z území nikoho

12. srpna 2013, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
12. srpna 2013, 00:00

Podíl populace starší 60 let rychle roste. Je třeba vzdát se negativních stereotypů a starší lidi co nejdříve zapojit do aktivního života

Demografické prognózy hovoří neúprosnou řečí. Do roku 2060 se počet lidí starších 65 let zdvojnásobí. A ta část, kam patří senioři s osmdesátkou na krku, se dokonce znásobí třiapůlkrát. Každý třetí Čech bude tedy věkem patřit mezi starší. Což přináší obrovské nároky na rozpočet v sociální oblasti a zdravotnictví. Nemalý potenciál seniorů nejsme přitom schopni využívat.

„Zatímco letos připadají na jednoho důchodce čtyři občané v produktivním věku, do roku 2060 se tento poměr sníží na 1,5. To dokonce výrazně předstihneme průměr Evropské unie. Ale zhruba do roku 2040 máme čas se na situaci připravit a zavést principy aktivního stárnutí. Pokud to nezvládneme, přijde vážný společenský problém,“ varuje Marta Koucká, tajemnice Rady vlády pro seniory a stárnutí populace.

Roků ve zdraví moc nepřibývá Definovat seniora je poměrně ošemetné. Někdo jako hranici vidí 50., další 55. a jiní třeba až 65. narozeniny. Sami Češi předpokládají, že stáří začíná v 59,5 roku, zatímco průměrný Evropan tuto hranici umísťuje do necelých 64 let. Pokud bychom za staré pokládali penzisty, žije jich v zemi 2,34 milionu. Zajímavé je, že loni poprvé se skupina nerozrostla a celkový počet důchodců stagnuje. Tento trend pokračuje i letos a zatím nikdo řádně neanalyzoval, co se vlastně děje.

V den svých pětašedesátin mají muži naději, že se dožijí dalších 15,5 roku, ženy dokonce 19 let. S tím souvisí aktuální otázka, zda není rostoucí střední délka dožití jen přibýváním let prožitých v nemoci. V posledních pěti letech se počet let prožitých v dobrém zdravotním stavu zvýšil o bezmála dva roky. Ženy i muži mají jen s nepatrnou odchylkou naději, že po 65. roce budou ještě dalších bezmála devět let v dobré kondici.

Z dostupných dat Eurostatu ovšem vyplývá, že délka života prožitá ve zdraví nevykazuje lineárně vzestupnou tendenci a v řadě zemí mezi roky 2005 a 2010 dokonce poklesla. „Nelze tak předpokládat, že déle žijící lidé budou automaticky svůj život prožívat i déle ve zdraví,“ upozorňuje Podkladová studie ministerstva práce a sociálních věcí k Národnímu akčnímu plánu pro pozitivní stárnutí.

Důchodci v průměru berou státní rentu kolem 11 tisíc korun měsíčně. Ze statistiky rodinných účtů vyplývá, že loni průměrný roční čistý příjem důchodce dosahoval necelých 140 tisíc korun. Penze přitom tvoří 94 procent jejich příjmů. Už několikátý rok po sobě ale klesá reálná kupní síla důchodců, jen loni to bylo o 2,35 procenta.

Průměrný důchodce přitom čtyři pětiny svého příjmu vynakládá na zaplacení základních životních potřeb. Do budoucna se ale zvětší nejenom jejich početní síla. „Budou i lépe ekonomicky zajištěni, poroste jejich kupní síla a stanou se významnou zákaznickou skupinou. Nové generace se určitě nebudou spoléhat jen na stát,“ předpokládá Marta Koucká.

Chudé osamělé ženy Jenže průměry jsou ošidné. Pokud bychom si jako hranici stanovili 55 let, dosahuje tato skupina obrovské síly 3,2 milionu lidí. I proto je uvedená populace mnohem více než jiné heterogenní, a to v závislosti na majetku, pracovním statusu či na zdravotním stavu. Detailnější obrázek podávají například výstupy z projektu SHARE, což je velká evropská vědecká infrastruktura sledující široké spektrum informací o lidech starších 50 let, kterou v Česku financuje MŠMT a odborně zaštiťuje Národohospodářsky ústav AV ČR. Data z projektu jsou zdarma k dispozici na http://share. cerge-ei.cz.

Z výzkumu například vyplývá, že se svým rozpočtem dobře vychází necelá polovina seniorů. Z evropského pohledu patří čeští padesátníci a starší k průměrným. Na druhou stranu téměř dvě třetiny z nich se někdy nebo často potýkají s nedostatkem peněz. Největší obtíže zvládat hospodaření domácnosti mají rozvedení, naopak nejsnáze finanční situaci zvládají páry. Roli hraje i vzdělání, čím je vyšší, tím je pro respondenty snazší rozpočet kočírovat. Suchá statistika podává informaci, že pod hranicí chudoby, jak ji definuje Eurostat, žije v Česku téměř sedm procent penzistů. Ve srovnání s celkovou českou populací, z níž žije v bídě celá desetina lidí, to je příznivý výsledek. Avšak ve skupině penzistů žijících osamoceně dosahuje míra chudoby 19 procent, přičemž hraniční pro tento ukazatel je roční příjem ve výši 115 tisíc korun.

„Celkem je ale chudobou ohroženo přes 600 tisíc seniorů,“ tvrdí předseda Rady seniorů

ČR Zdeněk Pernes. Je to hlavně kvůli vysokým nákladům na bydlení, kdy především ti, kteří žijí osaměle v nájemních bytech ve velArmáda kých městech, nemají šanci ze svého příjmu vysoké inkaso uplatit. V této skupině dominují ženy. V nájmu přitom bydlí 30 procent penzistů.

Přesto si lidé ve vyšším věku žijí poměrně spokojeně, jak dokládají výstupy SHARE. „Lidé se na důchod těší, jdou do něj dobrovolně, užívat si rodiny, vnoučat. Většina, zvláště ženy, ale odchází z trhu práce dřív, než by měla, na vrcholu sil a v dobrém zdravotním stavu,“ popisuje Radim Boháček, který projekt SHARE koordinuje. Mezi 50 a 64 lety pracuje 65 procent mužů a jen zhruba 38 procent žen. „V Česku 41 procent lidí ve věku 50 až 64 let, kteří sami uvádějí, že nemají žádné fyzické nebo psychické omezení vykonávat normální aktivity, nepracuje. To je ve srovnání s jinými zeměmi mnoho,“ doplňuje Boháček.

Potíž je, že lidé starší 55 let patří k nejohroženějším skupinám na trhu práce. Pokud v tomto věku přijdou o místo, jen málokdy najdou jiné. Na druhou stranu 160 tisíc starobních důchodců pracuje. „Pracující důchodci představovali více než pět procent všech pracujících a jsou tak nezanedbatelnou částí aktivních pracovních zdrojů,“ uvádí analýza ČSÚ.

Otázkou je, jestli se části z nich vyplatí chodit do práce i letos, kdy jim exministr Miroslav Kalousek zrušil slevu na dani, a proto přicházejí každý měsíc o 2000 korun.

Umění žít Problém je totiž nejen v tom, jak českého seniora vnímá společnost, která se na něj dívá optikou zakořeněných stereotypů hojně podporovaných zobrazováním starších lidí v médiích jako těch slabých, nemocných a jen zatěžujících státní rozpočet. Relativně hodně seniorů se potkalo s diskriminací, ať už na pracovišti či v běžném životě, výjimečné nejsou ani případy týrání nejen v rodině, ale i v domovech důchodců a dalších pobytových zařízeních.

Na druhou stranu často si za svůj status mohou sami důchodci. „Je to o umění žít ve starším věku, což obecně neumíme. Starší generace má bohužel často pocit, že jejich život někdo řídí a že se o ně postará. Základ je v pocitu vlastnění sebe sama, a tím pádem v zodpovědnosti za vlastní život,“ zdůrazňuje Jan Lorman, ředitel občanského sdružení Život 90.

Tato organizace se snaží zapojovat seniory co nejvíce do života. „Smysl je ve svépomoci, ale musí se vědět, jak na to. Cílem je, aby lidé zůstávali co nejdéle ve svém prostředí. Jen u té nejnáročnější péče je třeba, aby ji zvládali profesionálové,“ vysvětluje Lorman. Život 90 je určen nejen těm, kteří péči potřebují, ale i těm aktivním, aby se co nejdéle podíleli na životě komunity. Poskytuje široké spektrum služeb od stravovacích, informačních přes vzdělávací a zájmové kroužky až po lůžkovou část. Součástí je i profesionální divadlo, nonstop senior telefon a tísňová péče.

„Vedle práce je důležité i dobrovolnické působení. Pocit, že do centra patřím, sdílím tvořivou činnost, mám tam kamarády. To dodá na osobním přesvědčení, že život zvládáte,“ popisuje ředitel organizace. Takových komunitních center, které by povzbuzovaly i mezigenerační soužití, je ale v zemi zatím méně než šafránu.

Z výzkumu SHARE vyplývá, že sociálním aktivitám od dobrovolnictví přes vzdělávací kurzy až ke sportovním a společenským klubům se věnuje jen zhruba pětina lidí starších 50 let. Není se ovšem čemu divit. Z českých vesnic spolkový život téměř vymizel. „Ve Skandinávii jsou lidé hodně aktivní, u nás, podobně jako v Polsku, naopak extrémně málo. Je to i důsledek minulého režimu,“ vysvětluje Boháček.

Přesto se naprostá většina českých seniorů těší na každý den a věří, že život má smysl. I když se s věkem stále častěji dostavují pocity smutku a deprese, a to zvláště u žen a osaměle žijících lidí. Necelé tři pětiny lidí považují svůj zdravotní stav za dobrý. Kolem 70. narozenin se ukazuje hranice vyšší míry omezení při výkonu každodenních činností.

„V evropském měřítku jsou čeští senioři při subjektivním hodnocení vlastních zdravotních omezení poměrně skeptičtí a nacházejí se nad průměrem, tj. cítí se více omezeni,“ dokresluje obrázek Boháček. Přesto tři čtvrtiny seniorů uvádějí, že mají dostatek energie.

Jestliže zhruba tříčtvrtině milionu důchodců, kteří žijí v materiální a jiné nouzi, je třeba pomoci, tak jen o něco menší skupina se má relativně dobře. Patří k nim lidé s vysokými penzemi, restituenti, majitelé firem, živnostníci a pracující, zvláště lékaři, profesoři, vědci, soudci či advokáti, jak vyplývá ze zkušeností Zdeňka Pernese.

zákony v nedohlednu Potenciál starších spoluobčanů je tedy obrovský. Zatím ale leží ladem, protože společnost jej nedokáže využít. Již roky se hovoří o zákoně o sociálním bydlení a pokrok v této oblasti je zatím jen mizivý. Podobně i zákon, který měl skloubit zdravotní a sociální péči, spadl pod stůl, přestože v tomto volebním období se snad poprvé našla vůle ho vytvořit. Narazilo se, jak jinak, na peníze.

„Senioři jsou územím nikoho. Starý člověk je diskriminován ve zdravotnictví jako sociální případ. Stařecká křehkost prostě není akutní diagnóza. Odmítán a zanedbáván bývá i v sociální péči, jakožto příliš nemocný. Je to nejen o financování péče, ale i o chápání obtíží a možností jejich účelného řešení. Zcela chybí funkční koncept integrovaných komunitních služeb i koncept bezpečnosti a účelnosti péče,“ stěžuje si Lorman. Již před časem byla sice ustavena Rada vlády pro seniory, ovšem disponuje pouze poradenskou rolí, nikoli exekutivními pravomocemi. A asi není třeba dodávat, že zrovna tak jí chybí rozpočet.

Velkým příkladem nám může být Finsko, kde už více než 20 let rozvíjejí a přenášejí do praxe koncept age managementu. „Je to plán pro všechny dospělé generace. Není jen o zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, nýbrž také o harmonizaci pracovního a soukromého života, o pracovních podmínkách, rodině, péči o nesoběstačné lidi včetně seniorů, o celoživotním vzdělávání, o soužití generací a životě v komunitě. Je hlavně o prevenci a životním programu, aby se člověk uměl o sebe postarat,“ vysvětluje ředitel Života 90.

Z nesčetných studií a průzkumů jednoznačně vyplývá, že vzdělanější a aktivnější lidé se nejenom déle udrží na pracovním trhu, ale mnohdy jsou i zdravější. Stejně tak není žádným tajemstvím, že pracovně nejvýkonnější jsou smíšené týmy, kde vedle sebe fungují staří a mladí.

Loni vznikl na půdě ministerstva práce a sociálních věcí ve spolupráci se širokým spektrem odborníků, neziskových organizareport cí a dalších institucí Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017 (viz Akční stáří kupředu). Je to již třetí dokument tohoto typu.

„Tentokrát se ale snaží být mnohem konkrétnější než ty předchozí. K jednotlivým opatřením jsou uvedeny gesce i zodpovědnost resortů. Jde o souhrn věcí, které se musejí v běžném životě změnit, abychom dokázali využít potenciál seniorů, aby byli soběstační nejenom z finančního, ale i sociálního hlediska a aby byla zachována kvalita jejich života. Bohužel zatím neobsahuje plné finanční krytí jednotlivých úkolů. Resorty by na ně měly najít peníze ve svých rozpočtech,“ upřesňuje Marta Koucká.

Přestože plán je odbornou veřejností dobře hodnocen, právě nesvázanost s penězi označuje za jeho největší slabinu. A protože vznikal zdola, zatím nezískal tatínka. Tedy podporu politiků. Část peněz by měla plynout z Evropského sociálního fondu, který od příštího roku vstupuje do nového programového období. „Je ale důležité, jak priority formulujeme a dále rozpracujeme, abychom vůbec mohli na uvedené projekty peníze čerpat,“ upozorňuje Lorman.

V posledních letech jsme tedy konečně pojmenovali problém. A známe i nástroje, jak ho řešit. Začít můžeme třeba prostorem v médiích, hlavně v televizi, odkud vymizel i poslední magazín pro starší Barvy života. Našim starším spoluobčanům totiž chybějí hlavně informace o rychle se měnících podmínkách a příklady dobré praxe. A pak by páni politici, z nichž velká část do tohoto věku také dorůstá, mohli upozadit své ego a pro jednou namířit schopnosti tam, kde to společnost vyžaduje. l

Bída na stará kolena

Příjmy českých penzistů (v korunách)

Rok Q10 medián Q90

2001 5 476 6 719 8 314

2002 5 470 6 743 8 369

2003 5 807 7 086 8 890

2004 5 949 7 442 9 058

2005 6 004 7 602 9 601

2006 6 360 8 081 10 265

2007 6 757 8 641 11 002

2008 7 521 9 528 12 057

2009 7 769 9 929 12 654

2010 7 783 9 996 12 801

2011 8 067 10 434 13 352

2012 8 192 10 657 13 667

Pozn.: Q10 znamená, že 10 % penzistů má důchod nižší než uvedená částka

v korunách. Q90 znamená, že 90 % penzistů má důchod nižší než uvedená částka

v korunách.

Zdroj: ČSSZ

Akční stáří kupředu Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017

• Seniorský věk se prodlužováním délky života stává významnou fází. Využití celoživotní moudrosti a zkušenosti, know-how a i vysoké odbornosti seniorů vede ke zvýšení ekonomického potenciálu naší společnosti stát se konkurenceschopnější a uspět v globalizovaném světě. • Základním rámcem akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů. • Pro efektivní využití potenciálu rostoucího počtu seniorů je třeba se zaměřit na dvě základní oblasti – zdraví a celoživotní vzdělávání. • S postupujícím demografickým stárnutím se senioři stávají stále více heterogenní skupinou, především s ohledem na funkční zdatnost a soběstačnost. Nelze předpokládat, že všichni mohou být aktivní na trhu práce a v rámci občanské společnosti či rodiny. Zajištění důstojné a odpovídající péče proto patří k povinnostem každé společnosti, která reprezentuje úroveň vyspělosti dané země a společenské odpovědnosti.

Priority a cíle: 1) Zajištění a ochrana lidských práv starších osob Zajistit informovanost společnosti o potřebách starších osob a zvýšit její otevřenost vůči jejich potřebám za účelem jejich lepšího naplňování. Zajistit ochranu starších osob před diskriminací a všemi projevy nedůstojného zacházení, týrání a zneužívání. 2) Celoživotní vzdělávání Vytvořit funkční systém dalšího vzdělávání, který bude atraktivní pro zaměstnance i zaměstnavatele a bude odpovídat poptávce po pracovní síle. Zvýšit podíl seniorů zapojených do zájmového vzdělávání prostřednictvím U3V a akademie seniorů, a to s ohledem na místní dostupnost. 3) Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění Zajistit kvalitní informovanost veřejnosti o důchodové reformě a možnostech pracovní činnosti v kombinaci s dávkou v důchodovém systému. Prodloužit pracovní kariéru pracovníků a motivovat je k odkladu odchodu do důchodu skrze úpravy legislativních podmínek a akcentování konceptu age managementu na pracovištích a bojovat proti výskytu věkové diskriminace.

4) Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce Posilování stabilních mezigeneračních vztahů a spolupráce v rodině, komunitě i na celospolečenské úrovni. Podpořit zapojení seniorů do dobrovolnické činnosti a překonání mýtu, že senioři mohou být pouze „příjemci“ dobrovolných aktivit. 5) Kvalitní prostředí pro život seniorů Zvyšovat aktivní zapojení seniorů do komunitního života. Vytvářet prostředí s odpovídající infrastrukturou, vhodnou nabídkou různých forem bydlení a dostatečné občanské vybavenosti. 6) Zdravé stárnutí Zvyšovat informovanost nejen seniorů o zdravém životním stylu a motivovat je k odpovědnosti za své zdraví. Vytvářet dostatečnou nabídku preventivních programů v komunitě a ve společnosti, která akcentuje holistický přístup. 7) Péče o nejkřehčí seniory s omezenou soběstačností Nabídnout co nejširší škálu služeb včetně specializované geriatrické péče, které odpovídají rozdílným potřebám a specifickým životním situacím seniorů. Zvýšit informovanost neformálních pečujících, kteří využívají svůj maximální potenciál jak ve svém zaměstnání, tak v rámci péče o své blízké. Nárůst skokem Vývoj počtu seniorů v letech 2013 až 2060

Zdroj: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče