Zátah na konci tunelu

18. února 2013, 00:00 - Tomáš Pergler
18. února 2013, 00:00

Schyluje se k rozhodující bitvě o zbytek peněz, které zůstaly po harvardských fondech. Ve hře jsou stále miliardy korun

Smutný příběh vybrakovaných harvardských fondů se vleče už přes dvacet let. Postupem času se v něm objevují další a další zádrhele, bobtnají spory a rozbíhají se nové vedlejší uličky do daňových rájů.

Až z toho pozorovatele rozbolí hlava. Pořád je tu ale přes 240 tisíc akcionářů zlákaných kdysi „jistotou desetinásobku“ a mnozí z nich nechtějí zapomenout. Doufají, že nakonec přece jen dostanou z opravdu unikátního projektu kuponového mága Viktora Koženého nějakou tu korunu.

Šance akcionářů stouply po říjnovém odvolacím rozsudku Vrchního soudu v Praze, jenž poslal – byť pouze virtuálně – Koženého a jeho někdejší pravou ruku Borise Vostrého na dlouhá léta do vězení. Kromě toho jim nařídil, aby za vydrancování harvardského majetku zaplatili přes 15 miliard korun (stav ke konci prosince, včetně úroků). Pravomocný verdikt zároveň uvolnil cestu pro exekuci zmrazených nebo dosud nedobytných peněz, které po fondech zbyly. Jenže jakákoli nadějná vyhlídka naráží v téhle zapeklité šlamastyce na velké překážky.

Co se stalo v Nikósii „Bezprostředně po doručení rozsudku jsem provedl řadu nezbytných opatření, a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí, a zahájil tak vykonávající – exekuční řízení. Je to velmi pozitivní zpráva pro poškozené akcionáře,“ vzkazuje Zdeněk Častorál, likvidátor Harvardského průmyslového holdingu (HPH), do něhož se slily všechny české entity Koženého fondů. Příliš konkrétní být nechce. Obává se, že by to mohli zneužít „otcové – zakladatelé“ a jejich tuzemští spolupracovníci, kteří si dodnes udrželi vliv na chod holdingu.

Na první pohled nejsnáze by se HPH mohl dostat k dvaceti milionům dolarů, které dalo bývalé vedení HPH do úschovy k českobudějovickému advokátovi Jaromíru Bayerovi.

Peníze, uložené u Raiffeisenbank, zabavila policie kvůli trestnímu stíhání Koženého a Vostrého. Právě oni se snaží k těmto penězům dostat. Se žalobami podávanými přes kyperské společnosti sice zatím neuspěli, podle informací týdeníku Euro se ale nevzdávají. Jednoduché nebude ani zajištění dalších asi dvaceti milionů dolarů, které dostal Kožený (respektive jeho matka Jana Chvatíková) za prodej luxusní chaty v americkém Aspenu. Kožený se peněz domáhá u tamního soudu, i tyto peníze zatím zůstávají obstavené.

Likvidátor vede se stranou původních manažerů fondů ještě několik dalších soudních sporů, k jejich vysvětlení bychom ale potřebovali aspoň polovinu tohoto časopisu, a navíc by to zamlžilo klíčový předmět sváru mezi Častorálem a některými akcionáři HPH. Právě na něj se váže největší balík peněz po harvardských fondech (podle likvidátora může jít o zhruba 100 milionů dolarů).

Tou základní otázkou je právoplatnost dohody, kterou v březnu roku 2011 sjednal HPH se zástupci dvou kyperských trustů založených z podnětu Vostrého. Podle jeho tvrzení měly spravovat většinu zbylého harvardského jmění. Harvardský průmyslový holding neměl na trusty reálný dosah a dohoda se jevila jako možné východisko. Častorál nyní tvrdí, že tehdejší kyperský právní zástupce HPH uzavřel dohodu bez jeho vědomí, a nahrál tak druhé straně, jež by tím dosáhla faktického uznání trustů jako prostředku na vyvádění harvardských peněz.

OSMA mění pozice Spor o trusty a dohodu s nimi vyústil v ostré slovní přestřelky mezi likvidátorem a částí vedení HPH, která ujednání s Vostrým a spol. podporuje. Proti Častorálovi se postavil i předseda představenstva HPH Karel Staněk, jenž vede Ochranné sdružení malých akcionářů a v minulosti s likvidátorem úzce spolupracoval. Podle něj by byla cesta k penězům přes dohodu jistější než přes vymáhání exekucemi. Na dotaz týdeníku Euro, zda ví, kolik peněz v kyperských trustech ve skutečnosti leží, ale odpovídal vyhýbavě. Zdůrazňoval, že podle dohody měl v trustech proběhnout audit. To by ale znamenalo, že akcionáři HPH by v okamžiku podpisu dohody kupovali zajíce v pytli. Staněk nicméně trvá na svém.

Častorálovi prozatím hraje do karet, že tuzemský soud dohodu s kyperskými trusty neuznal. Musí ale čelit tvrdé ofenzivě Vostrého a Koženého lidí, kteří si dokázali mezi akcionáři vybudovat rozhodující pozice. Ke konci roku 2011 proběhly dvě valné hromady HPH, na nichž tato skupina upevnila pozice v orgánech holdingu. V dozorčí radě se například znovu ocitl Tomáš Ševčík, který zastupoval zmíněné trusty na Kypru jako ředitel společnosti Daventree Trusties. Přes Ševčíka vede nit k další klíčové postavě fondů, slovenskému miliardáři Juraji Širokému, který s Koženým a Vostrým od počátku spolupracoval a vedl slovenskou větev harvardských fondů. Přes jeho společnosti se údajně vyplácejí slovenští podílníci HPH, a to ze zmíněných kyperských trustů (více viz str. 46).

Noví členové představenstva a dozorčí rady, zvolení v roce 2011, nicméně dodnes nejsou zapsáni v obchodním rejstříku. Soudu totiž chybějí potřebné dokumenty a z notářského zápisu valné hromady vyplývá, že na ní měli hlasovat akcionáři, kteří byli v té době už po smrti. V letošním roce se potom rozeběhly tahanice o auditora HPH, proti němuž likvidátor protestoval u dozorčích institucí, leč marně.

Hlavní pozornost se nyní soustředí na pokus o odvolání Zdeňka Častorála z funkce.

Protože byl jmenován soudem, mohou ho lidé spojení s původními harvardy sesadit prostřednictvím soudního podání. Zatím neuspěli, příští jednání u Vrchního soudu bude začátkem dubna. K žalobě se přidal i Karel Staněk, který se sám navrhl na nového likvidátora. Bezpečí v Karibiku Válku mezi likvidátorem a částí akcionářů by mohla rozhodnout úspěšnost či neúspěšnost exekučního řízení. Výsledky by měly být známy zhruba do tří měsíců. V tuzemsku by se podle informací týdeníku Euro mohly dotknout také jednoho z mála podniků, který vzešel z harvardského impéria a stále funguje. Je to prodejce stavebních izolací Union Lesní brána, závod kdysi patřící do skupiny Sklounionu Teplice, který se jinak rozpustil v někdejších tunelových obchodech. Podnik vlastní slovenská společnost Tass Invest, které šéfuje zmíněný Tomáš Ševčík.

Důležitější ale bude, jak se podaří likvidátorovi prosadit exekuce v zahraničí. Častorál se už obrátil s žádostí o pomoc na Finančně analytický útvar ministerstva financí (FAÚ MF), který šetří praní špinavých peněz, ten ho ale odkázal na policii, respektive na finanční a celní úřad. „Žádosti nelze vyhovět, neboť FAÚ MF není věcně příslušný k proaktivnímu zjišťování majetkových poměrů odsouzených pachatelů trestné činnosti,“ uvedl šéf FAÚ Milan Cícer.

Současně by se měl český stát znovu pokusit o vydání Koženého z Bahamských ostrovů a Vostrého z Belize. Dosud totiž stále platí zatykač vydaný soudem ještě před rozsudkem. „Vzhledem k nabytí právní moci odsuzujícího rozsudku bude muset být vydán zatykač nový. Zatím se tak ale na základě ověření u Městského soudu Praha nestalo.

Dokud nebude tento nový mezinárodní zatýkací rozkaz vydán a přeložen do angličtiny, platí zatykač stávající,“ řekla týdeníku Euro tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová. Naděje na nucený návrat Koženého a Vostrého do jejich rodné vlasti jsou ale malé. Platí to hlavně u druhého z nich. Zatímco pro Bahamy platí smlouva o vzájemném vydávání zločinců, s Belize takové ujednání Česko nemá. A Vostrý má belizské občanství.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče