Zazvonil budík

27. června, 00:00 - Pavel Páral
27. června, 00:00

Odchod Británie bude mít krátkodobé ekonomické dopady, ale dlouhodobě se nic dramatického nestane

Velká Británie odchází a Evropu to bude bolet. Ta bolest je ale více než zasloužená, a kdyby nepřišla nyní, tak přijde za rok, dva či pět let. Násilná politická integrace Evropy proti vůli velké části občanů evropských zemí nemůže skončit jinak. Všechna velká a nadnárodní impéria v historii bez jediné výjimky vznikala a byla udržována jen a pouze ohněm a mečem. A násilí do současné Evropy, doufejme, nepatří.

Autoři Lisabonské a vlastně již předtím Maastrichtské smlouvy se zákulisními dohodami a obcházením vůle voličů pokusili o jakousi novodobou Moorovu Utopii s ničím nepodloženou vírou ve zrod nového Evropana. A dopadli tak, jak dopadnout museli. Poškodili desítky let budované přátelské vztahy mezi národy, viz aktuální vztahy Řeků či Italů a Němců. Oživili vypjatý nacionalismus a posílili krajně levicová i fašizující politická uskupení napříč Evropou a vyvolali silné odstředivé tendence, jejichž výsledkem je brexit. Okamžik, kdy lidé pocítí, že náklady současného modelu evropské integrace převýší výnosy, a to nejenom v čistě ekonomickém smyslu slova, prostě musel přijít.

Odchod Británie bude mít jistě nějaké krátkodobé ekonomické dopady, zejména kvůli prudkým pohybům finančních trhů. Střednědobě a dlouhodobě se však nic dramatického nestane, jako se nestalo před 24 lety v případě rozpadu Československa. Británie i rozhodující evropské státy mají silný a velmi hmatatelný ekonomický zájem udržet ekonomické, ale i politické vztahy na současné úrovni. Ten zájem je silnější než uražená ješitnost Junckerů a Schulzů. Nové dohody tedy budou na stole velmi brzy a budou fungovat.

Teď je na politických elitách rozhodujících evropských zemí, zda konečně pochopí a akceptují, že jakékoli evropské společenství může fungovat pouze tehdy, pokud jeho členské země mohou suverénně rozhodovat, koho nechají žít na svém území, jaké dávky a komu budou vyplácet a jaké budou mít daně. Nikdo jim nebude přikazovat, jaké mají stavět elektrárny a jaké žárovky a vysavače u nich smějí obchody prodávat. A především pokud bude skutečně fungovat volný trh, který je tím, co dělá z národů přátele a stojí za desetiletími míru na kontinentu. Pak by možná i ti Britové přišli znovu s prosíkem.

O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

 Twitter

Twitter je krok od převzetí. Zájem může mít Google i Salesforce

 Ilustrační foto

MMF: Řecko potřebuje výrazně snížit dluhovou zátěž

 Budova německé Commerzbank v Hamburku

Commerzbank bude propouštět. O práci přijde 5 tisíc lidí

Krávy, ilustrační foto

Čína zrušila zákaz hovězího z USA. Lační po mase z ciziny

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče