brutalistickou“ výzdobou sochaře Václava Uruby, podle majitele Českých drah neodpovídá moderním požadavkům. Budova je prý zbytečně velká, tudíž prázdná, a náročná na provoz i energie. Proto chce spolu s městem nádraží zbourat a vystavět menší. Podle občanského sdružení Důl architektury by ale šikovná rekonstrukce stávající budovy měla pro město lepší užitek, mohla by se stát i turistickým cílem. Nejen podle nich architektonické pojetí havířovské výpravny a její umělecká výzdoba přesahují úroveň ostatních novodobých nádraží na Ostravsku. Petici pro zachování havířovského nádraží podepsaly necelé tři tisíce lidí.

„Architektura socialistického realismu padesátých let je v Havířově chráněna, ale k architektuře z následující dekády se přistupuje zcela opačně. Zbouráním takové budovy by se Havířov mohl zařadit vedle měst, jako je například Liberec s obchodním domem Ještěd,“ říká architekt Adam Guzdek, jenž se spolu se sdružením snaží nádraží zachránit. Podle něj většina lidí hodnotí stavby podle toho, jak jsou opravené. Když se na nich objeví nějaké šrámy, vidí spíše nedostatky a kouzla architektonických detailů jim unikají. A takových budov Havířov nemá zas až tolik.

Poslední nadějí zachránců nádraží je rozhodnutí ministerstva kultury, které by po přezkumu už jednou zamítnuté žádosti vyhlásilo havířovskou zastávku za kulturní památku. Jasno by mělo být tento měsíc. Budou slavit vítězný únor architekti, nebo České dráhy?

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče