Zázrak s ručením zamezeným

06. srpna 2012, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
06. srpna 2012, 00:00

Evropské komise nakázala výrobcům doplňků stravy změnit proklamace o zdravotních efektech na obalech. Některé o ně přijdou zcela

Po operaci šedého zákalu doporučil lékař pětasedmdesátileté Jitce Horáčkové z Havlíčkova Brodu, ať si koupí a dlouhodobě užívá na podporu zraku lutein. Látku, již obsahuje nesčetně doplňků stravy, bratru za tři stovky třicet tablet. Brát se prý mohou dvě denně. Důchodkyně lékařovu radu poslechla, i když jí suma citelně zasáhla do rozpočtu.

Kdyby jí ovšem poradil skutečný odborník, dozvěděla by se, že stejnou službu prokáže pravidelná konzumace mrkve.

Podobnou zkušenost udělal i manžel paní Zdeny. Měl problémy s prostatou. Jako každý „správný“ muž však nejprve odmítl prohlídku u lékaře a naordinoval si samoléčbu. Doktor internet mu poradil. Muž postupně využíval tři různé preparáty na léčbu prostaty. Utratil pochopitelně spoustu peněz, ale žádný efekt se nedostavil, přestože jej informace na obalech přípravků slibovaly. Nakonec ho manželka dotlačila k lékaři. Musel okamžitě na operaci, naštěstí ještě včas.

Případy to nejsou zdaleka ojedinělé. Lidé si často sami naordinují léčbu pomocí doplňků stravy jen na základě zkušeností blízkých, či dokonce jen podle internetových diskusí.

Ještě horší ovšem je, že nezřídka dostanou podobnou radu i u odborníka – lékaře či lékárníka.

„Řada pacientů se snaží řešit některé své zdravotní problémy samoléčbou bez návštěvy lékaře a logicky hledá nějaký zdroj informací. Buď na internetu, anebo přímo v lékárně.

Problém nastává, pokud jim lékárník nabídne doplněk stravy jako léčivo, respektive nějakým způsobem informuje o jeho možném léčivém účinku. K žádnému skutečnému léčení ale nedojde, pokud pomineme placebo efekt,“ varuje Jana Vyhlídalová, zakládající členka sdružení Obran – občané proti nepravdivým informacím v lékárnách. Pacient si myslí, že ušetřil, ale ve skutečnosti ztratí čas potřebný k léčbě. „Valná část lékárenského personálu dělá svou práci profesionálně, ale bohužel toto pravidlo neplatí stoprocentně,“ dodává Vyhlídalová.

Také Evropská komise zjistila, že až 95 procent tvrzení uváděných na obalech doplňků stravy je klamavých. Vyrazila proto spotřebitelům na pomoc. Vydala seznam 220 povolených zdravotních tvrzení, jimiž mohou výrobci své zboží propagovat.

Přípravky bez účinku Nejde o to, pohanět šmahem všechny doplňky stravy. Tyto speciální typy potravin mají na trhu již dávno své pevné místo, a pokud se užívají v souladu s jejich původním posláním, mohou posílit zdraví konzumenta. Objem trhu s doplňky stravy se odhaduje na šest až osm miliard korun a každoročně roste o několik procent. Zhruba tři pětiny z nich se prodají v lékárnách, zbytek v řetězcích, drogeriích, na benzinových pumpách, ve fitness centrech, v přímém prodeji a na internetu.

Jen v lékárnách v Česku prodává své produkty více než 500 výrobců, tři čtvrtiny trhu ovládá padesátka největších z nich. „Spotřebitelé mají největší zájem o probiotické přípravky, preparáty s obsahem omega-3 nenasycených mastných kyselin a doplňky stravy podporující správnou funkci kloubů. Klesající prodeje naopak vykazují multivitaminové doplňky stravy pro dospělé,“ doplňuje Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny (ČASP).

Doplňky stravy podle něj přispívají k udržení dobrého zdraví a dodávají tělu potřebné živiny, které se v běžné stravě nevyskytují v dostatečné míře. Stále více vědeckých důkazů potvrzuje jejich úlohu v předcházení riziku určitých onemocnění.

A právě v tom tkví zlaté pravidlo. Doplňky stravy nelze v žádném případě zaměňovat s léky. Ani s těmi volně prodejnými. Jejich účelem je doplňovat běžnou stravu o vitaminy, minerály či další látky s nutričním či fyziologickým účinkem. Nikdo však nemusí zkoumat jejich skutečnou účinnost, jako je tomu u léků.

„Pokud se doplněk stravy užije, jak má, může mít pozitivní vliv. Určen je ale pro zdravého člověka. Například jinak zdravý jedinec si při zvýšené fyzické zátěži může zakoupit přípravek v oblasti kloubní výživy. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy odborník v lékárně prodá místo léčivého přípravku tento doplněk stravy pacientovi, který trpí artrózou nebo chronickým zánětem pohybového aparátu,“ zdůrazňuje generální ředitel společnosti Edukafarm Zdeněk Procházka.

Jeho firma před třemi lety podrobila analýze kloubní preparáty. Chtěla zjistit, do jaké míry jejich výrobci dodržují deklarované množství aktivní látky v přípravku. Výsledek byl nečekaný: osm z deseti doplňků stravy nevyhovělo. V jejich složení deklarované účinné látky buď chyběly, nebo bylo jejich množství mnohem nižší, než producent uváděl.

Bacillus clausii tlak ustojí I když motivace upřednostňovat při prodeji některé typy výrobků před jinými jsou v celé komerční sféře dané z velké části klasickými obchodními praktikami, lékárníky nelze tak úplně zatracovat. Na vině jsou někdy spotřebitelé, kteří do lékárny přijdou a bezvýhradně požadují určitý volně prodejný výrobek, aniž by si chtěli nechat poradit.

Především výrobci doplňků stravy však často dělají vše možné, aby se jejich produkt tvářil jako rovnocenný léku. „Přisuzují mu léčivé účinky, i když taková propagace je nezákonná.

Nejčastěji se tak děje u kloubních preparátů a enzymoterapie,“ upozorňuje farmakolog Procházka. Uvádí příklad léku Wobenzym, který se užívá proti zánětům, otokům a poruchám imunity, a doplňku stravy Profizym. „Zatímco lék je složen z enzymů, u nichž je v klinických studiích prokázán protizánětlivý a imunomodukační účinek, Profizym obsahuje zdánlivě podobný enzym serrazimes, jenž má ale úplně odlišné účinky. Zaměnitelnost obou preparátů není tedy možná, a přesto se tak děje. Odborníkům z lékáren jsou totiž předkládány výsledky studií na Wobenzym i k jiným přípravkům, jež nadto nejsou jakožto doplňky stravy určeny k léčbě.“ Lékárníci by si měli v každém případě dávat větší pozor, co svým zákazníkům, byť v dobré víře, doporučují. Podle názoru právníků totiž za svá tvrzení přebírají veškerou právní odpovědnost.

„Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo, resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj vznik řady odpovědností za škodu a za újmu na zdraví,“ upozorňuje advokát Jan Vondráček.

Lékárníci, ale i lékaři by mohli narazit například u probiotik. Snad každý, kdo někdy bral antibiotika, si vyslechl radu, ať zároveň užívá probiotika k podpoře střevní mikroflóry.

Jenže antibiotika spolu s těmi škodlivými zničí i většinu tělu prospěšných bakterií, a proto nemá smysl probiotika konzumovat. „Výrobce by měl dát pediatrovi a lékárníkovi jasný podklad, která probiotika tlak ustojí. Takovou dokumentací disponuje například Probacin, jelikož jeho kmen Bacillus clausii má prokázanou polyresistenci vůči většině antibiotik,“ vysvětluje Procházka.

Někdy si výrobci zase neprávem přisvojují vlastnosti konkurenčních preparátů, jako je to u výrobku Imunoglukan. Ten má totiž patentem chráněný technologický postup pro získání standardizovaného extraktu biologicky aktivních polysacharidů (tzv. beta glukanů) z hlívy ústřičné. „Jeho konkurenti pouze usušili a namleli plodnici této houby a prohlásidoplňky li výsledek za standardizovaný extrakt, aniž by věděli, co reálně obsahuje. Klidně si ‚půjčí‘ výsledky klinických studií Imunoglukanu a přisuzují je i svým neidentifikovatelným směskám. Nadto hlíva samotná na rozdíl od uvedeného extraktu obsahuje lovastatin, jenž snižuje hladinu cholesterolu, což může být nebezpečné dětem,“ popisuje neetické praktiky výrobců Procházka. Co je dračí dráp Léky, jejichž základním poselstvím je vyléčit či zmírnit příznaky onemocnění, procházejí přísnou schvalovací procedurou a podléhají registraci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Naproti tomu výrobci doplňků stravy nemusejí předkládat žádné klinické studie o jejich účinnosti. Přesto musejí dodržovat pravidla o správné výrobní praxi a garantovat deklarované složení přípravku. Procházejí notifikační procedurou ministerstva zdravotnictví, které v jejím rámci schvaluje návrh označení výrobku. „Pokud se nám cokoli ve složení nezdá, můžeme požádat odbornou instituci o hodnocení rizika. Obsahuje-li přípravek nevhodnou složku, nesmí jej výrobce uvést na trh. Nemáme ale pravomoc požadovat od výrobce analýzu doplňku,“ vysvětluje postup mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.

I když tedy státní instituce nepřistupuje k uvádění těchto produktů na trh formálně, často je o několik kroků za výrobci. Ročně provádí na dva tisíce notifikací a až ve třech čtvrtinách případů najde pochybení. To ale automaticky neznamená, že je výrobek vadný. Jen producent musí upravit tvrzení, která deklaruje na obalu. Problémy jsou kupříkladu s různými exotickými rostlinami, kdy distributoři podávají informace typu, že preparát obsahuje složku zvanou dračí dráp, přičemž ani netuší, co to vlastně je. Výjimkou nejsou ani produkty z prášku rohu sobů či třeba ze sušených mořských koníků.

Ve sporných případech ale nejde jen o tajemné přísady. K nejvíce diskutabilním prostředkům, co se týče účinku, patří doplňky podporující hubnutí, libido a kloubní přípravky.

Lutein bez propagace Aby se spotřebitelé v této divočině lépe orientovali, snaží se ji Evropská komise (EK) pomocí výše zmíněného seznamu trochu učesat. Od poloviny prosince proto budou muset výrobci svá hesla opravit, případně zcela vymazat, musejí ale zároveň dodržet podmínky o obsahu účinné látky.

Například pro lutein zmíněný v úvodu článku nebylo schváleno žádné zdravotní tvrzení, stejně jako pro kloubní výživu. Další seznamy povolených proklamací, a to v oblasti snižování rizika onemocnění a přípravků týkajících se vývoje a zdraví dětí, již několik let platí.

„Směrnici EK rozhodně vítáme. Povede k lepší a přesvědčivější orientaci zákazníků. Lékárny by zároveň měly kontrolovat, zda výrobci nařízení dodržují, a pokud ne, neměly by je objednávat,“ zdůrazňuje šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.

Výrobci již tak nadšení nejsou. „Hlavním problémem je, že zdravotní tvrzení pro potraviny byla posuzována nesprávným způsobem. Proces byl do značné míry podobný postupu užívanému při hodnocení léčiv, což je pro potraviny nevhodné. Někdy byl dokonce přísnější. Zatímco u léků jsou klinické studie prováděny na nemocných, v případě doplňků stravy nebyly uznány a úřad požadoval studie na zdravé populaci. Ty jsou ale časově i finančně mnohem náročnější a leckdy prakticky neproveditelné,“ namítá ředitel Hlavatý.

I kvůli podobným námitkám není výčet povolených hesel konečný. Týká se jen vitaminů, minerálních látek, vláknin a umělých sladidel (viz Přispívají k normálnosti). Zatím jsou z něj vyloučena probiotika a rostliny plus další položky typu kofeinu či sušených švestek, u nichž se ještě budou tvrzení přehodnocovat.

Britská svinstva Zavedení výrobci předkládají spotřebitelům většinou preparáty, které když už nemají blahodárné účinky na zdraví, alespoň neuškodí.

Pokud tedy pomineme placebo efekt, který se na účinnosti každého přípravku, ať už je to doplněk stravy či lék, podílí ze třiceti procent. Některé doplňky ale mohou za určitých situací přímo škodit. „Spousta přípravků obsahuje česnek. Lékárník by měl proto varovat každého zákazníka, že jsou v přímé kontraindikaci s lékem pro ředění krve Warfarinem, který často užívají kardiaci. Česnek totiž zvyšuje krvácivost. Je to podobná situace jako s léky typu Brufen, ale na příbalovém letáku se o této kontraindikaci dočteme, kdežto u doplňků stravy tomu tak nebývá,“ upozorňuje farmakolog Procházka.

Stejně tak u vitaminů rozpustných v tucích není vždy dobré překračovat doporučenou denní dávku – nadbytek déčka může zavápňovat cévy, a áčko je dokonce v určitém množství toxické. „Lékárník by se měl vždy pacienta, který požaduje konkrétní doplněk stravy, zeptat, které léky bere, aby mu neuškodil. Interakce s jinými léčivy by měl zvládnout každý farmaceut. Typickým příkladem interakcí jsou léky proti vysokému cholesterolu a doplňky s obsahem třezalky tečkované, která snižuje účinnost léčiva až o třetinu,“ zdůrazňuje Hampel.

Na trhu je i velká skupina přípravků, které mohou být přímo nebezpečné. Nedávno se například stahoval z trhu fenyklový čaj ze Slovenska, který obsahoval prudce jedovatý durman. Některé výrobky jsou kromě toho na český trh uváděny nelegálně. „Během notifikační procedury zcela zamítneme zhruba patnáct procent přípravků. Problém ale je, že dodavatelé je často na trh stejně uvedou. Svou povinnost si totiž splnili již pouhým podáním na ministerstvo zdravotnictví.

V zásadních pochybeních předáváme podnět na SZPI, aby zahájila šetření,“ popisuje mluvčí resortu zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Vůči pochybným praktikám se vymezuje i Česká asociace pro speciální potraviny. „S počínáreport ním těchto firem rozhodně nesouhlasíme a jsme ostře proti němu. Lidé by od nich neměli doplňky stravy kupovat. Velmi často se jedná o výrobky, které neobsahují proklamované látky, v některých případech mohou být i zdraví škodlivé,“ zdůrazňuje ředitel Hlavatý.

Situaci komplikuje i volný pohyb zboží v Evropské unii, jenž se vztahuje i na doplňky stravy. Zatímco například Němci či Maďaři si hlídají, které preparáty se na pultech jejich lékáren a jiných obchodů objeví, jinde je notifikační procedura jen naprosto formální záležitostí a kupříkladu ve Velké Británii ji nezavedli. Jak si povzdychla jedna zaměstnankyně ministerstva zdravotnictví, právě z této ostrovní země se k nám dostávají ta největší „svinstva“.

Použijte mozek Všechnu vinu však nelze házet jen na „prospěchářské“ výrobce, lékárníky či lékaře. I spotřebitelé by mohli zapnout svou šedou kůru mozkovou. Je kupříkladu známo, že v Česku není potvrzen nedostatek žádného vitaminu či minerálu, takže není nutné se jimi celoročně dopovat. Rovněž preparáty na hubnutí sice mohou přispět k rychlejšímu odbourávání tuků, ale je to jen berlička, jejíž účinek má význam maximálně z desetiny. Zbytek závisí na dietě a pohybovém režimu. Podobně není tajemstvím, že za sexuální selhání muže může z 80 procent nabouraná psychika a stres, takže podpůrné preparáty nejsou vždy schopny kýžený zázrak přivodit.

Před nákupem mnohdy drahých přípravků by měl tedy každý přemýšlet a pokusit se získat odborné informace, zda mu výrobek přinese zamýšlený účinek. l

Přispívají k normálnosti

Příklady dosud schválených zdravotních tvrzení (platných od 15. 12. 2012)

Vápník

• Přispívá k normální srážlivosti krve.

• Přispívá k normálnímu energetickému metabolismu.

• Přispívá k normální činnosti svalů.

• Je potřebný pro udržení normálního stavu kostí.

Iontové nápoje

• Přispívají k udržení výkonnosti při delším vytrvalostním

fyzickém výkonu.

Chrom

• Přispívá k udržení normální hladiny glukózy

v krvi.

Fluorid

• Přispívá k zachování mineralizace zubů.

Živé jogurtové kultury

• Živé kultury v jogurtu nebo v kysaném mléce

zlepšují trávení laktózy z výrobku u osob, které

laktózu špatně tráví.

Hořčík

• Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.

• Přispívá k normální činnosti svalů.

Vitamin C

• Přispívá k udržení normální funkce imunitního

systému během intenzivního fyzického výkonu

a po něm.

• Přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální

funkci krevních cév, kostí, chrupavek,

dásní, kůže, zubů.

• Přispívá k normální psychické činnosti.

• Přispívá k normální funkci imunitního systému.

• Zvyšuje vstřebávání železa.

Vláknina z pšeničných otrub

• Přispívá k urychlení střevního tranzitu.

• Přispívá ke zvýšení objemu stolice.

pramen: Státní zdravotní ústav

Výrobci doplňků stravy nemusejí předkládat žádné klinické studie o jejich účinnosti, přesto musejí garantovat deklarované složení přípravku

95 % tvrzení uváděných na obalech doplňků stravy je podle Evropské komise klamavých

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče