Zavřený plyn

30. září 2013, 00:00 - Vadim Fojtík
30. září 2013, 00:00

RWE dokončila svůj poslední podzemní zásobník v Česku, další se již budovat nevyplatí

Nejdřív stop ve výstavbě nových paroplynových elektráren, teď konec budování dalších podzemních zásobníků na zemní plyn. Tak vypadá aktuální investiční program společnosti RWE, jenž dokládá, že v klasické energetice se v Česku nevyplatí stavět takřka vůbec nic nového.

Poslední zásobník Společnost RWE minulý týden oznámila, že dokončila modernizaci podzemního zásobníku se zemním plynem PZP Lovosice za zhruba sto milionů korun. Nově zrekonstruované zařízení, které ještě do roku 1996 fungovalo jako zásobník na svítiplyn, má pomoci zajistit stabilní dodávky zemního plynu především na severní Moravě. Další zásobníky již ale s největší pravděpodobností v nejbližších letech RWE v tuzemsku nepostaví.

„Současná doba nepřeje dalším investicím do nové plynárenské infrastruktury, a tedy ani do zásobníků plynu,“ tvrdí jednatel společnosti RWE Gas Storage Lubor Veleba. Firma patří do skupiny RWE, která je nejsilnějším hráčem na tuzemském plynárenském trhu.

Jinak řečeno, mezi obchodníky se zemním plynem není o jeho skladování v podzemních zásobnících moc velký zájem. „Ceny za uskladnění plynu atakují historická minima,“ konstatoval Veleba. Kolik firma platí za uložení plynu v podzemí, se zjednodušeně řečeno určuje dle vzorce, v němž podstatnou část hraje rozdíl mezi cenou zemního plynu v letním a zimním období. A ten již čtyři roky po sobě dramaticky klesá. Zatímco ještě v roce 2009 dosahoval u jedné megawatthodiny plynu částky zhruba osmi eur, aktuálně se pohybuje na úrovni 1,5 eura.

Podle Veleby i z tohoto důvodu letos před zimou nebudou, poprvé v historii, zásobníky RWE Gas Storage naplněny zemním plynem na sto procent. „Zastavíme se někde na úrovni kolem 90 procent,“ konstatoval Veleba. Firma v Česku disponuje celkovými skladovacími kapacitami o objemu 2,7 miliardy metrů krychlových. Tradičně největším pronajímatelem je mateřská RWE, která má v tuzemských zásobnících před zimou uloženy zhruba dvě miliardy kubíků. „Další půlmiliardu máme na Slovensku,“ konstatoval mluvčí společnosti RWE Martin Chalupský.

Radši seženu, než uložím Důvodů, proč je o skladování tak malý zájem, je několik. Kromě minimálních rozdílů mezi letní a zimní cenou nabídka zemního plynu na evropském trhu převyšuje poptávku. Mimo jiné proto, že velcí firemní spotřebitelé se stále ještě vzpamatovávají z recese. I z toho důvodu velká část obchodníků nemá zájem skladovat plyn na zimu, protože je přesvědčena, že jej případně bez problémů pořídí na spotovém trhu, kde velcí producenti a obchodníci prodávají své přebytky.

Dalším důvodem je podle plynařů skutečnost, že Evropská unie de facto neví, jak naložit se zemním plynem v rámci budoucí unijní energetiky. Brusel o této surovině stále hovoří spíš jako o přechodném palivu a řada subjektů podnikajících v tomto oboru si není jistá, zda se jim miliardové investice spojené třeba s výstavbou nové infrastruktury vyplatí.

„Regulační prostředí na národní i evropské úrovni je nečitelné a investorům nedává elementární záruky ohledně návratnosti vložených financí,“ potvrdil Veleba.

Laxní regulátor RWE do modernizace a rozšíření podzemních zásobníků se zemním plynem investovala podle jednatele společnosti RWE Gas Storage posledních letech desítky miliard korun.

A jak již bylo řečeno, další finance nepřidá.

K ledu tak jde třeba projekt na rozšíření podzemního zásobníku v jihomoravských Tvrdonicích, který se měl rozrůst o 250 milionů metrů krychlových. Firma ale zásobník nakonec rozšířila „jen“ o 80 milionů kubíků a poté byl projekt zastaven bez ohledu na to, že byl dotován z kasy Evropské unie.

Konec výstavby podzemních zásobníků na zemní plyn není ovšem pouze české specifikum. Podle RWE obdobná situace panuje takřka v celé Evropské unii. Například ve Francii zvažují energetické firmy uzavření některých zásobníků, protože se jejich provoz prostě nevyplatí. I z toho důvodu některé státy za pomoci takřka budovatelského hesla „zavádění opatření na zajištění bezpečnosti dodávek“ hledají cesty, jak obchodníky přinutit, aby alespoň část plynu byli nuceni skladovat v podzemních zásobnících.

V této oblasti je ostatně aktivní i Česko.

Nahnat alespoň některé firmy do českých zásobníků má nový bezpečnostní standard dodávek zemního plynu, který platí od loňského roku. Ten, mimo jiné, přikazuje všem obchodníkům, kteří dodávají plyn chráněným zákazníkům, kam patří i domácnosti a zdravotnická či sociální zařízení, aby v období mezi 30. zářím a 1. dubnem uskladňovali minimálně 20 procent objemu dodávek v podzemních zásobnících. A to buď na území Česka, nebo v jiných členských státech EU.

Na dodržování tohoto pravidla má dohlížet Energetický regulační úřad. Jak ale tvrdí někteří plynaři, regulátor je v této oblasti notně laxní. „Asi proto, že tato oblast trhu není tak mediálně přitažlivá jako boj proti solárním elektrárnám,“ konstatoval zdroj, který v plynárenství pracuje již několik desetiletí.

Navzdory všem výše uvedeným problémům společnost RWE Gas Storage tvrdí, že provoz jejích zásobníků je ziskový. „Samozřejmě jsme však pod extrémním tlakem, co se naší nákladovosti týče,“ přiznává Veleba a jedním dechem dodává: „Z hlediska provozních nákladů jsme velmi efektivní.“ Na otázku, zda je tedy uskladnění v tuzemských zásobnících levnější než třeba v Rakousku nebo na Slovensku, Veleba pouze konstatoval, že nemá k dispozici přesné údaje, protože konkurence ceny tají. Kdo zajistí bezpečnost?

Většina velkých evropských plynárenských firem má s těžařskými společnostmi uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Kontrakt na 30 let podepsala před osmi lety s ruským Gazpromem i česká RWE. Součástí dlouhodobých smluv bývá klauzule o minimálním množství odebraného plynu, která nutí velké firmy budovat potřebnou infrastrukturu včetně zásobníků, především kvůli zajištění bezpečnosti dodávek.

A tady se dostáváme k jádru problému.

Většina menších obchodníků, nezatížená dlouhodobými kontrakty, nic takového nepotřebuje. Mnohdy se spoléhají na skutečnost, že plyn v případě potřeby seženou takřka ze dne na den na spotovém trhu, jehož objem každoročně roste.

Velké plynárenské firmy tento stav kritizují. A stěžují si že, budování podzemních zásobníků, jež pomáhají zvyšovat bezpečnost dodávek zemního plynu klientům, spočívá pouze na jejich bedrech, zatímco řada obchodníků „bezstarostně“ spekuluje na spotových trzích. Mají pravdu, zčásti to ale vyznívá i jako stesk po starých dobrých časech, kdy spotový trh takřka neexistoval, na trhu s plynem nebyla skoro žádná konkurence a každý, kdo chtěl s touto surovinou obchodovat, si musel dodávky na zimu uložit v zásobnících. A pro jejich provozovatele to byl dobrý byznys.

Horečné rozšiřování kapacity tuzemských podzemních zásobníků na zemní plyn začalo po roce 2009. Tehdy v lednu zmíněného roku Rusko přerušilo dodávky plynu přes Ukrajinu.

Česko přečkalo „plynovou válku“ bez úhony i díky zásobníkům společnosti RWE, z nichž navíc bylo možno zásobovat i Slovensko, jež bylo výpadkem tranzitu přes Ukrajinu postiženo nejvíce. Po této zkušenosti na budování, případně rozšíření, podzemních zásobníků finančně přispěla i Evropská unie. Zhruba 900 milionů korun určených pro Českou republiku získala právě společnost RWE. O tyto dotace se neúspěšně ucházela i společnost Moravské naftové doly, již ovládá podnikatel Karel Komárek mladší. Firma si však spravila chuť před pár týdny, kdy se dohodla s ruským Gazpromem na pronájmu svého nového zásobníku v jihomoravských Dambořicích na Hodonínsku. Ruská státní firma zaplatí za 15 let pronájmu 90 procent kapacity zásobníků zhruba 7,5 miliardy korun. Zásobník s kapacitou 448 milionů metrů krychlových má být v provozu od roku 2016. Moravské naftové doly již letos v březnu uzavřely se společností Gazprom Germania dohodu, že do budování zásobníku v Dambořicích investují společně 2,5 miliardy korun.

Navzdory změnám na trhu se zemním plynem může být provozování podzemních zásobníků zjevně ziskové i za současných podmínek.

„Ceny za uskladnění plynu atakují historická minima,“ tvrdí jednatel společnosti RWE Gas Storage Lubor Veleba.

O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče