Nejlíp by nás Marksová před stresem samozřejmě uchránila, kdyby se sama přestala stresovat ve vysoké politické funkci, a našla si nějakou méně stresující práci. Třeba jako její partajní a také bývalý ministerský kolega Marcel Chládek. Pamatujete? Toho kdysi stresoval převážně ženský ministerský kolektiv tak zle…
Co mu však místo něj vymysleli vysokou funkci v převážně maskulinním fotbale (Pelta, Horník a spol. jsou vesměs nestresující sympaťáci), je všude nápadně méně stresu. Nebo spíš pnutí, řekněme. To ale Marksová bohužel neplánuje.
„Je to jen konkretizace toho, jak je to dnes napsané. Čekáme, že zaměstnavatelé podle toho, co to je za firmu, to nějakým způsobem promítnou do svých předpisů. Dovedu si představit nadiktované přestávky v rámci pracovní doby, nebo že zaměstnavatel například zřídí nějaký koutek, kam ti lidé mohou alespoň na určitou dobu odejít a zrelaxovat,“ přiblížila svůj antistresový plán.
Koutek? Něco jako veřejná firemní hanba? Vzhledem k tomu, že spoustu lidí dnes práce stresuje, sotva s ní ráno začnou, musela by protistresová pauza trvat zhruba osm hodin denně. Oběd nepočítám, i když i ten může být zle stresující, pokud se stravujete v běžné české firemní kantýně. Jeden pohled na menu a radši hned poběžíte do protistresového koutku.
Vzhledem k tomu, že spoustu lidí dnes práce stresuje, sotva s ní ráno začnou, musela by protistresová pauza trvat zhruba osm hodin denně.
Kde vás ovšem hned uvidí šéf, takže tady dostanete ještě horší stres: nevyhodí vás, když se v práci veřejně stresujete, místo abyste pracovali? A zvlášť, když za porušení protistresových opatření nebudou hrozit žádné sankce. „Chceme tím spíše říci, že by na to zaměstnavatel neměl zapomínat. Představujeme si to jako dialog mezi inspektorátem práce a firmou. Když to ten zaměstnavatel pomine, tak my mu to připomeneme,“ vysvětlila ministryně svou další zbytečnou práci.
Není úplně snadné nadchnout se pro ČSSD. Za Marksovou si ale strana, vedená starým mladým mužem bez vlastností i emocí, zaslouží velký obdiv. Svěřit ministrování někomu jako Marksová musí být dost stresující, ne? Nebo přinejmenším, jakmile se ministryně veřejně zamyslí. Jako třeba, když nedávno v TV hájila zastropování odchodu do důchodu v 65 letech.
Na otázku, kde na to ČSSD vezme peníze, když už se nám nechce umírat ještě před odchodem do důchodu jako ve zlatých dobách, kdy důchodový systém jako první zavedlo Německo, Marksová s vážnou tváří odpověděla, že se dnes taky nikdo neptá jiných ministrů, kde jednou vezmou peníze na opravy mostů a dálnic?
Snad zapomněla, že existuje něco jako populační křivka. Na rozdíl od různých ekonomických i jiných předpovědních křivek má navíc jednu výhodu: v podstatě nelže, je upřímně brutální. Stát taky celkem dobře ví, kolik lidí a kdy bude mít nárok na důchod. A zvlášť, když chceme zavírat hranice. Ale možná to všechno Marksovou stresuje natolik, že potřebuje pauzu v protistresovém koutku.
Čtěte další komentáře Petra Holce:
(Ne)jsem senilní. Jsem jen Zeman
ČLÁNKY DO MAILU