Za nesplavněné řeky platíme všichni

15. července 2013, 00:00 - tomáš plhoň
15. července 2013, 00:00

Jakmile bude splavné Labe, sníží se tarify na německých drahách, upozorňuje ředitel české plavební správy na málo známý fakt

V kanceláři s výhledem na holešovické přístaviště dohlíží na české řeky muž v námořnické uniformě a s dýmkou v ústech. Ředitel Státní plavební správy Jaromír Kalousek nepopírá, že lodní doprava v Česku nemá odpovídající úroveň, její výhody ale brání do krve. „Už více jak dvacet let se dohadujeme o tom, jestli se vybuduje jez a plavební komora v Děčíně. Pokud by byla vybudována, tři čtvrtě roku nebo i déle by se dalo normálně jezdit lodní dopravou,“ říká Kalousek.

* Když jste nám ukazoval přístav, zmínil jste docela zajímavé číslo. Říkal jste, že v Česku je 60 tisíc námořníků, je to tak?

Je to dokonce 69 tisíc, ale nepatří mezi to jen námořníci, jde o takzvané vůdce malého plavidla. Znamená to, že od nás mají průkaz, který platí pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách a plavbu podél pobřeží do vzdálenosti 0,75 námořní míle od břehu. Takže rozhodně nejde o lidi, kteří by se tím živili, ale plavbě se většinou aktivně věnují.

* Když se v Česku řekne lodní doprava, je to jako výraz z jiné planety. Podniky naše řeky moc nevyužívají, a vlastně ani mě nenapadne, že bych se někam dostal lodí…

To je bohužel pravda a je to způsobené tím, že v lodní dopravě je celá řada problémů. Největší z nich je způsobený tím, že lodní doprava je nespolehlivá. Představte si, že jste nějaký výrobní podnik, řekněme Vítkovice pana Světlíka, dodáváte komponenty do Spojených států, ale musíte je tam dodávat v nějakém čase. Nemůžete přece čekat, až v Labi bude zase voda… Už více jak dvacet let se dohadujeme o tom, jestli se vybuduje jez a plavební komora v Děčíně. Pokud by byla vybudována, tři čtvrtě roku nebo i déle by se dalo normálně jezdit lodní dopravou. Další věc, a to si málokdo uvědomuje: jakmile bude splavné Labe, sníží se tarify na německých drahách.

* Jak si tím můžete být tak jistý?

Protože bude větší konkurence. Dokud není, Němci mohou určovat tarify na železnici. Podle mezinárodních úmluv má mít každý stát volný přístup k moři. Česká republika má tedy garantovaný bezplatný přístup po vodě do přístavu Hamburk. Já si netroufám říct, jaké poplatky nebo mýta budou na německých silnicích za dvacet let, nevím, jak se budou vyvíjet tarify za využívání německé železniční sítě, ale bezpečně vím, že za sto let tady pořád bude voda a my budeme moci vodní cestu zdarma využívat. Veřejnost si to vůbec neuvědomuje, a vlastně ji to ani moc nezajímá. Ale skrytě za to platí.

* Teď se bavíme o nákladní plavbě, ale co turistická? Ta by mohla mít potenciál už dnes…

Na Baťově kanále, který je 55 kilometrů dlouhý, bylo loni asi 100 tisíc turistů. Nemůže být pochyb o tom, že jde o přínos pro celý region. Do toho se splavňuje horní Vltava z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Brzy bude zbývat jediná překážka, a to plavební komora v Hněvkovicích. A ta až se postaví, dostanete se rekreačním plavidlem až do Prahy.

* Skutečně? Měl jsem za to, že na Vltavě je klíčový ještě takzvaný lodní výtah…

Ano, o něm se dlouho diskutuje. Pro vaši informaci, menší lodní výtah je už dnes na Orlíku. Na Slapech se transport lodí řeší tak, že vás přes přehradní hráz převezou traktorem. To mohlo být dobré tak před 60 lety, teď jde o čirý nesmysl. Uvažuje se o tom, že by se tam lodní výtah vybudoval, ale já jsem pesimista. Dvě miliardy vám nikdo nedá… Na jihu Čech je splavnění vnímáno pozitivně i negativně. Pozitivně ho většinou vnímají lidé aktivní a s širším rozhledem. Ten krátký úsek, který se dosud vybudoval, jim už dnes přinesl protipovodňová opatření, takže České Budějovice už nikdy nebudou zatopené. Došlo nejen ke splavnění Vltavy, k vybudování cyklostezek kolem ní, ale také k celkovému zkulturnění krajiny, přičemž protipovodňová opatření a splavnění stály zhruba jako tři čtvrtě kilometru dálnice.

* Jenže chápu, že při pohledu na poničené silnice se lidé ptají, proč dávat peníze zrovna sem…

Další důležitá věc je, že na tu stavbu šly peníze z Evropské unie. A ta dotace byla účelová. Buď se prostě mohl splavnit úsek Vltavy, anebo by žádné peníze nebyly – ani na silnice, ani na cokoli jiného. Ale to jsou problémy, se kterými se já jako plavební správa nepotýkám. Když to řeknu hloupě, výstavba jde tak trochu mimo nás. Ale samozřejmě ji podporujeme a stavby na vodě jako úřad schvalujeme. A schvalujeme je i lidsky, protože to přispívá k využívání řek, které byly využívány odpradávna. l

O autorovi| tomáš plhoň • plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče