Zaplaťte panu starostovi

28. ledna 2013, 00:00 - Tomáš Plhoň
28. ledna 2013, 00:00

Možnosti zvýšit daň z nemovitého majetku využila řada obcí a někdy razantně

Peněz je málo, firmy propuštějí, stát šetří, a ještě k tomu zvyšuje daně. A není sám. Ke zvýšení daní se uchýlila také řada měst a obcí. Jak obyvatele Česka v novém roce přivítaly některé novinové titulky, až desetina radnic po celé republice se letos rozhodla využít jediného daňového nástroje, který je plně v jejich kompetenci – daně z nemovitosti. Situace ve skutečnosti není zdaleka tak tragická, jak na první pohled vypadá. Daně z nemovitého majetku jsou v Česku stále ještě poměrně nízké a oproti předchozím rokům letos k navýšení přistoupilo mnohem méně samospráv. Situace spíše ukazuje na závažný problém s financováním zdejších obecních kas.

Bez daně nejsou investice Asi čtyřicet kilometrů od Mladé Boleslavi, v podhůří Jizerských hor, leží město, jehož radnice patří s trochou nadsázky mezi superstar české komunální politiky. Ten příběh je už dostatečně známý. Za posledních šest let se díky zvýšení transparentnosti a zavedení efektivního řízení úřadu podařilo mladému starostovi Janu Farskému výrazně snížit mandatorní výdaje a posunout vcelku zapadlé Semily směrem k moderní obci.

Teď je radnice jednou z těch, které nekompromisně zvyšují daň z nemovitosti. V tomto případě jen na dvojnásobek. Navzdory tomu ale komunální politici čekají velkou vlnu nevole. „První negativní emoce proběhly už při schvalování v zastupitelstvu. Nejsilnější odpor ale přijde, až lidem do schránky dorazí složenky. Tomu se dá bohužel těžko vyhnout,“ říká starosta Semil Jan Farský.

Proč se radnice známá svými úspornými snahami uchýlila k větší daňové zátěži? Účel je stejně jako v ostatních případech jednoduše srozumitelný – kvůli opravě silnic a veřejného osvětlení. Vcelku běžné výdaje jakékoli běžné obce. Výdaje, na které už nezbývají další zdroje. „V prvních letech jsme se snažili chod úřadu zlevnit, ale když už jsme zašli na hranici a tyto možnosti vyčerpali, začali jsme uvažovat o tom, že bychom mohli daně zvyšovat,“ vysvětluje Farský. S tím, že všechny výdaje z nových daní – přinesou městské kase odhadem 3,5 milionu korun – budou plně zveřejněny a vysvětleny. „Inspirovali jsme se v zahraničí. U konkrétních projektů budeme umísťovat cedule, na kterých bude jasně řečeno, že ta a ta silnice je placena právě z těchto zdrojů,“ říká starosta.

Upozorňuje přitom, že oproti městským poplatkům a některým jiným formám zdanění je daň z nemovitosti alespoň částečně zásluhová. Obyvatel panelákového bytu využívá poměrně menší část silnice než obyvatel rodinného domu, proto jsou domky zdaněny více. „Zásluhovosti se chceme držet,“ říká Farský.

Stále nízko Zda to bude obyvatelům Semil stačit, se uvidí v květnu, kdy se tradičně rozesílají složenky. Stejně tak si musíme počkat na reakci obyvatel v Ostravě, která zvýšila koeficient daní z nemovitosti pro podnikatele na jeden a půl procenta. Do rozpočtu města a jeho obvodů tím přiteče 40 milionů korun navíc. „Ostrava se tímto krokem především vyrovná standardu města velikosti Ostravy. Koeficient na podobné úrovni je zaveden také v Praze, Brně nebo Plzni,“ tvrdí tisková mluvčí města Andrea Vojkovská.

V Ostravě však nepůjde o rozezlené obyvatele, ale o podniky zaměstnávající tisíce lidí. Hutě jako ArcelorMittal nebo Evraz Vítkovice mají stovky nemovitostí a navýšení výrazně pocítí.

Ke stejnému kroku se uchýlila další stovka měst. Ať už jde o Rokytnici nad Sázavou, Týnec nad Jizerou, Vsetín nebo Nymburk, všude je důvod podobný. Už od roku 2008 vybírá stát na daních méně peněz, než kolik si naplánoval.

Z toho také plynou výrazně omezenější toky výnosů z daní do obcí a měst. Nejcitelnější je situace u DPH, která se během posledních dvou let změnila už podruhé. Zatímco loni ministerstvo financí plánovalo vybrat díky navýšení spotřební daně o 15,5 procenta více ve srovnání s přechozím rokem, ve skutečnosti dostala státní pokladna ještě o 2,6 procenta méně.

Byť zvýšení daňového břemene u domů, bytů a v neposlední řadě také podnikatelských objektů zřejmě málokoho potěší, zatím by bylo příliš předčasné bít na poplach. Co se cen nemovitostí týče, trh zůstane zcela jistě nedotčen. Hodnota nemovitostí má v Česku stále sestupnou tendenci a vyšší daně s tím zřejmě nic neudělají. „Trh s nemovitostmi je ještě pořád v útlumu a zvýšení daní by nemělo způsobit tlak na ceny domů a bytů,“ potvrzuje Daniel Kotula, realitní makléř společnosti Re/Max.

Stejně tak je důležité si uvědomit, že oproti zahraničí jsou v Česku majetkové daně stále na velmi nízké úrovni. Ve Velké Británii nebo Spojených státech platí majitelé nemovitostí daň několikanásobně vyšší. Také ostatní státy vyspělého světa tradičně nutí své obyvatele odvádět ze svých bydlišť a příbytků mnohem větší částky. Jen sousední Polsko vybírá na dani z nemovitosti přibližně 1,25 procenta hodnoty HDP, v Česku to je přibližně pětina procenta. Tak nízký odvod se dá srovnat jen s Lucemburskem nebo ještě nedávno s Řeckem.

Králové Šumavy Navíc je třeba zmínit, že i když počet obcí zvyšujících daň rozhodně není zanedbatelný, oproti předchozím letům výrazně klesá. Hned v roce 2009, kdy nastavení vlastních koeficientů poprvé umožnil zákon Topolánkovy vlády, této možnosti využila třetina radnic. Loni už to byla jen pětina, letos desetina. Dá se tak říct, že obce se postupně adaptují na nevyhovující příjmy ze státního rozpočtu. Ty by se navíc měly v mnoha případech podstatně zlepšit zásluhou zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Díky němu se částečně vyrovná nepoměr mezi příjmy velkých měst, jako je Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, a středně velkých obcí. V době nastavení koeficientů daní z nemovitostí však schválení zákona ještě nebylo jisté a obce s penězi navíc nepočítaly. „Rozhodnutí o RUD padlo tuším v srpnu, daň z nemovitosti je ale třeba určit ještě předtím, takže jsme ho do diskuse vůbec nezapojili. Původní návrh však počítal se zvýšením daně z nemovitosti na trojnásobek, nakonec jsme zvyšovali jen dvojnásobně,“ popisuje Farský situaci. Jak dodává, na peníze z RUD se také nedá zrovna dvakrát spolehnout, pokud bude výběr daní ve srovnání s předchozími roky opět menší.

Nelze se ani divit, že radnice v době nižších příjmů využívají zdanění nemovitého majetku. Jde v podstatě o jediný daňový nástroj, který je plně v jejich kompetenci a jehož výtěžek si mohou stoprocentně ponechat. Pro některá města však ani tato alternativa neexistuje.

Své o tom vědí radnice na Šumavě, které mají v katastru pozemky národního parku. „Je to problém velké spousty obcí v pohraničí. Protože stát nám daň z nemovitosti neplatí, museli jsme zvýšit alespoň daň z nemovitosti u rekreačních nemovitostí, ale to je opravdu jen zlomek,“ říká Václav Vostradovský, starosta šumavské Kvildy.

Jak vysvětluje, s napjatým rozpočtem musí bojovat každý rok, letos ale bude situace ještě těžší. Důvodem je ten samý zákon, který má většině obcí pomoci – zákon o RUD. Norma částečně vypočítává příjmy obcí podle toho, jak velký mají katastr.

A kvůli tomu, že zdejší obce pečují o rozsáhlé pozemky Šumavy, dostávají od státu méně na daních. Příjmy ale nemohou kompenzovat zdaněním nemovitostí, protože stát jim nic nezaplatí. „Tady v okolí jsou obce, které budou zápasit o holé přežití. Některé z nich budou mít kvůli RUD až o 70 nebo 80 procent menší příjmy, a to se rozhodně projeví,“ varuje Vostradovský.

Sporná, ale šikovná daň

Jednou z nejžádanějších lokalit středních Čech jsou bezesporu Roztoky u Prahy. Díky kombinaci krásné přírody a dostupnosti Prahy se sem v minulých letech slétli jako supi developeři. Masivní bytová výstavba způsobila, že za posledních deset let se počet obyvatel malého městečka téměř zdvojnásobil. Obec je atraktivní také pro investory – už několik let tu funguje vědecko-technický park. V takové situaci musí být pro radnici více než lákavé naplnit pokladnu příjmem z daně z nemovitosti, která jako jediná putuje celá do obecního rozpočtu. Roztoky jsou však unikátní tím, že koeficient pro tuto daň stále drží na minimální úrovni. V budoucnu by tomu tak ale být nemuselo. Debaty o případném navýšení zdanění probíhají už několik měsíců a v posledních letech se dokonce staly zdrojem koaličních sporů stran zastoupených v městské radě. „Daň z nemovitosti patří obecně k jedné z nejhorších daní vůbec. Nemluvím ani tak o absolutních částkách, ale o principu. Je totiž strašně nespravedlivá,“ odmítá zvýšení koeficientu místostarosta za ODS Roman Jandík. Koaliční partner TOP 09, za kterou byl zvolen i starosta Jan Jakob, by ale rád zvýšil rozpočet a tímto způsobem získal peníze na opravy a investice. Tento krok by zároveň občanům kompenzoval zrušením některých poplatků, například za svoz komunálního odpadu či za psa. „Cílem tohoto nápadu je, aby takto byly všechny místní poplatky a daně sjednoceny do jediné platby a aby většina lidí v souhrnu platila méně než doposud,“ říká Jakob.

O autorovi| Tomáš Plhoň • plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče