Za splašky čistější

10. června 2013, 00:00 - Hana Boříková
10. června 2013, 00:00

Začne se psát nový příběh ústřední pražské čistírny. Agonii na Císařském ostrově ukončí nikoli povodně, ale rozhodnutí politiků

Pražská čistírna odpadních vod na Císařském ostrově znovu přitáhla pozornost. V důsledku povodní musela být odstavena, protože v okamžiku, kdy jsou splašky naředěny dešťovou vodu v poměru větším než jedna ku jedné, tečou volně do Vltavy.

Produkty milionu Pražanů se ale kvůli téměř 50leté vodě vydaly do moře bez toho, aby řeku a její okolí totálně otrávily. Zalití čistírny zabránily protipovodňové zábrany dimenzované na průtok 3300 kubíků za vteřinu. Trojská stařenka z 60. let příval vody tentokrát přežila bez úhony.

Navíc se krátce po kulminaci povodňového stavu snad konečně začne psát po téměř deseti letech hledání řešení její nová kapitola. Pražští radní by měli v úterý projednat, že město postaví na Císařském ostrově novou čistírnu, která je vysoutěžená už od září roku 2011.

Konec tanečků Poté, co se k této variantě přiklonila letos v lednu komise expertů zřízená bývalým primátorem Bohuslavem Svobodou, pocítil bývalý radní pro životní prostředí Radek Lohynský (ODS) nutkavou potřebu požádat provozovatele pražské vodohospodářské infrastruktury - společnost PVK z francouzského koncernu Veolia - aby se znovu zamyslel nad jinou alternativou. Následně bývalý radní považoval za nutné počkat, až Veolia po několika měsících městu sdělí to, co každý soudný člověk očekával: Že nedokáže v šibeničním termínu problém čistírny, která vypouští do Vltavy dvojnásobné množství dusíku, než povoluje norma, vyřešit rekonstrukcí stařenky. Česká inspekce životního prostředí totiž Praze prodloužila výjimku pouze do konce roku 2017, kdy by měla být nová čistírna uvedena do provozu.

„My už nemůžeme dále otálet. I kdybychom dali pokyn k výstavbě včera, už tak bylo pozdě. Jiná možnost než začít stavět novou čistírnu, na kterou má Praha všechna potřebná povolení, neexistuje. Pokud tedy nechceme platit pokuty,“ říká radní Pavel Richter (TOP 09) a člen expertní komise.

Praha nyní bude muset zajistit financování téměř šestimiliardové stavby. Už pro letošek město zvýšilo vodné a stočné o 11 procent, což obnáší stamiliony navíc. Z těchto dodatečných výnosů by měla být investice alespoň částečně placena. I bez toho, aby Praha dál zvedala vodné a stočné, měl by od příštího roku finanční polštář bobtnat ročně o půlmiliardu. Petr Žejdlík, ředitel městské Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) - správce vodohospodářské infrastruktury -, ale upozorňuje, že nová čistírna není zdaleka jedinou investicí, kterou Praha potřebuje.

Chybějící miliardy „Abychom udržovali stávající úroveň sítí, potřebujeme dvě miliardy ročně. Nicméně je tu ještě jeden problém. Když jsme nasčítali potřebu investic do čistírny odpadních vod, do pobočných čistíren a hlavních stok, které je potřeba vybudovat, dostáváme se na částku 40 miliard,“ upozorňuje Žejdlík. „My ale v následujících 15 letech vygenerujeme maximálně 20 miliard. S tímto historickým dluhem musíme počítat, a musíme proto velmi vážit, do čeho a v jakém pořadí budeme investovat,“ dodal.

PVS proto přehodnocuje například plány na výstavbu kanalizačních sběračů v řádu stamilionů nebo alternativní posílení pobočných čistíren, s jejichž uzavíráním se dlouhodobě počítalo. Kapacita některých z 22 zařízení je už vyčerpaná, což omezuje připojování nové výstavby zejména v příměstských částech. Na jejich posílení by byly potřeba čtyři miliardy.

Praha je navíc v porovnání s ostatními evropskými městy na špici v poruchovosti kanalizační i vodovodní sítě. V poruchách kanalizace předstihla dokonce Budapešť. Ročně řeší PVK na 4000 havárií, za jejichž opravy utratí kolem 400 milionů korun.

Do budoucna bude muset navíc město myslet i na potřeby zdrojů pitné vody Želivka, která přivádí do Prahy 3000 litrů za sekundu, a Káraný s 800 litry za vteřinu. Tyto vodní zdroje totiž přejdou 6. listopadu na samoprovoz - doposud je měla v komerčním pronájmu společnost PVK.

„Dnes se připravujeme, jak převzít majetek a lidi. PVS bude nakupovat vodu a prodávat ji PVK, což vnímám jako velkou odpovědnost. Praha bude mít nyní možnost křížově koordinovat investice a ovlivňovat cenu vody. Chceme udržovat stávající cenovou úroveň. Pokud by měla být cena navyšována, pak jedině z titulu inflace či nutných investic,“ dodal Petr Žejdlík. l *

Praha havarijní

Počet poruch na jeden kilometr vodohospodářské sítě

Praha 1,30

Curych 0,30

Amsterodam 0,70

Vídeň 0,90

Mnichov 0,15

Budapešť 0,25

Zdroj: PVS

Stařenka v podzemí

Stáří a délka pražské vodohospodářské sítě

Vodovodní síť 40 let 4290 km

Kanalizační síť 52 let 4513 km

Nejstarší stoka 120 let

Nejstarší potrubí 134 let

Zdroj: PVS

O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče