Zatím nás Rusko nepálí, ale bude hůř

25. srpna 2014, 00:00 - Miroslav Zámečník
25. srpna 2014, 00:00

Ministr Jan Mládek o ukrajinské krizi, korejských investicích a českých jaderných elektrárnách

Problémem nejsou sankce ani ruská protiopatření. Nejhorší je, že nikdo neví, kam až bude konflikt eskalovat, říká ministr průmyslu a obchodu Mládek a dodává: „Třeba Italy, kteří teď předsedají Unii, Ukrajina moc netrápí, ale pro celý Visegrád, včetně Česka, je to veliký problém.“

* Jak vidíte současnou evropsko-ruskou situaci? Souhlasil byste s tím, že ani jedna ze stran ještě nevystřelila z těžkých zbraní? Že se všechny kroky pečlivě kalkulují?

Myslíte, doufám, ekonomická opatření?

* Ano, myslím opatření Evropské unie versus ruská odveta, která sama o sobě je podle mne v rozporu s pravidly WTO.

To je zcela zřejmé, že je v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace. Ale když se válčí, jde při vší úctě WTO jaksi stranou…

* Primární dopady evropských opatření zatím nejsou zrovna kolosální…

Můj úřad to samozřejmě počítal a máme docela přesné odhady, co by to udělalo na oborových tržbách. Zemědělství, lesnictví a rybářství by přišly asi o 0,4 procenta, těžba a dobývání o 0,13 procenta, zpracovatelský průmysl, tam by byl propad významnější, to představuje 3,71 procenta, ale všechna tato čísla by platila za předpokladu úplného zastavení veškerého vývozu do Ruska.

* Já to počítal přes hrubé přidané hodnoty na některá odvětví, vyšlo mi číslo vcelku nepatrné, řádově desetiny procenta. Ale to neznamená, že to všechno takhle skončí, že?

To je první věc, kterou chci podtrhnout. Podle mě největší problém netkví v rozsahu evropských sankcí. Dokonce ani v rozsahu provedených protiopatření. Ale bohužel v tom faktu, že to, co se nyní děje, je pouze jeden bod na škále eskalace, protože od jara sledujeme zhoršování problému. A nikdo neví, zda jsme již na vrcholu nebo kam až může a bude pokračovat stupňování konfliktu. V tom vidím největší nebezpečí, v další eskalaci…

* Máte pocit, že EU si přeje konflikt eskalovat, nebo že jedná spíš reaktivně?

Ale EU není lídr v tomto procesu. Lídr je jinde. EU vyváží do Ruska potraviny a potravinářské výrobky asi za 14 miliard. A USA asi za jednu miliardu…

* USA hrají nejen vedoucí úlohu, ale mají i schopnost ovlivňovat finanční sektor…

A to je další aspekt, který považuji za nesmírně důležitý. V oblasti sankcí řešíme čtyři oblasti – omezení týkající se zbraní a vojenského materiálu, omezení pro vývoz zboží a technologií dvojího užití, omezení pro vývoz citlivých technologií pro ropné odvětví a související obory a omezení týkající se kapitálového trhu. Ale v zásadě si myslím, že přes všechny negativní dopady na zbrojní a strojařský sektor, vojenskou techniku i dvojí užití ten hlavní úder směřuje jednoznačně na finanční trh.

* Ale my tam snad nic nemáme, ne?

Bohužel nepřímo máme. Není přece úplně zřejmé, jaký to bude mít dopad na poptávku, pokud nebude mít ruský veřejný sektor peníze. Protože podle informací českých firem ruský stát podporuje modernizaci strojírenského zařízení. A když nebude mít peníze, nebude moci nic podporovat. Toto pak generuje i poptávku soukromých firem…

* A co vyhlášení o lokalizaci výroby?

S tím máme také problém, protože v tuto chvíli je velmi těžké určit, jak velkého okruhu subjektů se toto opatření dotkne. Nemáme k dispozici statistiky, které řeknou: Tady je veřejná sféra, kde platí opatření, a tady už není a opatření neplatí. To je potíž…

* V důsledku sankcí se Rusko může dostat do problémů s refinancováním. Máte nějaké zprávy o tom, jak moc nyní Rusko chce financovat od Číňanů? A naopak, jak moc chtějí Číňané financovat Rusko?

Čínští investoři jsou nepochybně připraveni. Ale toto jsou informace, které reálně nemáme šanci se dozvědět. Stejně jako nemáme šanci se dozvědět, za jakých okolností podepsal prezident Putin kontrakt na dodávku plynu, protože tam bude nepochybně nějaký vzorec, jak se bude určovat cena plynu. A já se obávám, že se bude určovat od nějakých spotových cen čili za výrazně horších podmínek… Nicméně je jasné, že Číňané jsou schopni jim peníze půjčit, ale nebude to zadarmo.

* Jak tedy vidíte další vývoj?

Chtěl bych říci, že existují reálné okolnosti, které zřejmě zdramatizují děj. Přijde zima a začnou problémy s transferem zemního plynu přes Ukrajinu. Je samozřejmě dobrá zpráva pro české spotřebitele, že nás se tento problém přímo týkat nebude, protože máme alternativní sítě Gazela, OPAL a Nord Stream, takže u nás k dramatickým opatřením v dodávkách plynu, věřme, nedojde. Špatná zpráva je, že Ukrajina bude mít významné problémy a stejně tak Balkán, to bude ten krizový děj. Málo se zatím doceňuje i to, že nejprůmyslovější východní část Ukrajiny je konfliktem devastovaná a to nepochybně povede k poklesu ukrajinské produkce. A že významná část ukrajinského průmyslu ještě žije takříkajíc ze „sovětské podstaty“. Do oceláren a klíčových fabrik ze sovětské doby se příliš neinvestovalo, a pokud budou vážně poškozeny, kapitál tam hned tak nepřijde. V tuto chvíli je tu tedy jasný závazek Evropy, protože Ukrajině bude třeba pomoci už velmi, velmi brzy. Uvědomme si, že ukrajinský problém obecně je hodně problémem zemí Visegrádu, protože tři ze čtyř zemí mají s Ukrajinou přímou hranici a Česko má zase významnou ukrajinskou menšinu. A proti tomu stojí v Evropě země typu Itálie, která má úplně jiný problém. Tam jezdí dennodenně lodě na Lampedusu a jsou plné stovek afrických uprchlíků. Takže Italům – a Itálie je nyní předsednickou zemí EU – je zkrátka ukrajinský problém ukradený; a je to pochopitelné. Znovu tedy opakuji, že Ukrajina je hodně velkým problémem zemí Visegrádu, tedy i nás…

* Má současná situace výrazný potenciál zarazit domácí ekonomické oživení?

Potenciál to má, to už vidíme. Je třeba říci, že zatím se toho moc nestalo, protože podle údajů za prvních pět měsíců export obecně výrazně nepoklesl. Ale to neznamená, že se to nestane. Zatímco potěšujícím faktem je, že náš export do Ruska klesl jen minimálně, na Ukrajině jde o desítky procent…

* Německý růst se zastavil a analytici dávají jasnou kauzální linku s vývojem na Ukrajině. To je zajímavé, protože jestliže Německo reaguje citlivě, a přitom má expozici na Rusko malou a na Ukrajinu prakticky žádnou, k nám může ekonomický problém dorazit nikoli z východu, ale ze západu…

Bezpečně to nevíme, ale my kromě vývozu máme ještě asi miliardu eur reexportu přes Německo. Za prvních pět měsíců se neprojevil propad v exportu s Ruskem a spíše to komplikovala ekonomická situace v Rusku a devalvace rublu, tedy věci, které začaly ještě před ukrajinskými událostmi. Ale jak říkám, nemáme z ruské strany k dispozici zcela bezpečná čísla…

* Pojďme ještě dál na východ. Jak se vám podařilo v poslední době oslovit dva významné korejské investory? Vy jste tam osobně byl. Čím to, že si nás oblíbili?

Korejci jsou v pracovní oblasti velmi, velmi cílevědomí. Jsou ochotni podřídit vše pro úspěch. A když jste v Národním muzeu v Soulu a vidíte fotografie, jak vypadala tato země na začátku 20. století, je to pro Evropana ukázka strašlivé bídy. Byla to nepředstavitelně chudá země. Koreou se několikrát prohnala fronta sem a tam a oni se rozhodli, že svou zemi zkrátka vybudují. Přitom mají kolem sebe silné sousedy, z jedné strany je Japonsko, z druhé strany Čína.

* Ale proč si vybrali zrovna Česko?

Důležitá byla první velká zdařilá investice – Hyundai. Ta ukázala možnosti ostatním korejským investorům. Ale traduje se též, že je v Koreji nesmírně populární jistá „soap opera“, kde On žádá svou vyvolenou velmi jímavým způsobem o ruku v nádherné scenerii na Karlově mostě. A od té doby prý Korejky požadují výlety do Prahy…

* Byl jste v Číně. Ta jistě nabízí velké možnosti…

Čína je běh na dlouhou trať, ale možnosti pro české investory jsou tam nepochybné. První, co se podaří, je linka mezi Prahou a Pekingem nebo Šanghají, protože to, že máme linku do Soulu, v případě Číny nic neřeší. Číňan nepoletí do Soulu, aby pak letěl do Evropy. To spíše poletí do Frankfurtu. A pak možná do Prahy…

* Takže nejspíš Šanghaj?

Politická vůle ze strany i ministrů centrální čínské vlády tu je. Já považuji za úspěch, že nás za pár dnů (28. a 29. srpna) čeká v Praze China Investment Forum, opravdu reprezentativní setkání politických a ekonomických špiček obou zemí. Měli by se zúčastnit i ministři centrální čínské vlády. Ti obvykle necestují nikam zbůhdarma. Skutečně, Čína nabízí českým firmám velké možnosti. A naopak.

* Vraťme se do Česka. Kam se bude ubírat naše energetika? Co Temelín, Dukovany?

Myslím, že nyní existuje shoda na tom, že by se někdy v budoucnu stavěl jeden blok jaderné elektrárny v Temelíně a jeden v Dukovanech, kterým reálně hrozí, že by někdy v letech 2035 až 2037 mohly přestat fungovat jako jaderná elektrárna.

* Takže aby se to do té doby stihlo zrealizovat, už je třeba pomalu začít?

Prakticky ano. Předpokládám, že nejspíše vznikne nejprve jeden blok v Temelíně a krátce poté jeden blok v Dukovanech. A to čistě z logistických důvodů, protože na Temelíně je přece jen hotová příprava.

* Zaregistroval jsem vyjádření prezidenta Zemana, že by bylo dobré zařadit korejskou společnost KEPCO mezi potenciální dodavatele…

Ano, pokud vím, korejská vláda měla vyhlásit, že pokud se bude stavět v Česku jaderná elektrárna, je připravena se zúčastnit.

* Jdou tam ohromné vládní finance, to z nich dělá zajímavého kandidáta…

Je tam ale jeden problém. Na rozdíl od ostatních kandidátů oni nemají reaktor licencovaný v Evropské unii. A nejbližší referenci mají ve Spojených arabských emirátech.

* Chcete stavět přes zvlášť ustavenou společnost? Mimo ČEZ?

To je jedna z věcí, která není uzavřena a vede se o ní debata. Je to jedna z možností. Je tam skutečně několik variant, kudy jít. Může ji ustavit ČEZ, může ji ustavit stát, může být společná. Ale mám pocit, že ta debata směřuje k tomu, že by investor mohl vstoupit minoritně do případné ekvity, aby byl skutečně zainteresován.

* Půjdeme do jiného sektoru. Co naši polští přátelé a české rafinerie? Produktovody a všechny ty úvahy, které byly už za vašich předchůdců, jak to správně zorganizovat?

Jak to jen vyjádřit… Řekl bych, že krátkodobý problém má momentálně polský investor, nicméně dlouhodobý problém v této oblasti má české vláda.

* Když se podíváte na mapu, nevypadá to úplně dobře. Myslím rozmístění rafinerii.

Nejlepším řešením by nejspíše bylo najít nějakého třetího investora, který by to od Poláků koupil a s nímž by se český stát dohodl. Rád bych se koukal spíše na dosavadní zkušenosti třeba našich jižních sousedů s ÖMV, na to, jak kooperují pasivní investoři v dohodě se státem.

* Má tohle nějaký potenciál vytvořit napětí mezi Českem a Polskem?

Samozřejmě že ekonomické neshody mají potenciál vytvářet napětí. A existuje na to precedens například ve vztahu Polska s Litvou. Tam už si vztahy kvůli ekonomickým neshodám poškodili. Musím ale jednoznačně uvést, že před pár týdny jsem byl v Ostravě na setkání k dvacátému výročí působení česko-polské komory. Je neuvěřitelné, jak se v posledních letech zvedl vzájemný obchod, vzájemné exporty a importy jsou někde na pátém místě. Tohle za bolševika nebylo, ačkoli jsme byli součástí stejného ekonomického bloku.

Myslím, že nyní existuje shoda na tom, že by se někdy v budoucnu stavěl jeden blok jaderné elektrárny v Temelíně a jeden v Dukovanech. Jan Mládek (54)

• V roce 1983 vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul CSc. získal v roce 1990 v Prognostickém ústavu Československé akademie věd. • Sociálním demokratem je od roku 1995. • Předtím byl v letech 1987 až 1989 členem KSČ. • Od června 1999 do května 2001 zastával post prvního náměstka ministra financí. • Od září 1999 do září 2001 byl zároveň viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu pro Českou republiku. • Od září 2004 do listopadu 2005 působil jako ekonomický poradce předsedy vlády a od června 2002 do prosince 2005 byl poslancem za ČSSD. • Od listopadu 2005 do září 2006 byl ministrem zemědělství a zároveň předsedou prezidia Pozemkového fondu. • Průběžně se vracel na post ředitele Českého Institutu Aplikované Ekonomie a v letech 2008 až 2009 byl ředitelem Masarykovy dělnické akademie, tedy instituce volně přidružené k ČSSD. Od března 2007 je předsedou družstva Fontes rerum. • Od začátku letošního roku je ministrem průmyslu a obchodu v Sobotkově vládě. • Je ženatý, má tři dcery a dva syny. Nejlepším řešením by bylo najít nějakého třetího investora, který by od Poláků české rafinerie koupil a s nímž by se český stát dohodl. Líbí se mi dosavadní zkušenosti třeba našich jižních sousedů s ÖMV.

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče