Zázrak mění směr

03. prosince 2012, 00:00 - Dáša Hyklová
03. prosince 2012, 00:00

Tchajwanská ekonomika doplácí na proexportní orientaci. Hospodářství země čekají strukturální změny

Pouhých dvaatřicet minut trvá jízda rychlovlakem z Tchaj-peje směrem na jihozápad do Sin-ču, kde sídlí známý vědecko-výzkumný park. A tato cesta se vyplatí. Jízdenka v ceně 275 tchajwanských dolarů (186 korun) zaručuje maximální pohodlí, průměrnou rychlost 300 kilometrů za hodinu a čas příjezdu, jehož přesnost se počítá na vteřiny. Kdo se vypraví do tchajwanského Silicon Valley po klasické dálnici, musí si na cestu vyčlenit kvůli možným zácpám raději i dvě hodiny.

Vědecko-výzkumný park Sin-ču vznikl jako první v zemi. Jeho brány se otevřely v polovině prosince roku 1980. Za svůj zrod vděčí především Kwoh-Ting Liovi, velice schopnému ekonomovi a politikovi, který působil v období 1965 až 1969 jako čínský ministr hospodářství a mezi lety 1969 až 1976 jako ministr financí. Často jezdil do Spojených států, kde udržoval řadu pracovních kontaktů a kde se také inspiroval. Kwoh-Ting Li je právem považován za „otce tchajwanského ekonomického zázraku“. Právě díky jeho vizím se ostrov úspěšně přeměnil ze zemědělské ekonomiky na klíčového hráče ve světovém průmyslu informačních a komunikačních technologií (ICT).

Zatímco v roce 1952 dosahoval HDP na osobu 213 USD, v loňském roce to bylo 20 122 dolarů. Zahraniční obchod za totéž období narostl z 303 milionů na 590 miliard dolarů.

A více než v 70 procentech celosvětových výrobků IT průmyslu mají dnes prsty firmy působící ve vědeckém parku v Sin-ču.

Co se děje s exportem?

Park se rozkládá na 6,5 kilometru čtverečním a moderními prosklenými budovami, alejemi s palmami po stranách a upravenými parky připomíná zmenšeninu Silicon Valley. V nájmu se zde nachází přibližně 500 společností (v listopadu jich bylo přesně 482, z toho 414 domácích a 68 zahraničních). Vesměs se jedná o podniky na výrobu polovodičů a optické elektroniky a pracuje v nich zhruba 150 tisíc lidí.

„Přibližně 40 procent pracovní síly parku je zaměstnáno v oblasti výzkumu a vývoje technologií, zbývajících 60 procent se zabývá výrobou, řízením, marketingem a podobně,“ říká mladá průvodkyně, která v místním muzeu upozorňuje návštěvníky na unikátní produkty vzešlé z parku Sin-ču. Jedním z nich je notebook Getac vyrobený na zakázku pro armádu.

„Je absolutně vodotěsný, odolný vůči otřesům a také prachuvzdorný, čili je vhodný pro mise v pouštích. Akorát je trochu těžší. Nicméně tento model je již dva roky starý a nový váží méně,“ vysvětluje.

Tchaj-wan postupně zřídil na svém území další dva vědecko-výzkumné parky, jeden v centrální části ostrova a druhý na jihu. Podle Národní rady pro vědu dosáhly výnosy z těchto tří parků za loňský rok 56,67 miliardy amerických dolarů.

I když má Tchaj-wan rozlohu pouhých 36 193 čtverečních kilometrů a přibližně 23 milionů obyvatel, díky své ekonomice je na mapě světa nepřehlédnutelný. Podle hodnocení Světové obchodní organizace (WTO) byl v roce 2011 sedmnáctým největším vývozcem a osmnáctým největším dovozcem na světě. Loni si navíc udržel čtvrté místo mezi největšími světovými držiteli devizových rezerv. Časopis Forbes vyhodnotil Tchaj-wan v polovině listopadu jako šestnáctou nejlepší zemi světa vhodnou pro byznys. V rámci Asie se lépe umístil pouze třetí Hongkong a čtvrtý Singapur.

Odborníci se přesto shodují, že tchajwanská ekonomika začíná doplácet na přílišnou proexportní orientaci. V roce 2009 se jakž takž vzpamatovala z globální finanční krize, v druhé polovině roku 2011 však utrpěla další ránu, tentokrát kvůli dluhové krizi v eurozóně a oddlužování vyspělých zemí. V první polovině letošního roku klesl vývoz Tchaj-wanu o 4,7 procenta. Právě kvůli tomuto vývoji musel být plán růstu HDP pro letošek snížen z původních 4,04 procenta v srpnu postupně na 1,05 procenta.

Ekonomové však upozorňují, že Tchaj-wan nemůže svalovat veškerou vinu na vnější globální faktory. Například Jižní Korea, Singapur ani Hongkong neměly od letošního ledna do srpna podobné potíže s poklesem exportu. Naopak, jejich vývoz mírně rostl. „Ekonomika ostrova ztrácí páru, a to kvůli podmínkám a výzvám jak domácím, tak těm přicházejícím ze zahraničí,“ varoval v září tchajwanský premiér Sean C. Chen.

Byznys v oblacích K největším tahounům ekonomiky Tchaj-wanu patřily v minulých letech elektronický průmysl a ICT, a to díky produkci integrovaných obvodů, optoelektroniky, počítačů, počítačových periferií, ale také díky telekomunikacím, přesnému inženýrství a biotechnologii. Klíčovou roli pro národní hospodářství země však hrají malé a střední podniky tvořící zhruba 98 procent všech firem na ostrově. Mezi odborníky již existuje shoda, že Tchaj-wan závislý na exportu technologických produktů bude muset pružněji reagovat na éru, která nastoupila po osobních počítačích. Potvrzuje to i Shi-Hwey Changová z Výboru pro ekonomické plánování a rozvoj. „Zjistili jsme, že struktura naší ekonomiky není dobrá. Doposud jsme se až příliš soustředili na export. Do budoucna bychom se chtěli více zaměřit na potřeby uvnitř Tchaj-wanu. A to včetně domácí spotřeby a investic. To je nyní pro nás priorita,“ dodává zástupkyně ředitele odboru významného státního úřadu, jehož budova se nachází na dohled od prezidentského paláce v Tchaj-peji. Právě tento státní výbor vypracovává čtyřletky tchajwanské ekonomiky. Letos končí takzvaný třetí plán pro národní rozvoj v novém století.

„V průběhu příštích čtyř let chceme výrazně posílit oblast služeb a očekáváme prudký rozvoj biotechnologie,“ dodává Shi-Hwey Changová. V zájmu dalšího hospodářského rozvoje země odstartovala tchajwanská vláda již v roce 2009 celkem dvanáct projektů zvaných i-Taiwan a zahrnujících dopravu, průmysl, infrastrukturu a ochranu životního prostředí. V říjnu 2010 zhruba stovka nejlepších ICT společností založila tchajwanskou Asociaci pro cloud computing. Sloučením prostředků od hardwarových a softwarových výrobců hodlá sdružení učinit do budoucna z Tchaj-wanu významného exportéra služeb cloud computingu.

Podnikatelé, vraťte se!

„Tchaj-wan chce pokračovat v deregulaci podnikatelského prostředí. Připravili jsme řadu nových pobídek a snažíme se, aby se k nám zahraniční investoři vrátili,“ vysvětluje zástupkyně Výboru pro ekonomické plánování a rozvoj. Mnozí podnikatelé totiž v posledních letech Tchaj-wan obcházeli a směřovali spíše na pevninu. Ostrov má nyní eminentní zájem, aby se alespoň někteří z kontinentální Číny vrátili, a to včetně domácích byznysmenů. Již koncem 80. let došlo k odstranění mnoha omezení v oblasti hospodářské výměny mezi oběma stranami tchajwanské úžiny. Díky tomu je dnes Tchaj-wan jedním z největších investorů na území pevninské Číny, kde momentálně žije více než milion tchajwanských manažerských a technických expertů.

V červnu 2008 byla po devítileté přestávce znovu obnovena jednání mezi polooficiální tchajwanskou Nadací pro výměnu přes úžinu (SEF) a pekingskou Asociací pro vztahy přes úžinu (ARATS). Od té doby uzavřely několik dohod a memorand, z nichž za nejvýznamnější lze považovat Rámcovou dohodu o hospodářské spolupráci (ECFA) usilující o normalizaci ekonomických a obchodních vztahů mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Dohoda požaduje postupné zrušení, nebo alespoň snížení tarifů pro většinu zboží a otevření sektoru služeb pro investice a konkurenci. Zlepšení vztahů mezi Tchaj-pejí a Pekingem je z velké míry zásluhou tchajwanského prezidenta Ma Jing-ťiou, který se ujal funkce v roce 2008 a letos v lednu byl zvolen na druhé funkční období. Na pevninu a do Hongkongu dnes směřuje dohromady až 42 procent tchajwanského exportu. V průběhu prvního pololetí však tento vývoz poklesl o 8,8 procenta. Podle odborníků Tchaj-wan pomalu ztrácí dřívější výhody i vůči kontinentální Číně. Tím spíše je nejvyšší čas na změnu směru. l

Graf

ČÍM DÁL ZÁVISLEJŠÍ Export Tchaj-wanu (v mld. USD)

Pramen: Council for Economic Planning and Development, Taiwan

O autorovi| Dáša Hyklová, Tchaj-pej • hyklova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče