Z popela na vrchol

27. dubna 2015, 00:00 - Petr Horký
27. dubna 2015, 00:00

Hračkářská firma Lego na začátku tisíciletí málem zkrachovala, teď je největší na světě

Ten příběh je ve světě byznysu tak známý, že má skoro status mýtu. Nebo spíš mravoučné bajky o tom, co se stane, když zapomenete, kým jste. Bajka obsahuje i ponaučení, jak z toho ven. Řeč je o příběhu společnosti Lego, která v roce 2004 málem zbankrotovala, aby se pak během deseti let stala největším výrobcem hraček na planetě.

Jenže dříve, než k tomuto dramatickému vyvrcholení došlo, Lego mělo za sebou už 70 let historie. Příběh Lega se začal odvíjet v roce 1932 v řemeslnické dílně Oleho Kirka Christiansena v dánském Billundu. Christiansen byl truhlář, který vyráběl hlavně nábytek a trámy na stavbu domů. Rozhodně nic nenasvědčovalo tomu, že se v jeho dílně zrodí hračkářské impérium. Když na začátku 30. let přišla velká hospodářská krize, Olemu ubylo zakázek a musel brát i menší kšefty. Začal vyrábět také miniatury nábytku a domů pro potřeby návrhářů. Byly to právě malé modýlky žehlicích prken a žebříků, které ho přiměly začít vyrábět hračky. V roce 1932 začal nabízet farmářům v okolí různé tahací hračky, autíčka atd. Nebyl to výnosný obchod – často výměnou za hračky dostával jenom jídlo.

Během té doby ale vznikl ikonický název. Lego je složenina dánských slov leg godt, které znamenají dobře hrát.

Umělá hmota místo dřeva Po válce přišla do Dánska umělá hmota a i Lego si pořídilo první lisovací stroj a začalo na něm experimentovat s plastovými kostkami, které jde spojovat. Spojovací kostky ale nebyly vynálezem Lega – dříve si je nechala v Anglii patentovat firma Kiddicraft.

V Billundu se jimi nechali inspirovat a vyvinuli vlastní systém umělohmotných skládatelných kostek. Původního materiálu, tedy dřeva, se ale firma ještě dlouho nevzdala.

Až když v roce 1960 shořel velký sklad dřevěných součástek, tehdejší ředitel Godtfred Christiansen si to vyložil jako signál se dřevem definitivně skončit. Jeho bratři, kteří do té doby dřevěný segment vedli, se s Godtfredem rozešli a založili si vlastní továrnu na dřevěné hračky pod jiným jménem.

V 60. letech bylo Lego středně velkou firmou.

Zaměstnávalo 450 lidí a vyrábělo kromě Dánska také v USA. V 60. letech se kostky lega začaly vyrábět z materiálu ABS, z něhož se mimochodem dělají dodnes. V roce 1964 začalo Lego do stavebnic vkládat první manuály, což také dělá dodnes. A v roce 1968 otevřel své brány Legoland, zábavní park v Billundu postavený celý z lega. Byl to velký úspěch – v prvním roce ho navštívilo 625 tisíc lidí. V roce 1969 se objevilo Duplo, verze lega pro menší děti s většími kostkami, které ale lze kombinovat s těmi malými.

Od 70. do 90. let se z Lega stal velký hráč. Důležitý byl rok 1978, kdy se zrodil legáček – postava se žlutou tváří, která umí hýbat rukama a nohama. Usměvavé postavičky, jež zabydlely města, definovaly, jak si děti budou hrát s legem. S příchodem lidí do světa kostek se také nabídla možnost různých světů a historických etap, které figurky mohou obývat. V průběhu 70. a 80. let se objevily světy vesmír, středověk a pirátský svět a také Lego Technic pro starší děti.

Rozmazlené dítě Nástup 90. let 20. století zastihl Lego ve stavu dobře živeného, ale trochu rozmazleného dítěte. Od roku 1992 firmě začaly klesat zisky a v roce 1998 přišla první ztráta v historii firmy – prodělala 38 milionů dolarů. Firma se stále snažila inovovat – představila světy inspirované filmy o Harrym Potterovi nebo Indianu Jonesovi, což byl významný posun, který měl firmě i později vydělat hodně peněz, přesto stále prodělávala. Inovovala totiž až moc a na špatných místech. Vytvořila nové sety jako Galidor se specifickými, nekompatibilními součástkami, jejichž výroba byla často dražší, než za kolik se pak prodával set v obchodě. V roce 2003 firma prodělala 394 milionů dolarů a podle tehdejšího viceprezidenta pro marketing Madse Nippera skoro zbankrotovala. „Pořád jsme investovali, jako by firma silně rostla. Nedošlo nám, že jsme na šikmé ploše. Děti měly stále méně a méně času na hraní. Na Západě se jich rodilo méně a méně. Herní trendy se měnily, ale my ne. Nedělali jsme hračky, které by pro děti byly zajímavé,“ vzpomíná na tehdejší dobu Nipper.

V roce 2004 generální ředitel Kjeld Kirk Kristiansen rezignoval a šéfem Lega se stal Jorgen Vig Knudstorp, první ředitel, který nepocházel z dynastie zakladatelů. Nový šéf vrátil Lego ke kořenům. Prodal legolandy, vrátil do té doby outsourcovanou výrobu plastových kostek Legu, snížil počet vyráběných druhů kostek a obnovil produkci Dupla. Lego začalo chrlit světy inspirované úspěšnými filmy. Součástí reformace byl také přesun těžiště výroby do střední Evropy a Mexika.

Knudstorpův lék zabral. V roce 2005 měla skupina Lego zisk 121 milionů dolarů. Od té doby firma v ziscích rostla dvojciferným tempem. V roce 2014 vydělala 1,07 miliardy a v prosinci v tržbách předstihla největšího rivala, výrobce panenek Barbie Mattel, a stala se největším producentem hraček na světě.

LEGO

Počet zaměstnanců: 12 582

Tržby: 4,4 miliardy dolarů

Zisk: 1,1 miliardy dolarů

Otevření továrny v Kladně: 2000

Počet zaměstnanců v ČR: 2000

O autorovi| Petr Horký, horky@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče