Zakletý palác

21. prosince 2015, 00:00 - Petr Weikert
21. prosince 2015, 00:00

Se zakázkou na rekonstrukci zchátralého paláce ministerstva zahraničí se vydatně „čarovalo“

Ministerstvo zahraničí je jako hráč, který vsadil všechny žetony a čeká na výsledek rulety. Přitom hazard si úřad Lubomíra Zaorálka nemůže dovolit.

Pustil se do opravy klasicistního paláce v Loretánské ulici na pražských Hradčanech. Jeho obnova má spolknout 290 milionů. Anebo spíše o dost více.

Milionový dárek

Trauttmannsdorfský palác je jedním z posledních na Hradčanech, který nevypadá moc vábně. A na to, že zde ještě na konci devatenáctého století byla věznice, se jeho správce nemůže vymlouvat. V posledních desítkách let do něj resort zahraničí příliš neinvestoval. Tristní stav se má změnit do září roku 2019, kdy podle plánů skončí rozsáhlá rekonstrukce paláce. Ministerstvo v něm chce mít své úřadovny, hovoří se o školce pro děti úředníků, konferenčních prostorech a výstavní síni v renovované kapli.

V září započatá oprava paláce stojí za pozornost hned z několika důvodů. Je to jedna z největších stavebních investic hrazených jen z rozpočtu ministerstva. Lubomír Zaorálek navíc posílá závazek v objemu desítek milionů svému nástupci do dalšího volebního období. Historický palác stojí v památkově nejvíce exponovaném místě mezi Hradem a Černínským palácem.

Ministerstvo zahraničí se ale už na začátku oprav velmi přiblížilo hraně zákona o veřejných zakázkách. Stačí nahlédnout do veřejně přístupných dokumentů, aby se ukázalo, že smlouva, se kterou šel úřad do veřejné soutěže, je jiná než ta, kterou podepsal s vítězem zakázky – společenstvím firem Avers, Bau plus a Geosan Group. Jinými slovy, jde o změnu smlouvy před jejím podpisem, což už několikrát označil antimonopolní úřad za nepřípustné.

Nejde o bezvýznamné stylistické úpravy, které by se daly přejít. Ministerstvo snížilo vítězi zakázky smluvní pokuty za zpoždění termínu dostavby o polovinu. Zatímco do smlouvy, kterou zveřejnilo v tendru, požadoval úřad půl procenta z ceny díla za každý den zdržení, v podepsané smlouvě je to jen 0,25 procenta. Ke stejnému snížení došlo i u lhůt na vyklizení staveniště nebo u plnění termínů takzvaných uzlových bodů díla.

Pro představu: už nejde o penále 1,45 milionu denně, ale o 725 tisíc korun za každý den zdržení. V součtu dní a částek je suma ještě výraznější. Za měsíc s dvaceti pracovními dny může jít o zhruba 14 milionů, nebo také o osmadvacet.

Právní experti na veřejné zakázky vidí situaci dvou odlišných smluv jednoznačně.

„Uvedená změna je podle mého názoru nepochybně podstatnou změnou smlouvy, na kterou dopadá ustanovení zákona o veřejných zakázkách, tedy že se jedná o zakázanou změnu, jelikož mění ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče,“ říká Milan Šebesta z advokátní kanceláře MT Legal.

Ministerstvo si samo nebylo svým postupem příliš jisté. Nechalo si zpracovat právní posudek, který jeho krok nakonec posvětil. „V průběhu lhůty pro podání nabídek se objevily četné námitky uchazečů o zakázku, že pokuta je příliš vysoká a v některých případech může být i likvidační, a to s ohledem na velký objem plánované zakázky. Po důkladném interním vyhodnocení jsme přistoupili ke snížení pokuty,“ vysvětluje mluvčí úřadu Irena Valentová. Při bližším pohledu vychází najevo ještě další důvody, proč mohlo k úpravě smlouvy dojít. Některé náklady totiž ministerstvo nezná dopředu, i když by mohlo. Třeba mykologický průzkum je podle údajů ze stavebního povolení skoro šest let starý, a navíc nezahrnuje všechna místa paláce. Vysoutěžená cena se kvůli tomu přitom měnit nemůže, a tak půjde o překvapení na účet dodavatelských firem. Snížení pokut tedy může působit jako závdavek na podobné situace.

Zdržení a prodražení stavby ale může nastat i nad rámec smlouvy a potom půjde o problém rozpočtu ministerstva. „Vzhledem k tomu, že se jedná o nemovitou kulturní památku v pražské památkové rezervaci a v archeologických terénech nejvyšší důležitosti s trvalým památkovým dohledem, nelze v případě cenných nálezů po odkrytí všech konstrukcí případné práce nad rámec projektu vyloučit,“ říká mluvčí.

Těsně pod limit

Ovšem pokud by úřad počítal opravdu se vším, cena by zřejmě překročila 290 milionů.

Proč je tohle číslo důležité? Zakázky nad tři sta milionů musí posuzovat vláda, protože spadají podle zákona do kategorie významných.

Oprava paláce se projednání těsně vyhnula. Sumu pak platí samotné ministerstvo, jeho prosby o pomoc ze státního rozpočtu vyšly naprázdno. „Resort financí s vyčleněním prostředků nesouhlasil a z toho důvodu musela být realizace rozdělena do etap na pět let podle našich rozpočtových možností v jednotlivých letech,“ doplňuje mluvčí.

A tady je další zádrhel téhle nepředvídatelné akce. Ministerstvo, jak říká, nemá k dispozici moc peněz. Stačí tedy, aby ministr financí začal škrtat svým kolegům ve vládě peníze nebo aby po volbách v roce 2017 měla vláda jiné priority, a projekt se dostane do potíží.

Ano, i ministerstvo bude v tomto případě platit firmám pokuty, jejich výše se ale ve smlouvě nakonec nesnížila. Za každý den v prodlení s úhradou faktur je to 0,05 procenta z dlužné částky.

Suma se zdá malá, ve finále se ale může kvůli krátké lhůtě vyšplhat vysoko. Na splatnost faktur si ministerstvo totiž dalo 14 dní. I když je v dokumentu ještě další časový polštář, na státní správu jsou to šibeniční termíny, které bude horko těžko stíhat. Po měsíci neplacení pak mohou podle smlouvy firmy ze stavby odejít úplně. Podle Milana Šebesty z MT Legal bývá doba splatnosti delší, i když situace se liší případ od případu. Nicméně podle odpovědí ministerstva nejsou dva týdny problematické.

Otázku vyvolává i dohled nad stavbou.

Takzvaný technický dozor investora bude stát 2,2 milionu korun. Ministerstvo podepsalo smlouvu s firmou Typaz na 650 pracovních dní. Při průměru 250 pracovních dní za rok to vychází na zhruba 2,5 roku. Počínaje letošním zářím, kdy byla smlouva podepsána, je to čas zhruba do jara roku 2018. Stavba má přitom skončit, pokud se neprotáhne, na konci roku 2019. Po odpracování doby bude tedy ministerstvo buď muset najít nový stavební dozor, nebo ten stávající nebude na stavbě přítomen denně. V praxi nejde sice o nic neobvyklého, při velkých projektech, kde se investují státní peníze, je ale stálý dozor jistějším řešením.

Na parcelách, kde dnes Trauttmannsdorfský palác stojí, bývaly kdysi domy stavitele Petra Parléře a jeho synů. Místo může skrývat nejedno překvapení. A podle všeho to ani nemusí mít vždy souvislost s historií.

Nejde o bezvýznamné stylistické úpravy, které by se daly přejít. Ministerstvo snížilo vítězi zakázky smluvní pokuty za zpoždění termínu dostavby o polovinu.

Zakázky nad tři sta milionů musí posuzovat vláda, protože spadají podle zákona do kategorie významných. Oprava paláce se projednání těsně vyhnula.

290 mil. Kč má stát oprava Trauttmannsdorfského paláce na Hradčanech.

720 000 Kč je částka odpovídající 0,25 procenta ceny. Denně ji má platit konsorcium dodavatelů, pokud se jejich vinou oprava zpozdí. Suma byla původně dvojnásobná, ministerstvo ji ale před podpisem snížilo.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče