za Kypr

20. ledna 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
20. ledna 2014, 00:00

Lotyšsko spolu s eurem přijalo i nové daňové zákony. Hrozí, že se stane pračkou špinavých peněz eurozóny

Kdyby Riga Express sestával z klasických rychlíkových vagonů, jezdil by nejspíš téměř prázdný. Z lotyšské metropole na moskevské nádraží Okťabrskaja se plouží tři dny. O pasažéry tu ale nejde. Riga Express je nákladní vlak a sto kontejnerů dokáže z přístavu v EU dostat na stánky v moskevských tržnicích za jediný týden; včetně celních formalit. To je solidní rychlost. Od vstupu do Unie v roce 2004 se Lotyšsko stalo žádaným překladištěm, kudy do Ruska proudí zboží.

Platí to i obráceně. Jenže více než naplněné kontejnery Rusy zajímají mezisklady v podobě lotyšských bank. A teď pro ně bude Riga ještě zajímavější. Úderem Nového roku se Lotyši vzdali národní měny latu a začali používat „eiro“ – jak se jednotná evropská měna v této pobaltské zemi nazývá. Logicky proto sílí obavy, aby se z osmnáctého člena eurozóny nestala přečerpávací stanice často pochybného ruského kapitálu.

Toho je v lotyšských bankách opravdu hodně. Z údajů lotyšské centrální banky vyplývá, že k prosinci 2013 bylo ve finančních domech této pobaltské země 8,8 miliardy eur vkladů v kategorii nerezidentů. Podle odhadů Mezinárodní měnového fondu (MMF) jde z 90 procent o peníze klientů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Domácí střadatelé vykazovali na účtech o pouhých 800 milionů eur více. A v létě minulého roku se obě čísla dokonce načas srovnala. Pro porovnání – podle

statistik České národní banky tvoří aktiva rezidentů v českých bankách šestinásobek těch od zahraničních klientů. Tak vysoký podíl peněz zahraničních klientů v lotyšských bankách MMF ve své loňské zprávě vyhodnotil jako rizikový, protože jde o krátkodobé aktivum, které může z kont zmizet stejně rychle, jako se tam objevilo.

Obliba Lotyšska jako pokladničky ruského kapitálu se navíc bude letos zvyšovat. Částečně za to může bankovní krize na Kypru, která mnoho ruských podnikatelů dočasně kotvících svůj kapitál na středomořském ostrově nejen „oholila“, ale také pořádně vystrašila. „Dostáváme stovky dotazů z Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny. Mnoho lidí chce z Kypru přesouvat své peníze. Jsme na tom lépe než Kypr,“ řekla německému týdeníku Der Spiegel Taťjana Ljutinskaja z poradenské firmy Prime Consulting, spadající pod banku Rietumu, za níž stojí rusko-irský kapitál. Optimistický je také viceprezident banky Ilja Sucharenko. „Očekáváme, že nejméně deset procent kapitálu se z Kypru přesune do Lotyšska,“ tvrdí. Větší zájem o nejmladšího člena eurozóny očekává také banka ABLV, mezi jejímiž klienty je 40 procent Rusů.

Stvořeno pro Rusy K oblibě Lotyška nepřispívá jen euro, ale i tradičně silná ruská komunita. Čtvrtina obyvatel Lotyška jsou etničtí Rusové a jejich investice jsou tu vidět. V přímořském letovisku JurmaNáhrada la vlastní desítky vil a na dovolenou sem jezdí třeba oligarcha s britským pasem Roman Abramovič nebo Rinat Achmetov, nejbohatší muž Ukrajiny. Stahuje se sem ovšem i ruské podsvětí a Jurmala se již stala dějištěm několika nájemných vražd. Ruský vliv je vidět i jinde. Například jeden z ruských vývozních hitů, vodka Stoličnaja, se vyrábí v Rize.

Lotyšsko má zároveň extrémně výhodný daňový systém. Z příjmů platí firmy patnáctiprocentní daň, což je po Kypru a Irsku třetí nejvýhodnější sazba v eurozóně. Mnohem důležitější jsou ale daně týkající se přelivu kapitálu. Od loňska se neplatí nic z příjmů plynoucích z dividend a z prodejů akcií nebo obchodních podílů. Letos navíc začalo platit osvobození od daně z poskytování licencí, autorských práv a úroků. Benevolentní pravidla vyhovují zejména holdingovým společnostem, které účtují zboží a služby přes oceán – nejlépe pak do skutečných offshorových daňových rájů, jako jsou Bahamy nebo Dominikánská republika. „Pokud uvažujete o přeskupení svých společností a založení holdingu, přidejte si Lotyšsko na seznam vhodných zemí,“ doporučovala loni rižská pobočka PricewaterhouseCoopers klientům.

Navíc od léta 2010 umožňuje Lotyšsko získat povolení k pobytu výměnou za investici v zemi. Nákup nemovitosti nebo podílů lotyšské firmy nad padesát zaměstnanců stát honoruje vystavením kartičky, s níž lze bez problémů cestovat po zemích EU. Povolení k pobytu je přitom k mání již za 35 500 eur.

Mnohem levněji než na Kypru, v Portugalsku, Řecku nebo Velké Británii, tedy v zemích, které také legalizují pobyt cizinců za úplatu. Vstupenku do EU podle posledních čísel do konce roku 2012 získalo 4744 občanů jiných zemí, ponejvíce Rusů, Ukrajinců nebo Kazachů. Lotyšský parlament loni v listopadu dokonce schválil dodatek k cizineckému zákonu, který umožní získat povolení k pobytu na pět let pouhým složením 50 tisíc eur na účet ministerstva vnitra.

Butikové banky O oblíbenosti Lotyšska jako bezpečného přístavu pro podnikání a finanční transakce svědčí ještě jeden fakt. Málokterá země eurozóny má v přepočtu na počet obyvatel tolik bank jako právě Lotyšsko. Odečteme-li pobočky zahraničních finančních domů, jako jsou Danske Bank nebo Swedbank, stále zůstává dvacítka domácích institucí. Jedna banka tak připadá na sto tisíc obyvatel. Minimálně polovina z nich jsou ale takzvané butikové banky, které se zaměřují na investiční bankovnictví a asset management pro hrstku vybraných klientů. Za minibankami pro vyvolené stojí většinou právě ruský nebo ukrajinský kapitál.

Jejich zneužití jako praček špinavých peněz není jen spekulací. Lotyšské banky figurovaly v kauze Sergeje Magnického, ruského právníka a auditora, který v roce 2009 obvinil několik vysokých ruských úředníků z daňové zpronevěry v neprospěch fondu Hermitage Capital a ruského rozpočtu. Minimálně 63 milionů dolarů proteklo přes lotyšské banky – Hermitage Capital jich zažaloval šest. Loni v létě pak lotyšský regulátor, Komise pro finanční a kapitálové trhy (FKTK), kauzu uzavřel. Jediná nejmenovaná banka dostala pokutu 100 tisíc latů (142 tisíc eur). Maximum podle zákona, ovšem výměnou za utajení banky.

Není to jediný stín podezření, který se vznáší nad lotyšským bankovním sektorem. Parex Banka, v roce 2008 zestátněná a přejmenovaná na Revertu, před několika lety podle zjištění Rady bezpečnosti OSN pomáhala legitimizovat nezákonné příjmy úředníků z Pobřeží slonoviny. ABLV Bank zase londýnská organizace Global Witness zařadila na seznam rizikových institucí kvůli nejasným finančním tokům z Kyrgyzstánu. „Pokud země, jako je Lotyšsko, hraje nevědomky roli poslíčka nejrůznějším zkorumpovaným režimům, pak má co vysvětlovat,“ řekl agentuře Bloomberg Tom Mayne, analytik Global Witness.

Too small to fail Dobrou zprávou naopak je, že na rozdíl od Kypru Lotyšsko nevsadilo vše prvoplánově na finanční služby. Celková aktiva bank se pohybují kolem 28 miliard eur, což je 120 procent lotyšského domácího produktu, průměr eurozóny je přitom vzhledem k HDP téměř trojnásobný. Po zkušenostech z roku 2008, kdy musel stát kvůli rychle mizející likviditě vyvlastnit banku Parex, si Riga kapitálovou přiměřenost více hlídá. Regulátor má možnost v případě nově udílených licencí vyžadovat až pětinový kapitálový polštář, pokud má podezření, že se banka zaměřuje především na zahraniční klientelu. „Již dříve se spekulovalo o tom, že kyperská krize bude mít negativní dopady na lotyšský bankovní sektor. Nestalo se tak. Zavedení eura naopak důvěru ve stabilitu systému zvýší,“ prohlásil Kristaps Zakulis, šéf lotyšského finančního regulátora.

Lotyšsko má nakonec i tu výhodu, že nikdy nebylo pro ruský kapitál bezpečným přístavem číslo jedna. Dobře to ostatně vystihuje přezdívka Lucembursko pro chudé. Roli Kypru sice částečně suplovat bude, ale velký byznys Rusové beztak provozují třeba přes Londýn nebo Amsterodam. Pro pobaltskou zemi, která firmám nabízí luxusní výhody a účet v eurozóně, to znamená další jistotu. Lotyšsko je příliš malé na to, aby ho ohrozilo přesouvání pochybného kapitálu s podivnou minulostí. Lze to říct i jinak. Osmnáctá země eurozóny je zkrátka „too small to fail“. l •

Polovina zahraničního kapitálu

Vývoj vkladů rezidentů a nerezidentů v lotyšských bankách

k 31. 12. daného roku (v mld. eur)

Rezidenti Nerezidenti

2003 2,47 2,85

2004 3,34 3,91

2005 4,67 4,16

2006 6,68 4,29

2007 7,83 6,42

2008 8,51 4,93

2009 8,43 4,64

2010 9,24 5,99

2011 8,34 7,00

2012 9,10 8,18

2013 9,62 8,84

Zdroj: Lotyšská centrální banka

Lotyšský parlament loni v listopadu schválil dodatek k cizineckému zákonu, který umožní získat povolení k pobytu na pět let pouhým složením 50 tisíc eur na účet ministerstva vnitra.

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče